Statistiky nezaměstnanosti a chudoby pracujících vytvářejí falešný obraz. Sociální situace je jiná
16. února 2022 Tiskové zprávy

Statistiky nezaměstnanosti a chudoby pracujících vytvářejí falešný obraz. Sociální situace je jiná

Čísla týkající se nezaměstnanosti a počtu pracujících ohrožených chudobou vypadají hezky, ale nevypovídají o realitě. Nejsou v nich zahrnuti lidé předlužení, prekarizovaní a pracující v šedé ekonomice. Právě na ty nejchudší však dva roky pandemie dopadly nejvíc, na ženy přitom hůř, než na muže. Nová zpráva Caritas CARES nabízí jiný pohled na oficiální statistiky i cestu, jak může Česko těm nejvíc ohroženým chudobou pomoci.

Míra nezaměstnanosti okolo tří procent a ohrožení chudobou u zhruba stejného počtu pracujících: na první pohled vypadají statistické údaje za Českou republiku velmi pozitivně. Poněkud jiná realita se však ukáže, když se do statistik zanoříme hlouběji. Zhruba 760 tisíc lidí je v České republice v exekuci, z toho asi 400 až 500 tisíc lidí má exekucí několik, mnozí pět i více. Tímto předlužením poměrně velké části obyvatel je Česká republika v rámci Evropy poměrně specifická. V číslech Eurostatu však srážky ze mzdy, kterými jsou lidem splátky dluhů strhávány, nefigurují. Chudobou je tedy v Česku ohroženo mnohem víc pracujících, než ve statistikách vychází.

„Naše pravidelná zpráva Caritas CARES o sociální situaci v České republice přináší hlubší pohled na oblast, ve které je Charita prakticky nezastupitelná. Díky naší celorepublikové síti známe faktickou situaci lidí chudých i ohrožených chudobou, a díky skupině expertů a spolupráci v rámci celoevropské sítě Caritas jsme schopni analyzovat prostředí a navrhnout možnosti, jak sociální situaci společnosti zlepšit. V tomhle je naše aktivita naprosto jedinečná,“ komentuje význam právě vydávané zprávy ředitel Charity Česká republika Lukáš Curylo.

Trh práce není pro každého

Idylický obrázek vezme za své, také když se podíváme na jednotlivé skupiny: oproti zbytku Evropy máme nižší nezaměstnanost mladých lidí, ta nicméně zůstává na 8 %, u mladých žen pak na 9,2 %. Nezaměstnanost žen je ostatně vyšší ve všech kategoriích, a bohužel jsme jednou z nejhůře hodnocených unijních zemí z hlediska rovného postavení žen a mužů na trhu práce. Celkové situaci nepřidává ani nedostatečná nabídka cenově dostupné péče o děti a jen pomalu se zlepšující připravenost zaměstnavatelů vycházet rodičům vstříc zkrácenými úvazky či flexibilnější pracovní dobou. Trh práce tak zcela zbytečně přichází o cennou kapacitu.

Dalšími skupinami, které jsou na trhu práce ohroženy, jsou lidé s nízkou kvalifikací, starší lidé a lidé se zdravotním postižením. Prakticky vyloučeni jsou pak dlouhodobě nezaměstnaní, předlužení a etnické menšiny (zvláště Romové). Již zmíněná velká skupina předlužených lidí má velmi ztíženou pozici tím, že stát klade na zaměstnavatele takového člověka enormní administrativní nároky, jejichž nesplnění je spojené s vysokými pokutami. Pro zaměstnavatele je tedy často nevýhodné člověka v exekuci zaměstnávat a ten je následně nucen se uchýlit do šedé ekonomiky. Systém vymáhání dluhů pak spolu s nepružným systémem sociálních dávek prakticky nedává člověku šanci pracovat ve formální ekonomice, což mimochodem povede k tomu, že tito lidé nebudou mít nárok na starobní důchod. „Lidé s exekucemi, popřípadě v insolvenci, zpravidla nemají, vzhledem ke svým příjmům, nárok na sociální dávky. Z nezabavitelné částky, která jim zůstává, však nemají možnost uspokojit své základní potřeby včetně bydlení. Tato situace vede často lidi do šedé ekonomiky se všemi dopady a důsledky na jejich život,“ shrnuje Iva Kuchyňková, manažerka pro advokační činnost Charity Česká republika.

Vyloučeni z trhu práce jsou i lidé žijící v tzv. vyloučených lokalitách. Jejich prakticky jedinou možností je právě šedá ekonomika, což se týká i části romské populace. Tito pracující se pak musejí obejít bez jakékoli právní ochrany. Podmínky pracovních migrantů jsou pak často nevhodné, bývají vykořisťováni a zneužíváni. Problematická je agenturní forma zaměstnávání, zahraničním pracovníkům jsou nezřídka zadržovány doklady, neproplácejí se jim přesčasy, nevyplácí poslední mzda apod. „V charitních službách vidíme celou řadu lidí, kteří práci ztratili či ji marně hledají, žijí v chudobě, ale nejsou zahrnuti ve statistikách nezaměstnanosti. Mnoho uchazečů o zaměstnání je na základě bagatelních důvodů vyřazováno z evidence úřadu práce, nebo nejsou vůbec schopni zvládnout byrokratickou mašinérii, aby byli evidováni, jiní odmítají na úřad práce chodit kvůli předchozím špatným zkušenostem. Na úřadech práce bohužel chybí sociální práce a kvalitní poradenství, které by zajistily individuální komplexní práci s nezaměstnaným člověkem a pomohly mu nepropadnout na dno či se ode dna odrazit a co nejdříve vstoupit nebo se vrátit na trh práce,“ uvádí Jana Klusáková Seďová, rovněž manažerka pro advokační činnost Charity Česká republika.

Práce během pandemie

Období pandemie přineslo v Česku jen malé zvýšení nezaměstnanosti, zaměstnanost byla udržována vládní podporou. Nejhůř zasáhla pandemie ty, kteří měli na trhu práce nestabilní postavení, tedy brigády a smluvně neošetřenou práci. Ti se ale do formálních statistik nedostanou. V ohrožení chudobou se tak ocitli lidé s nižším vzděláním, domácnosti s dětmi a pracovníci v oblasti obchodu a služeb. „Tito lidé se na nás často obraceli s tím, že jim hrozí ztráta bydlení, nemají dostatek peněz na pokrytí svých potřeb a potřeb rodiny. Řada lidí se dostávala do situací, ze kterých jim dávkový systém nebyl schopen pomoci, proto jsme jim pomáhali prostřednictvím sbírky Na vlně pomoci proti bezmoci,“ vysvětluje Iva Kuchyňková a dodává: „Během pandemie přišla spousta lidí o své zaměstnání či firmy. Mnozí z nich potřebují podporu, která by jim pomohla zapojit se znovu na trhu práce. Evropské fondy však byly zkráceny minulou vládou o 10 % původní částky, která má být převedena do infrastrukturního fondu. Domníváme se, že toto rozhodnutí není správné, a že by jej měla nová vláda změnit tak, aby dané peníze pomáhaly potřebným lidem v oblasti zaměstnanosti, rodinného života, péče a podobně. Nesmíme zapomenout, že pandemií bylo zasaženo mnoho rodin.“ Růst reálné chudoby ilustruje skokové zvýšení zájmu o potravinovou a materiální pomoc, kterou poskytuje Charita ve spolupráci se sítí potravinových bank.

Průzkum mezi rodiči samoživiteli ukázal, že polovina z nich se během pandemie musela zadlužit v důsledku výpadku příjmů. Ten přitom postihl více ženy než muže. Důvody vidíme v nižších mzdách žen, ve vyšším podílu žen v odvětvích zasažených pandemií a častější práci na prekérních pozicích.

Sociální ekonomika

V českých podmínkách zaměstnávají sociální podniky především lidi se zdravotním postižením, malá část se zaměřuje také na sociálně znevýhodněné osoby. Jejich významnou rolí je nejen posilování zaměstnanosti, ale i sociální začleňování.

V České republice se sociální podnikání potýká s řadou problémů a výzev:

  • Neexistuje zákon o sociálním podnikání, který by identifikoval jejich přidanou hodnotu pro společnost a definoval pro ně daňové a další výhody.
  • Sociální podniky zápolí s nedostatečnou finanční a politickou podporou, nemají zajištěný adekvátní přístup k veřejným zakázkám.
  • V Česku je nedostatečná společenská podpora sociálního podnikání a nedostatek povědomí o něm.
  • Podniky jsou zatíženy nadměrnou administrativou a byrokratickými překážkami.

Sociální podniky ze sítě Charity se setkaly s těmito problémy, které jsou úzce spjaty s pandemií covidu-19:

  • Nedosažitelné státní kompenzace i při výrazně omezeném provozu.
  • Nemožnost souběžného čerpání kompenzací spjatých s covidem-19 a dalších podpor, které podniky běžně čerpají bez ohledu na pandemii.
  • Nutnost flexibility a rychlé adaptability v rámci pandemie (tj. další vytížení zaměstnanců).

Zpráva dále obsahuje výzkum dopadu pandemie na služby Charity, její klienty a zaměstnance, rozbor politických opatření ve vztahu k zaměstnanosti na národní i unijní úrovni. Vlastní průzkum Charity Česká republika také poskytl informaci o tom, jaké byly hlavní problémy, s nimiž se klienti sociálních služeb během pandemie covidu-19 potýkali. Za nejzávažnější byly respondenty označeny následující problémy: nedostatečný příjem v důsledku čerpání ošetřovného, v důsledku nemoci či karantény, potíže spojené se zvýšením nutných výdajů, zhoršení fyzického i psychického zdraví, ztráta či hrozba ztráty zaměstnání, ztráta či hrozba ztráty bydlení, potíže se zvládáním výuky dětí, nedostupnost úřadů, digitální vyloučení a samozřejmě sociální izolace, která zasáhla všechny.

Jaká navrhujeme opatření

Analýza dospěla k návrhu opatření, která jsou blíže rozvedena v samotné zprávě.

Pro národní úroveň:

  1. Implementovat nástroje aktivní politiky zaměstnanosti adresované osobám vyloučeným z trhu práce či vyloučením ohroženým.
  2. Zajistit legislativní ukotvení sociálního podnikání a rozšířit podporu sociálního podnikání v České republice (nový zákon).
  3. Rozhodovat o tom, kam budou směrovány finanční prostředky v sociální oblasti, s ohledem na názory odborné veřejnosti. Při vyjednávání nového programového období bylo schváleno snížení alokace ESF+ o 10 %; na nové projekty je tedy o 10% finančních prostředků méně, než původně mělo být.
  4. Nastavit důstojný a funkční systém řešení dluhové problematiky. Teprve systémová změna zajistí, aby v České republice nebylo mnoho předlužených osob či rodin, které nedosáhnou na oddlužení. Je nezbytné, aby mohli lidé i v případě exekuce vést důstojný život a byli si schopni zajistit základní životní potřeby. Doporučujeme novelizovat exekuční řád a insolvenční zákon tak, aby byly sjednoceny výše nezabavitelných částek; dlouhodobě též usilujeme o zavedení systému jeden dlužník – jeden exekutor.

Pro národní a unijní úroveň:

  1. Zajistit odpovídající mzdy a správné nastavení systému sociálních dávek, s cílem řešit chudobu.
  2. Zajistit kvalitu a financování dlouhodobé péče.

Zpráva o chudobě Caritas CARES je součástí stejnojmenné série založené na zkušenostech lidí pracujících v sociálních službách, kterou Caritas Europa sestavuje jednou za dva roky vždy s ohledem na určité téma. Cílem je podpora advokačního úsilí sítě Charity na evropské i národní úrovni a snaha zajistit, aby byly vyslyšeny hlasy těch nejzranitelnějších členů společnosti. Aktuální sada zpráv se opírá o pilíř sociálního modelu inkluzivních trhů práce pro všechny. Zprávy se zaměřují na výzvy, které by měly být naléhavě řešeny na národní i evropské úrovni, identifikují strategie a politiky, které by měly vzniknout, a jsou zakončeny doporučeními pro Evropskou komisi a členské státy. Evropská zpráva shromažďuje, porovnává a analyzuje data i trendy z 18 národních zpráv připravených na společné téma. „Caritas Europa se snaží být katalyzátorem pozitivní změny představením toho, jak by otevřený pracovní trh měl vypadat: s pracovníky pocházejícími ze všech skupin, kteří jsou chráněni a podporováni,“ uvádí Maria Nyman, generální sekretářka Caritas Europa.

Charita Česká republika je největší soukromý poskytovatel zdravotních i sociálních služeb v České republice. Ročně využije její pomoc zhruba 180 tisíc lidí, zajišťuje zhruba třetinu domácí zdravotní péče a pětinu sociálních služeb v České republice.

Kontakt pro média:

Simona Cigánková

Charita Česká republika
simona.cigankova@charita.cz
tel.: +420 703 124 688

Vybrané sociální podniky Charity Česká republika jako příklady dobré praxe

Tréninková kavárna Rígrovka Charity Kralupy nad Vltavou

Zaměstnanci kavárny pečou vlastní zákusky, slané pečivo a vaří polední menu. V kavárně se snaží vařit zdravěji a bez používání polotovarů, sami si vyrábějí limonády a oslovují české výrobce. Celý sortiment kavárny je tedy zaměřen na vlastní výrobu či na výrobky z nejbližšího okolí.

Kavárna vznikla s ohledem na potřeby klientů kralupské Charity a zaměstnává osoby nejen se zdravotním či mentálním postižením, ale i s dalšími omezeními, která je limitují na trhu práce. Může se jednat např. o samoživitelku s malými dětmi, osoby s nízkým vzděláním či osoby, které jsou hůře zaměstnatelné vzhledem k jejich věku. Kavárna tak dává šanci všem, kteří chtějí pracovat. Díky tomuto sociálnímu podniku je Charita schopna oslovit širokou veřejnost a přiblížit jí problémy lidí, kteří žijí v sousedství.

Kavárna nabízí i třetí rozměr své působnosti, kdy se zákazník svou konzumací přímo podílí na zlepšení života ve společnosti. Nejenže pomáhá konkrétnímu člověku, ale v případě zisku kavárny pomůže i jiným projektům Charity.

Chráněné dílny Charity Opava

Charita Opava je členem Klastru sociálních inovací a podniků. Zaměstnává v Chráněných dílnách Charity Opava a wellness centru více než 170 osob se zdravotním postižením. Zaměření sociálního podniku je široké a nabízí pestrou paletu služeb v oblasti wellness, kompletačních prací, zpracování odpadů a elektroodpadů, šití na zakázku, strojního vyšívání a keramické výroby. Rovněž zajišťuje laserové řezání a gravírování do různých materiálů a další služby.

Pracovní uplatnění nabízejí chráněné dílny občanům Opavy a okolí. Řádné zaměstnání na pracovní smlouvu zde mohou získat lidé se zdravotním postižením či duševním onemocněním, kteří mají ztíženou nebo minimální možnost získat zaměstnání na otevřeném trhu práce. Významným pozitivním ekologickým aspektem činnosti sociálního podniku je každoroční zpracování více než 1 200 tun elektroodpadu.

Charita Opava má certifikaci ISO 9001 a 14001. V oblasti zpracování elektroodpadů je sedmou firmou v ČR, která získala mezinárodní certifikaci společnosti WEEELABEX na zpracování velkých spotřebičů. Je největším neziskovým subjektem zaměstnávajícím lidi s postižením na Opavsku.