Charita
Česká republika

Prošla zpravodajstvím Českého rozhlasu Šestka, Radiem Česko, Českým rozhlasem Plus, ve kterém ji můžete aktuálně slyšet v Hovorech nebo náboženské Vertikále. S Vladimírem Krocem moderovala pořad „Dva na jednoho“. Působila jako moderátorka zpravodajské televize Z1 i v oddělení self promotion České televize. Vystudovala VOŠ publicistiky a regionalistiku na VŠRR.
Baví ji poslouchat inspirativní lidi, hrát tenis, plavat v řece, příliš nespat a brzo ráno vstávat.

Co se vám vybaví při slově Charita?
Především začátek měsíce ledna a první tříkráloví koledníci někdy v roce 2000. Promrzlé skupinky teenagerů a dětí u nás před kostelem po mši. Chvíle, kdy těm nejmenším, a hlavně puberťákům dělá opravdovou radost halekat na plné kolo „My tři královééé jdeme k vááám...“ a vybírat na pomoc pro nejpotřebnější. Ale to je jen první asociace. Další asociace nabírají podstatně jasnější obrysy – sestřičky, dobrovolníci, pomoc, spolehlivost, pohlazení.

Co vás nejvíce baví na moderování?
Příběhy druhých. Poslouchám, nechám se vtahovat do životů a práce ostatních. Prožívám v takových chvílích souznění s těmi, kdo mi přišli o svém životě a práci vyprávět. Stejně tak si nechám vysvětlit odborné a důležité věci, ke kterým bych se jinak nejspíš nedostala, a pokud ano, kterým bych možná jen těžko rozuměla. Dobré rozhovory s chytrými a zajímavými lidmi otevírají nejenom oči, posunou vás dál.

S jakou osobností byste si přála udělat rozhovor?
Je jich víc. Kateřina ze Sieny, podle které nesu jedno ze svých křestních jmen. Možná tak trochu přidrzlá holka, která neuměla číst ani psát a myšlenky, které diktovala k zápisu, nám i dnes vyrazí dech. Zemřela už ve 33 letech. Ptala bych se, čím se jí podařilo přesvědčit samotného papeže, aby se ve 14. století vrátil z Avignonu do zpustlého Říma. Chtěla bych si popovídat s Janem Husem, s Janem Amosem Komenským, s páterem Josefem Toufarem, Bohumilem Vítem Tajovským, s Josefem Zvěřinou, s Miladou Horákovou, Růženou Vackovou, Jiřinou Zábranovou, Dagmar Šimkovou nebo třeba se svým dlouholetým kamarádem, farářem z Bechyně, později Trhových Svinů a Českého Krumlova Ondřejem Huječkem.

Pracoval v televizích, rádiích, v tiskové agentuře Mediafax, novinách, v redakcích společenských i „bulvárních“ serverů. Dodnes působí na Frekvenci 1, pracoval i pro Rádio ZET. Spolupracuje s řadou umělců, kulturně-společenských, filmových i divadelních projektů. Moderuje společenské akce, působí jako lektor komunikace a rétoriky. Kromě jiného se podílí jako dramaturg a scénárista na pořadu 13. komnata ČT, na Streamu a YouTube má třetím rokem pořad Face To Face. Věnuje se také charitativní činnosti. 
Jeho profese je mu koníčkem a naopak, baví jej poslouchat inspirativní lidi, miluje hudbu, zvířata, přírodu, kolo, vodu. Jeho krédem je: „Rád dělám věci jinak.“

Co se vám vybaví při slově Charita?
Pomoc, solidárnost,  sounáležitost, empatie, zájem. Zkrátka, když chceme někomu být prospěšní, ať už sami, prostřednictvím finančních nebo materiálních prostředků. Ale hlavně, že nejsme lhostejní k druhým.

Co vás nejvíce baví na moderování?
Moderování akcí a eventů je živý organismus. Baví mě na tom atmosféra, reakce, a to, že máte možnost předat někomu něco ze sebe či z prostředí, které v tu chvílí zastupujete. A co se týče moderování v rámci ChariTALKu či obecně za mikrofonem s někým – poznávání nových zajímavých lidí, příběhů profesí a přiblížit zajímavé lidi posluchačům. Zároveň i mně osobně to dává mnoho a rozšiřuje přehled a znalosti. A to mě na tom velmi baví.

S jakou osobností byste si přál udělat rozhovor?
Pokud by to měla být česká, tak s těmi, kteří už nejsou mezi námi – od Karla Gotta, přes Věru Špinarovou, Evu Pilarovou, Valentinu Thielovou, Janu Andresíkovou až po režiséra Františka Filipa. To se už bohužel nepodaří… S těmi zahraničními asi s Tinou Turner, Ennio Morriconem, Louisem de Funesem, princeznou Dianou, ale třeba i s Matkou Terezou. Z těch žijících s papežem Františkem, Františkem Němcem nebo Karlem Šípem.