25. října 2023 Tiskové zprávy

Vychází Poverty Watch – zpráva o stavu chudoby v Česku

Chudoba je neblahý jev, který má hluboký dopad na život jednotlivců i celých komunit, ale také na jejich fyzické i mentální zdraví. Ovlivňuje životní šance a aspirace jedinců i celých rodin. Evropská síť proti chudobě a sociálnímu vyloučení (EAPN ČR, z. s.) právě vydává přehledovou zprávu Poverty Watch o stavu chudoby v Česku za uplynulý rok.

Je alarmující, že v Česku žije 660 tisíc osob s exekuční zátěží, přičemž asi 400 tisíc lidí je zatíženo mnohačetnými exekucemi (aktuálně probíhá čtyři miliony exekučních řízení). „Systém exekucí a insolvencí je stále nastaven velmi striktně a brání návratu jedinců k oddlužení a návratu na pracovní trh. Státu tímto unikají miliardy na odvodech a jedincům, pracujícím v rámci ‚šedé ekonomiky‘, vzniká druhotná zátěž při zkrácení jejich budoucích důchodů,“ říká Iva Kuchyňková, koordinátorka sociálních aktivit Charity Česká republika a spoluautorka zprávy.

Systém dávek, který je v České republice poměrně komplexní, je zároveň pro řadu lidí těžko dostupný a ne zcela dobře funkční. Toto je znát na problémech spjatých s malou flexibilitou pracovníků, složitostí podávání žádostí, zpožděním výplat, přetížeností úřadů práce a sociálním stigmatem chudých lidí. Palčivým problémem je i nečerpání dávek, na které je nárok, kdy přídavek na dítě čerpá pouhých 25 procent z oprávněných rodičů. Podobně nízké je čerpání příspěvku na bydlení, který pobírá pouze pětina těch, kteří na něj mají nárok.

Česká republika také stále nemá uspokojivě vyřešen systém dostupného bydlení, chybí legislativní rámec a jakákoliv dlouhodobá strategie. Dle Zprávy o vyloučení z bydlení se nějaký typ potíží spjatých s bydlením týká až jednoho milionu obyvatel. Nejohroženějšími skupinami pak jsou typicky matky samoživitelky, senioři a chudí pracující, na které dopadají všechny krize nejvíce (ať už to byla pandemie covidu-19, krize na trhu s energiemi, rekordně vysoká míra inflace či následky války na Ukrajině). Dopad přitom není pouze socio-ekonomický, ale má i svou psychologický rozměr.

Právě chudoba a krize totiž mají přímý dopad na duševní zdraví a celkovou psychickou pohodu (well-being) dospělých i dětí. Na 67 procent dotázaných uvádí finanční těžkosti jako příčiny zhoršení svého duševního zdraví, přičemž 48 procent lidí bojovalo s emociálními a psychosociálními problémy; více než polovina z nich ale neobdržela žádnou profesionální pomoc. Na podzim 2023 vykazovalo 15 procent respondentů středně těžké příznaky deprese a úzkostí, až 30 procent tyto stavy vykazují lidé zatížení špatnou ekonomickou situací. Alarmující jsou pak počty mladých lidí, kdy 4 z 10 žáků devátých tříd přiznalo těžké až středně těžké úzkosti. 

Dostupnost dětské psychiatrické a psychologické péče je přitom dlouhodobě velmi špatná. 

„Situace se za poslední rok zhoršila zejména pro rodiny s nízkými příjmy,“ upřesňuje Jiří Vraspír, analytik pro sociální záležitosti Charity ČR a druhý autor zprávy. Podle statistických dat se aktuálně nachází v Česku 13 procent domácností v příjmové chudobě, přičemž mezi lidmi s nízkým vzděláním a domácnostmi s dětmi se v tomto typu chudoby nachází okolo 20 procent. Mezi lednem 2020 a březnem 2023 vzrostly ceny průměrně o 33 procent, přičemž u některých komodit a služeb byl cenový vzestup i o více než 40 procent (sem paří stravování, odívání, energie, voda a paliva). V současnosti také průměrná domácnost měsíčně uspoří pouze 5 300 korun ve srovnání s podzimem 2021, kdy se jednalo o 8 000 korun. Průměrná domácnost také vydá na potraviny okolo 11 tisíc korun, což je ve srovnání s obdobím před dvěma lety nárůst o 3 600 korun.

Problematický je z našeho pohledu také vládou přijatý úsporný balíček. Ten přináší plošná opatření, která ve svých dopadech od sebe nerozlišují mezi více a méně vydělávajícími skupinami obyvatel.

„Je třeba dodat, že chudoba má navíc neblahý dopad i na stav demokracie. Na datech z průzkumů je zřetelně vidět, že právě nárůst exekucí vede k vyšším ziskům politických extremistů a populistů,“ říká Karel Schwarz, předseda Evropské sítě proti chudobě a sociálnímu vyloučení.

Doporučujeme proto politikům:

1. Přijetí legislativního rámce týkající se dostupného bydlení
2. Zastavení dlouhodobých nevymahatelných exekucí
3. Ratifikaci evropské směrnice do insolvenčního zákona, aby do oddlužení měli přístup všichni, kdo chtějí svoji situaci řešit a zároveň zavést oddlužení do tří let tak, jak je tomu v ostatních zemích EU
4. Systematický sběr statistických údajů o lidech v exekucích a insolvenci
5. Zjednodušení a celkovou revizi systému dávek tak, aby byly schopné udržet člověka či rodinu před propadem do chudoby
6. Revizi financování sociálních služeb a sociálního sektoru jako takového tak, aby byl systém udržitelný a předvídatelný, ideálně zavést víceleté financování. Zajistit jednotný systém financování pro neziskové a příspěvkové organizace a zavést jednotný systém mezd pro neziskové i příspěvkové organizace
7. Vrácení deseti procent finančních prostředků z infrastrukturních fondů zpět do ESF+ a využít prostředky je v oblasti sociálních služeb
8. Umožnit OPZ a OP JAK čerpat finanční prostředky na projekty tak, aby měli realizátoři nulové spolufinancování
9. Vyjasnění financování reformy psychiatrické péče a větší zatraktivnění oboru
10. Zavést reformu zdravotních úkonů na pomezí tak, aby bylo pro lékaře motivační předepisovat potřebné zdravotní úkony „na pomezí“, a tak mít možnost udržet co nejvíce starých lidí a osob se zdravotním postižením v domácím prostředí. Vyřešit legislativně street-medicine.

Kontakt pro média:
PhDr. Karel Schwarz, předseda EAPN ČR, z. s.
email: predseda@eapncr.org
mobil: 777 716 632

• zpráva Poverty Watch 2023 - Česko ke stažení