27. března 2020 Tiskové zprávy

Ze zásilky Ministerstva vnitra máme první roušky a pár respirátorů, kriticky chybějí rukavice, plášt

Jsou v první linii, stejně jako třeba praktičtí lékaři. Přesto nefigurují ve výčtech těch, kteří pro svou práci nezbytně potřebují ochranné pomůcky. Sestry v domácí zdravotní péči a pracovníci sociálních služeb denně vyrážejí do terénu pomáhat potřebným. Jen těch charitních, kteří se ročně postarají o pětinu všech potřebných v České republice, teď pracuje přes 5 tisíc. Pokud však nedostanou respirátory, rukavice, pláště a brýle, hrozí, že když se mezi jejich klienty objeví nemocný covidem-19, budou muset svoji práci omezit či dočasně zcela přerušit.

Ukrajinský Ruslan s nákladem ochranných pomůcek přistál v Česku už o víkendu, až dnes však dorazily do našich Charit poslední ze zásilek s rouškami a respirátory. První dodávka organizovaná Ministerstvem vnitra a distribuovaná prostřednictvím krajů uspokojila v celkových číslech potřeby Charity skoro na týden. Nadále však postrádáme respirátory nejvyšší třídy, ochranné pláště, brýle a štíty, které umožnují pečovat o lidi nakažené nebo v karanténě. Kriticky také chybí dezinfekce na ruce. „Problémy jsou dva. Jednak nevíme, jak budou pokračovat dodávky přes kraje ani jak budou rozdělovány, čili nevíme ani, na jak dlouho jsme tuto první zásilku dostali. Také roušek máme zatím spíše symbolické množství a potřebujeme jich víc. Každý z diecézních ředitelů jedná se svým hejtmanem, ale potíž je v tom, že metodika každého kraje je jiná a celé rozdělování je nepředvídatelné a netransparentní. Zadruhé: současná situace vyhnala často na několikanásobek ceny běžných pomůcek, jako jsou jednorázové rukavice nebo dezinfekční gely na ruce, jež navíc aktuálně nejsou k mání,“ upozorňuje Lukáš Curylo, ředitel Charity Česká republika.

Do snahy zajistit ochranné pomůcky pro 1 300 sester a 3 700 pracovníků v sociální oblasti investovaly jednotlivé diecézní Charity už nemalé peněžní částky. Celkově jde o několik milionů, s nimiž se v rozpočtu pochopitelně nepočítalo. „Museli jsme jednat, když centrální zakázky nefungovaly a stát nám nebyl schopen tyto pomůcky včas zajistit. Teď nás samozřejmě čekají jednání o proplacení těchto vícenákladů, protože my máme povinnost jimi naše zaměstnance chránit, ale náklady na ochranné pomůcky nejsou zahrnuty ve standardních nákladech sociálních služeb. Musíme doufat, že se stát neobrátí zády k těm, kteří v době krize zůstali s lidmi, kteří jejich pomoc potřebují,“ doplňuje Curylo.

Nedostupnost plášťů, štítů a respirátorů třídy FFP3 je zvláště citelná v zdravotních službách Charity. Péče sester v domácí zdravotní péči umožňuje nemocným stonat doma. „Někteří z nich už mají v rodině nakažené nemocí covid-19, jiní mají rodinné příslušníky v karanténě. Bez dostatečného vybavení ochrannými pomůckami se tak pracovníci v terénu mohou snadno nakazit a nákazu případně roznášet dál,“ přibližuje aktuální rizika koordinátorka zdravotních služeb Charity Ludmila Kučerová.

Poptávka po službách Charity přitom stále stoupá. „Máme pokyn od Všeobecné zdravotní pojišťovny, ať pokud možno přijímáme další pacienty do domácí zdravotní péče i nad rámec smluvních území,“ konstatuje Kučerová. Domácí péče je totiž zhruba osmkrát levnější než ta nemocniční.

Dalším problémem je i neexistující pokyn, jak by měla Charita postupovat v situaci, kdy se v některé z pobytových služeb, například v domově pro seniory nebo v azylovém domě, nákaza objeví. „Existují jasné zdravotnické postupy, jak je třeba pečovat o člověka s infekční nákazou, ale nemáme pro to vybavení. Navíc již týden čekáme na pokyn Ministerstva práce a sociálních věcí, zda máme v takovém případě zařízení zavřít, nebo postupovat jinak, abychom byli schopní ochránit klienty i zaměstnance,“ doplňuje metodička a koordinátorka pro sociální oblast Charity Česká republika Iva Kuchyňková.

Charita Česká republika je největší poskytovatel zdravotních i sociálních služeb v České republice. Ročně se stará zhruba o 150 tisíc lidí, což je zhruba pětina celého objemu služeb v obou oblastech.