26. srpna 2015
Integrace cizinců
Konflikty, chudoba a pronásledování na Blízkém Východě, v Asii i Africe zavinily v roce 2015 výrazný nárůst počtu uprchlíků a ekonomických migrantů směřujících do Evropské unie přes Turecko, Řecko, Makedonii a Srbsko. Příběh jedné z prchajících dívek, Liny, se velmi podobá mnoha jiným.
Poslední Linina zastávka na cestě z Iráku do Evropy je autobusové nádraží v Bělehradě, hlavním městě Srbska. Její putování začalo před třemi týdny, kdy společně s rodinou odletěla z Bagdádu do Turecka, poté se plavili lodí do Řecka a jeli vlakem do Makedonie, kde přešli hranice se Srbskem s úmyslem dojít do jeho metropole. Jejich nadějí je dostat se do Německa.
Odhaduje se, že denně do Srbska dorazí tisíce lidí. Přesný počet lze jen těžko zjistit. Přestože většina z nově příchozích v Srbsku zůstat nechce, Úřad OSN pro uprchlíky (UNHCR ) uvádí, že v Srbsku do současné doby požádalo o azyl 66 000 lidí, mezi nimi i 4 000 nezletilých bez dospělého doprovodu.
V Preševu, pohraničním městečku nedaleko Makedonie, proměnila srbská vláda opuštěný objekt v přijímací středisko. Přístřeší zde může najít 350 lidí. Potřebná kapacita je však několikanásobně vyšší.
Za podpory Charity Lucembursko a Charity Rakousko a díky místním partnerům poskytuje Charita Srbsko v Preševu potraviny a hygienické potřeby. Uprchlíci mají k dispozici i mobilní sprchy a toalety. Pomoc v podobě potravin, zajištění hygieny, přístřeší, nepotravinové pomoci, právní pomoci a poradenství stovkám uprchlíků a migrantů poskytuje také CRS. Americká Charita, stejně jako Charita ČR člen Caritas Internationalis, spolupracuje s místními diecézními Charitami a regionálními partnery, stejně jako s UNHCR. Další v Srbsku aktivní Chartiou je Charita Lucembursko, která dodává čisticí a ochranné materiály na zlepšení hygienických podmínek ve všech přijímacích střediscích.
Mnoho migrantů a uprchlíků spí v lesích, parcích a na veřejných místech. Zpočátku šlo většinou o muže, v současnosti spíše o ženy a děti. Patří k nim například Beyan. Přebývá v bělehradském. I ona je ze Sýrie, jako většina příchozích do Srbska. Řadí se mezi víc než čtyři miliony lidí, které občanská válka trvající déle než půl desetiletí donutila opustit svoji vlast.
Krajané Beyan povětšinou zůstali v zemích v okolí Sýrie, ale Libanon, Turecko ani Jordánsko již v současné době nemají další kapacitu. S koncem v nedohlednu a bez naděje na návrat domů podstupují Syřané hazardní hru při pokusech o nebezpečnou a nákladnou cestu do Evropy.
Beyan právě čeká na autobus jedoucí na sever k maďarským hranicím, ale všechny jsou plné. Chce dorazit do podobného místa, jako je Horgos, hraniční město, které nyní vypadá spíš jako uprchlický tábor.
Odtud se Beyan může pokusit dostat přes hranice Srbska nespadajícího pod EU do členského státu EU, Maďarska. Mnozí se pokouší přeběhnout do Maďarska volnou krajinou. Pokud takové uprchlíky zadrží maďarská policie, má právo je vrátit do Srbska. Dostanou-li se do schengenského prostoru, mohou již volně cestovat do jiných zemí EU.
Maďarsko momentálně staví zeď, kterou plánuje dokončit v srpnu. Slibuje si od ní snížení počtu ilegálních přestupů 175km dlouhé hranice. Ve stejné době oznámilo Německo zpřísnění své azylové politiky.
Všechna tato opatření vyústí v prodloužení pobytu uprchlíků na území Srbska, země, která sama zápasí s vlastní chudobou. Migranti i uprchlíci potřebují úkryt před chladnějším podzimním počasím, čistou vodu, potraviny pro novorozence a ochranu jako takovou.
Charita Srbsko je připravena zareagovat v případě, že srbská vláda předloží nějaký akční plán. Reakce se ujmou dvě instituce působící v místech vstupu a výstupu uprchlíků – Charita Bělehrad a Charita Subotica.
