20. února 2025
Tiskové zprávy
Caritas CARES: Dávkový systém v Česku nutně potřebuje reformu
Charita Česká republika zveřejnila zprávu Caritas CARES 2024, která se zaměřuje na problematiku dávkového systému v Česku. Zpráva analyzuje současný stav systému sociálních dávek a kriticky hodnotí připravovanou reformu. Dokument poukazuje na slabiny stávajícího nastavení a upozorňuje na případná rizika plánovaných změn.
Tuzemský systém sociálních dávek je rozsáhlý a vnitřně složitý mechanismus, jehož smyslem je poskytnout podporu lidem v obtížné životní situaci. Má sloužit jako svého druhu záchranná síť pro ty, kteří se ocitli v hmotné nouzi a nemají jinou možnost, jak si zajistit své základní životní potřeby,
říká ředitel Charity Česká republika Lukáš Curylo.
V posledních letech však systém sociálních dávek čelí řadě výzev jak v Česku, tak Evropě, proto je nutné se tímto tématem zabývat i na mezinárodní úrovni. Caritas Europa připravuje vydání celoevropské zprávy na téma minimálního příjmu, jejímž cílem bude mimo jiné zmapova silné a slabé stránky jednotlivých (evropských) systémů.
Systémy minimálního příjmu chápeme jako základní prvky strategií pro boj s chudobou. Mají zásadní význam pro zajištění odpovídající minimální životní úrovně a důstojného života pro všechny. Vedle toho umožňují jedincům zapojit se do života ve společnosti a realizovat tak svůj potenciál. Je však třeba pracovat na jejich dalším vylepšení, aby byly přiměřené a dostupnější,
vysvětluje Eva Reina z Caritas Europa.
V současné době má každá evropská země nějaký typ minimálního systému, řada z nich však dosud plně nedokáže pozvednout jedince z chudoby a sociálního vyloučení. Dle posledních dat Eurostatu se v riziku chudoby a sociálního vyloučení v nacházelo přes 94 milionů obyvatel EU. Caritas Europa proto dlouhodobě usiluje o právo na adekvátní minimální příjem, jehož důležitost před několika lety zvýraznila probíhající pandemie covidu,
dodává.
Ekonomická krize a tlak na úsporná opatření vedly k postupnému zpřísňování podmínek pro získání dávek. Tento trend je patrný nejen v České republice, ale i v jiných evropských zemích. Současné nastavení systému klade důraz na co nejrychlejší návrat příjemců dávek na trh práce, často však bez ohledu na jejich individuální situaci a potřeby. Takový přístup se ale nezřídka ukazuje jako problematický, jelikož nezohledňuje komplexní povahu sociálního vyloučení, a v důsledku může vést až k tomu, že se lidé do systému minimálního příjmu neustále vracejí.
Dávkový systém musí být dostatečně flexibilní, aby lidem pomohl ve chvíli, kdy je to nejvíce potřeba, a to adekvátní formou, což se dosud neděje. Spolu s partnery z dalších organizací už řadu let upozorňujeme na významné nedostatky domácího dávkového systému. Bohužel nám klienti stále – i po vyřízení všech sociálních dávek – zůstávají bez dostatečných příjmů, které by pokryly jejich základní potřeby,
říká Iva Kuchyňková, manažerka pro sociální oblast Charity Česká republika.
Analýza současného stavu odhalila několik zásadních problémů. Jedním z nejvýraznějších je paradoxně nedostatečné čerpání dávek oprávněnými žadateli. Zatímco veřejná debata se často soustředí na údajné zneužívání dávek, realita je zcela opačná. Dávky čerpá jen malá část domácností, dle údajů se jedná okolo 6 %, přestože v souhrnu by nárok mělo mít až 29 % domácností. Například přídavek na dítě pobírala v roce 2023 jen čtvrtina oprávněných a příspěvek na bydlení čerpala pouze pětina domácností.
Tento stav je způsoben kombinací několika faktorů, mezi které patří již zmíněná celková složitost systému, administrativní náročnost žádostí a v neposlední řadě i přetrvávající společenské stigma s pobíráním dávek dosud spjaté.
Dalším palčivým problémem je nepružnost systému a pozdní výplaty dávek. Z praxe známe situace, kdy se výplaty zpozdily v řádu až několika měsíců, což příjemcům způsobilo vážné existenční problémy. Situace je do značné míry způsobena nedostatečným fungováním úřadů práce, potýkajících se s přetížeností, podstavem a neefektivními procesy. To vede k prodlevám ve vyřizování žádostí a nedostatečné podpoře klientů.
Připravovaná reforma systému sociálních dávek sice přináší některá pozitivní opatření, jako je zjednodušení systému sloučením čtyř dávek do jedné „superdávky“, nicméně obsahuje i řadu problematických aspektů, kdy hrozí, že už tak obtížnou životní situaci mnoha jedinců ještě zhorší.
Jedním z nejkritičtějších aspektů reformy je nedostatečná podpora lidí v oddlužení. Současný návrh nezohledňuje při výpočtu dávek příjmy po insolvenčních srážkách, což v praxi znamená, že lidé v oddlužení často nedosáhnou na adekvátní podporu. To může vést k prohlubování chudoby a k demotivaci řešit svou dluhovou situaci legální cestou. Charita Česká republika proto důrazně doporučuje, aby se při výpočtu dávek zohledňovaly příjmy po insolvenčních srážkách, což by mohlo významně zlepšit situaci lidí v insolvenci a motivovat je k řešení předluženosti.
Další problematickou oblastí je možné zhoršení dostupnosti bydlení. Navrhované normativy jsou v mnoha případech příliš nízké a nereflektují skutečnou situaci na trhu s bydlením. To může vést k tomu, že příjemci dávek nebudou schopni udržet si důstojné bydlení. Charita apeluje na to, aby byly normativy navázány na reálné tržní ceny nájmů a pravidelně aktualizovány.
Odstupňování normativů podle velikosti obce neodpovídá nabídkovým cenám nájemního bydlení. Ceny kromě Prahy a Brna totiž nezávisí tolik na velikosti obce, ale na regionu. Ve většině okresů tak normativy pro domácnosti, které systém nepovažuje za zranitelné, zaostávají i za cenami nájmů levných bytů. Domácnosti tak na bydlení za tržní ceny nemusí dosáhnout. Efektivnější řešení nabízí navázání normativů na reálné ceny nájmů pomocí cenové mapy,
tvrdí Samuel Galan z organizace PAQ Research.
Dalším problémem je, že se normativy počítají z více než rok starých dat o nájmech, což jejich hodnoty oproti reálným cenám snižuje. Aby se normativy proti trhu neopožďovaly, je třeba zavést valorizaci o inflaci mezi rokem zdroje dat a cílovým rokem dávky,
dodává Samuel Galan.
Problémy spojené s bytovou nouzí vedou ke znevýhodnění již v samotném startu života mnoha dětí a mnohdy je stejné nedůstojné životní podmínky provázejí po celý jejich dospělý život. Chudoba, ať už zapříčiněná různými faktory, bývá často dědičná. Považujeme proto za nutné nastavit dávkový systém tak, aby chudé rodiny měly podmínky pro důstojný život, a život dětí z těchto rodin tak nebyl stigmatizován v jejich dalších životních etapách,
uvádí Iva Kuchyňková.
Reforma také přináší změny v definici zranitelných osob, které mají nárok na vyšší podporu. Současný návrh však opomíjí některé důležité skupiny, jako jsou například lidé opouštějící ústavní péči nebo vězení. Charita navrhuje rozšířit definici zranitelných osob a zlepšit celkově podporu těmto jedincům, tak aby se předešlo jejich dalšímu vyloučení.
V poslední době také vnímáme zvýšený počet mladých lidí, kteří hledají pomoc v azylových domech nebo noclehárnách. Zároveň z praxe vyplývá, že rodiny s dětmi, obzvláště neúplné, se ocitají často v chudobě a mají velké problémy zvládnout rozpočet tak, aby pokryly základní potřeby. Je nutné nastavit pomoc a podporu tak, aby se nedostávaly do nepříznivých situací, a pokud v nich jsou, aby měly možnost se vrátit co nejdříve do normálního života, což v současné situaci mnohdy nejde,
doplňuje Iva Kuchyňková.
Pro mladé lidi opouštějící dětské domovy, výchovné ústavy či pro lidi, kteří vycházejí z věznic či léčeben, je velmi komplikované a v mnoha případech i nemožné vyznat se v právech a povinnostech vůči Úřadu práce. Často musí řešit několik věcí najednou, hledají si bydlení, práci, narážejí na mnoho obtíží, kterým neumějí dobře čelit. Často chybují a riziko, že rezignují na legální svět, je velké. Potřebujeme tyto lidi podpořit v jejich budování si nového života a měli bychom jim poskytnout spíše pomoc než sankce. Pro člověka opouštějícího instituce by měla být vytvořena ochranná doba, po kterou nebude při pochybení vyřazen z Úřadu práce a dávkového systému,
vysvětluje Pavla Aschermannová z organizace Rubikon Centrum.
Zvláště znepokojující je návrh na podmínění dávek na děti pracovní aktivitou rodičů či školní docházkou. Tento přístup by mohl vést k trestání dětí za situaci, kterou nemohou ovlivnit, a prohlubovat tak mezigenerační chudobu. Charita důrazně doporučuje, aby dávky určené dětem nebyly podmiňovány faktory, které jsou mimo možnosti rodičů.
V neposlední řadě je třeba zmínit vysokou míru sankcí a obecně represivního přístupu, který reforma zavádí. Navrhované sankce, jako je vyřazení z evidence Úřadu práce již při prvním pochybení, jsou nepřiměřeně přísné a mohou vést k existenčním problémům celých rodin. Charita navrhuje zmírnit sankce a zavést více odstupňovaný systém postupných výstrah před razantním vyškrtnutím z evidence ÚP při prvním prohřešku.
Charita Česká republika vyzývá tvůrce politiky, aby pečlivě zvážili dopady navrhovaných změn a přehodnotili ty části reformy, které by mohly vést k prohlubování chudoby a sociálního vyloučení. Cílem by mělo být vytvoření více vstřícného a funkčního systému sociální podpory, který by byl schopen skutečně pomoci lidem v nepříznivé situaci, a ideálně se i co nejdříve vrátit do pracovní aktivity.
Je třeba si uvědomit, že efektivní systém sociálních dávek není pouze otázkou ekonomiky, ale především otázkou lidské důstojnosti a sociální soudržnosti. Investice do spravedlivého a funkčního systému sociální podpory se společnosti mnohonásobně vrátí v podobě snížení sociálního napětí, prevence kriminality a celkového zlepšení kvality života všech občanů.
Apelujeme proto na zodpovědné politiky a úředníky, aby při přípravě reformy dávkového systému důsledně zohlednili připomínky odborné veřejnosti a organizací pracujících s lidmi v sociální nouzi. Jen tak můžeme dosáhnout skutečně efektivního a spravedlivého systému, který bude sloužit těm, kteří pomoc skutečně potřebují, a zároveň bude motivovat k aktivnímu řešení nepříznivé životní situace.
Úplné znění zprávy Caritas CARES 2024 je zvěřejněno na adrese:
www.charita.cz/zpravy-caritas-cares/
Kontakt pro média:
Jan Oulík
tiskový mluvčí
e-mail: jan.oulik@charita.cz
tel. +420 603 895 984
