29. června 2021 Tiskové zprávy

Omezení služeb během pandemie dopadlo na ty nejslabší, s potřebnými jsme dokázali zůstat

Uzavření sociálních služeb vládními opatřeními na jaře 2020 a omezení jejich činnosti od podzimu vážným způsobem zasáhlo ty nejzranitelnější mezi námi. I to ukazuje průzkum, který interně provedla Charita Česká republika s cílem vyhodnotit tři dosavadní vlny pandemie. Popisuje největší obtíže, s nimiž se pracovníci museli vyrovnávat, aby mohli zůstat na blízku potřebným, ale odhaluje i ztrátu motivace řady nejchudších něco se svou situací dělat.

Nové obtíže či zhoršení těch dosavadních. Strach z osobní návštěvy a horší fyzický i psychický stav klientů. Výpadky kolegů pro nemoc, karanténu či kvůli uzavřeným školám. Nové postupy, inovace, ale také velký nárůst administrativy. To ve zkratce přineslo období jaro 2020 až jaro 2021, v němž se Charita Česká republika musela vypořádat s okolnostmi, které přinesla pandemie onemocnění covid-19 a s ní související opatření a restrikce.

Obdobné překážky při své práci zaznamenala i katolická církev. I když individuální duchovní služby fungovaly a po celou dobu pandemie zůstaly kostely otevřené k individuální modlitbě, zasáhla pandemie katolickou církev i návštěvníky kostelů silně. Svátosti a některé duchovní služby (například křty, svatby nebo pohřby) totiž online poskytovat nejde a radost i smutek se bez společenství prožívá jen obtížně. „Po celou dobu vnímáme zvýšenou poptávku po duchovních službách, zejména po rozhovorech a útěše, které jsme se také po celou dobu pandemie snažili poskytovat osobně, nebo alespoň po telefonu či online. Většina kostelů zůstala otevřených i v nejtvrdším lockdownu právě proto, že útěchu lidé potřebují stejně jako ošetření v nemocnici,“ říká P. Stanislav Přibyl, generální sekretář České biskupské konference.

Mnozí kněží riskovali své zdraví, aby mohli být nablízku všem potřebným a poskytovat útěchu a svátosti alespoň jednotlivcům. Řada dobrovolníků z řad kněží a bohoslovců se zapojila přímo v nemocnicích. Obrovským způsobem vzrostla poptávka po službách nemocničních kaplanů, kterých má katolická církev v Česku celkem 104. Otevřené kostely stály také nemalé náklady, zatímco příjmy ze sbírek kvůli omezení počtu návštěvníků bohoslužeb radikálně klesly.

I pro Charitu bylo nejdůležitější zůstat nablízku potřebným. „Jsem vděčný každému z téměř 9 tisíců zaměstnanců Charity za to, že jsme společně tuhle krizi zvládli a že jsme se – za cenu ohromného nasazení – dokázali postarat o ty, co se bez nás neobejdou. Rád bych vzpomenul zvlášť na zdravotní sestry v domácí a hospicové péči, na zaměstnance poraden a krizových linek, terénní pracovníky a kolegy z odlehčovacích služeb. V krizi se vždy ukáže, jak moc je práce organizací, jako je Charita, a jejich obětavých zaměstnanců nepostradatelná,“ uvedl ředitel Charity Česká republika Lukáš Curylo.

 Nejdůležitější posuny v domácí zdravotní péči hodnotí analytička Charity Ludmila Kučerová: „Dotazovali jsme se na ministerstvu zdravotnictví, a nikdo nereagoval, tak jsme nečekali a vytvořili perfektní metodiku pro ošetřování covid pozitivních pacientů. Ta slouží pro sestry v domácí péči v celé republice. Někteří necharitní poskytovatelé odmítali k pozitivním pacientům jezdit, a my jsme potvrdili, že to jde a že to jde bezpečně. To je pro nás obrovské vítězství.“ Díky stovce oxygenátorů získaných s finanční podporou našich firemních dárců se také Charitě podařilo středně těžké klienty udržet doma a dále přijímat na doléčení pacienty z nemocnic, kteří ještě zdaleka neměli dobrou saturaci kyslíkem. Za uvedené období jsme se starali skoro o tisícovku covid pozitivních pacientů a násobně víc postcovidových. A rovněž jsme velmi pomohli a dál pomáháme s testováním ve vlastních testovacích místech.

Jak jsme hodnotili koronakrizi v sociálních službách

Abychom dokázali uplynulé období a jeho dopady lépe vyhodnotit, provedli jsme interní průzkum mezi jednotlivými poskytovateli charitních sociálních služeb. Období koronakrize jsme pro účely vyhodnocení rozdělili na dvě části: první tvoří loňské jaro, tedy březen až červen 2020, druhé podzim 2020 až jaro 2021. V prvním období převažovalo vyrovnávání se s nečekanými okolnostmi (nová nařízení, nedostatek dezinfekce a ochranných pomůcek, uzavření některých sociálních služeb a zařízení – například center denních služeb, týdenních stacionářů, sociálně terapeutických dílen nebo zařízení pro seniory a osoby se ztíženou pracovní schopností), ale mezi klienty i zaměstnanci bylo i díky včas přijatým interním opatřením a nově vytvořeným metodikám pro péči o covid pozitivní pacienty relativně nízké množství nakažených. Zaměstnanci z uzavřených pracovišť také posílili počty kolegů tam, kde to bylo potřeba.

Naproti tomu v podzimní a zimní vlně už jsme byli připraveni lépe z hlediska vybavení i zavedených postupů. Řadu pracovišť však během tohoto období paralyzovalo onemocnění a karantény jak klientů, tak zaměstnanců. Na mnoha místech jsme měli velké potíže vůbec zabezpečit domácí zdravotní a hospicovou péči, neboť nemocnice propouštěly pacienty domů k doléčení mnohem dřív a v mnohem vážnějším stavu než obvykle. Na řadě míst nám velmi pomohli dobrovolníci. Situace byla komplikovaná nejen kvůli samotnému onemocnění, ale také kvůli tomu, že část pracovníků musela zůstat doma se svými dětmi poté, co byly uzavřeny školy a školky.

Nejzávažnější problémy během pandemie

Za největší problémy po celé hodnocené období považují naši kolegové, kteří se výzkumu zúčastnili, nepřehlednost a nejasnost vládních opatření (tu za problém označilo 93 % respondentů), nejasnou dobu trvání restrikcí (94 %) a špatné nastavení vládních opatření (90 %). Na jaře 2020 se k výše uvedenému přidal ještě nedostatek ochranných pomůcek (za problém to považovalo 72 % oproti 27 % v druhé a třetí vlně pandemie) a nedostatek informací od orgánů veřejné správy (69 %, respektive 64 %). Připomeňme, že v první etapě se bez náhrady a ze dne na den uzavřela řada sociálních služeb, což například znamenalo enormní zátěž pro rodiny pečující o svého člena s tělesným či duševním postižením, zastavení terénní podpory rodin v tísni či doučování v nízkoprahových centrech. Jednalo se také o období svépomocného šití roušek, problematických vládních dodávek ochranných pomůcek a masivního roznosu potravin do domácností nemocných a seniorů dobrovolníky. Mezi nejhorší dopady koronakrize patří zhoršení fyzického a psychického stavu klientů, velké množství zaměstnanců a klientů nemocných nebo v karanténě, zvláště pak na podzim a v zimě 2020, a také absence kolegů z důvodů uzavření škol.

Dopad na práci s jednotlivými skupinami klientů

Při srovnání obou období se opět ukazuje, že na jaře 2020 vládní opatření, která bez náhrady uzavřela některé služby (zvláště pro osoby s postižením, děti a rodiny s dětmi v tísni), nechala tyto lidi bez pomoci. Dá se to vysledovat z úbytku práce s těmito skupinami v první a naopak přílivu ve druhé a třetí vlně pandemie. V první vlně pak přibylo práce s klienty v nejkritičtějších a nejizolovanějších skupinách: lidé bez domova, lidé v krizi a senioři. Lidé bez domova byli pro první vlnu dost netypičtí, protože jaro je obdobím, kdy pomoc příliš nevyhledávají. Podzimní mírný nárůst oproti jaru je naopak vyvolán počasím, a byl tudíž očekávatelný. Na podzim se zintenzivnila práce s rodinami a dětmi kvůli distanční výuce.

Zájem o pomoc Charity

Zájem o naše služby jsme hodnotili jak u dosavadních klientů, tak ze strany nových zájemců. Zhruba polovina poskytovatelů v obou případech nezaznamenala žádnou změnu zájmu, u pětiny byl zájem klientů vyšší, u třetiny pak počet klientů i nových žadatelů ubyl. Důvody pro vyšší využití služeb Charity byly nové problémy lidí související s pandemií, případně prohloubení předchozích potíží klientů. Noví klienti přicházeli s obavami ze ztráty bydlení, zaměstnání, výpadku příjmů. Jsou to právě ti nejchudší, kteří mají často horší a méně stabilní zaměstnání a hrozí jim i vyšší pravděpodobnost častého stěhování. Navíc bylo třeba hledat nové metody a postupy pro řešení jejich situace (zhoršená dostupnost úřadů, nutnost online komunikace klientů bez dostupného internetu apod.). Rozdíl mezi sledovanými obdobími je v prohloubení a eskalaci dřívějších obtíží klientů. Ukazuje to, že nejslabší trpěli nejvíce.

Důvodem pro nižší využití služeb byly ve velké míře obavy z osobní návštěvy (uvádí zhruba 60 % dotázaných), dále uzavření dané služby (vládní nařízení v první vlně), omezení provozu charitních služeb nařízené hygienickými stanicemi (od podzimu 2020), na čemž opět vidíme poškození těch nejzranitelnějších. Menší roli hrála neochota klientů dodržovat hygienická nařízení při poskytování pomoci. V druhém období se jako výrazný prvek objevuje ztráta motivace k řešení svých obtíží, způsobená právě výpadkem služeb na jaře 2020 (uvádí 23 % našich sociálních služeb). To může mít vážné dopady na další osudy těch nejchudších.

Dopady koronakrize na klienty Charity

Nejčastěji uváděné potíže, které zaměstnanci Charity u klientů identifikovali, byly sociální izolace a zhoršení psychického i fyzického stavu. Vzhledem k tomu, že Charita nejčastěji pracuje se seniory, lidmi s hendikepem a chronicky nemocnými, jsou tyto informace o to závažnější. U lidí v produktivním věku se v mnoha případech nově objevily problémy se ztrátou zaměstnání, výpadky příjmů nebo ztrátou bydlení. Lidé odkázaní na pomoc státu čelili problémům s nedostupností úřadů. Opakovaně se tím potvrzuje, že opatření tvrdě zasáhla ty nejpotřebnější.

Kontakty pro média:
Simona Cigánková, e-mail: simona.cigankova@charita.cz, tel.: +420 703 124 688
Jan Oulík, e-mail: jan.oulik@charita.cz, tel. +420 603 895 984
Monika Klimentová, e-mail: klimentova@cirkev.cz, tel.: +420 731 625 984

• Pomáháme během koronakrize. Více informací zjistíte na našich webových stránkách. 
• Přečtěte si, jak Charita přináší zdraví i v době pandemie.