Situace z pohledu Charity: chudí v Česku nedosáhnou na svá práva
26. února 2020 Tiskové zprávy

Situace z pohledu Charity: chudí v Česku nedosáhnou na svá práva

Sociální „nůžky“ se v Česku nebezpečně rozevírají. Společnost sice bohatne, přesto u nás přibývá chudých a lidí bez domova, protože pro ně neexistuje cenově dostupné bydlení. Výše životního a existenčního minima bude zřejmě letos po osmi letech zvýšena. Jak najdou lidé, kteří sklouzli do problémů, cestu zpět? Charita představuje analýzu situace chudých rodin i jednotlivců, seniorů a lidí bez domova a navrhuje sérii opatření, bez nichž se životy chudých lidí nezlepší.

V myslích lidí je Česká republika poměrně rovnostářský stát s prostupnou strukturou a zajištěným přístupem ke vzdělání nebo zdravotní péči pro každého. Díky životu v tzv. společenských bublinách má však o situaci chudých a chudobou ohrožených lidí povědomí jen jejich bezprostřední okolí nebo ti, kteří se jim snaží pomoci. I proto existuje řada legend a populistických narativů o „nepřizpůsobivých“ a parazitech. Fakta jsou ale drsná: z chudoby vede jen málokdy cesta ven.

Příčin je několik. Kromě „dědičnosti“ chudoby, na kterou jsme upozorňovali v minulých letech, je cesta ze sociální mizérie plná obtížně zvládnutelných zátarasů. K pomoci, která by lidem měla umožnit, aby se z chudoby vymanili, se totiž právě kvůli své chudobě nedostanou. Chudoba je tedy významnou překážkou k uplatnění zaručených sociálních práv.

To je zřejmě nejzávažnější ze zjištění zprávy Caritas CARES, kterou Charita Česká republika připravila společně se svou partnerskou organizací Caritas Europa. Dalšími vážnými problémy při boji s chudobou v Česku jsou dostupnost bydlení, dostupnost zařízení předškolní péče pro ohrožené skupiny (speciálně matky s dětmi), pomoc v oblasti zaměstnanosti pro tyto skupiny obyvatel nebo dostupnost služeb sociální a zdravotní péče. Situaci nenapomáhá ani unifikovaný přístup státního aparátu ke klientům v nouzi (speciálně na úřadech práce). Rozdíly se zvyšují jak mezi sociálními skupinami, tak mezi regiony. Došlo také k významným změnám ve složení populace: snižuje se počet lidí v produktivním věku oproti dětem a důchodcům, tedy jedincům závislým na péči.

„Posláním naší organizace je konkrétně pomáhat lidem, kteří se ocitli ve složité situaci, a to všem bez rozdílu. Do naší práce patří také boj za spravedlivější systém, který nikoho nevylučuje a lidem na okraji umožní začlenění do společnosti. Jsem hrdý, že své dlouholeté praktické zkušenosti dokážeme zpracovat do praktických doporučení, která mění situaci chudých a ohrožených lidí k lepšímu,“ říká Lukáš Curylo, ředitel Charity Česká republika.

Charita se věnuje nejen pomoci potřebným prostřednictvím tzv. registrovaných sociálních a zdravotních služeb, ale také analýze stavu společnosti a snaze  situaci zlepšit. „Cílem naší zprávy bylo zjistit, jak systém služeb funguje, kde jsou jeho slabá místa a jak to lze napravit,“ říká Iva Kuchyňková, sociální analytička Charity Česká republika. Ve zprávě Caritas CARES 2019 se propojují dvě unikátní polohy: Charita Česká republika sama poskytuje sociální služby, ale ze svých zkušeností dokáže i čerpat. 

Bydlení je základ

K největším bolestem Česka patří podle dlouhodobých zkušeností odborníků z Charity fakt, že v posledních letech se dostupnost bydlení zhoršila. Finančně nedostupným se dnes stává i pro mladé lidi, seniory nebo zaměstnance pobírající nižší mzdu; chudé rodiny jsou prakticky bez šance nějaké sehnat. Nabídka adekvátního bydlení je omezená a nepřekonatelnou bariérou bývá požadované složení zálohy ve výši několika měsíčních nájmů; Romové a cizinci se zase setkávají s předsudky a diskriminací kvůli původu. Ztráta stálého bydlení často znamená především pro sociálně vyloučené rozvrat rodiny a propad na sociální dno.

Když lidé neseženou adekvátní bydlení, nezbývá jim než sáhnout po tzv. substandardním. Jak už název naznačuje, normálně se v něm žít nedá: ubytovny se sdíleným sociálním zařízením, vícečlenná rodina obývající jedinou místnost, přerušované dodávky vody a energií, hmyz. Takhle vypadá tzv. obchod s chudobou, jehož oběťmi jsou právě ti nejchudší. A když se v rámci boje s tímto jevem omezí vyplácení doplatků na bydlení, poškodí to zase lidi v nouzi, neboť řešením pro většinu z nich není najít si standardní bydlení, ale odstěhovat se do jiné ubytovny mimo bezdoplatkovou zónu. První pomoc v této oblasti svými azylovými domy nabízí i Charita, naše kapacity však zdaleka nestačí. Navíc azylové domy mohou poskytnout pomoc jen na přechodnou dobu, nepřevyšující zpravidla jeden rok.

Pokud se ohrožené rodiny musejí neustále stěhovat z místa na místo, podepisuje se to i na dětech. Nevytvoří si sociální vazby, a pokud se stěhují v průběhu školního roku, ne vždy je pro ně například volné místo ve školce. V posledních letech se sice dostupnost předškolní péče zlepšila, kapacita zařízení vzrostla a děti starší 3 let mají poslední rok ve školce garantované místo, ale chudé rodiny mívají problém s vedlejšími finančními výdaji souvisejícími s docházkou do předškolních zařízení, například s placením obědů. Jak jsme upozornili před dvěma lety, právě tady vzniká dědičná chudoba: jinou startovní čárou pro děti na začátku vzdělávacího procesu. Situace, kdy se děti fakticky do mateřské školy nedostanou, postihuje nejen často se stěhující, ale i etnické menšiny a matky samoživitelky.

Téměř neřešitelná je situace na trhu s bydlením pro lidi bez domova. Jsou tak závislí na pomoci azylových domů, a přitom by řada z nich mohla využívat běžné bydlení. Státu i daňovým poplatníkům se rostoucí nedostupnost adekvátního bydlení nevyplácí. 

Nemocnice ano, následná péče stěží

Co se týče zdravotních služeb, jsou pro sociálně slabší skupiny obyvatel dobře dostupné v akutních případech, ale o následné péči, rehabilitaci apod. to říci nelze. Značný rozdíl je mezi velkými městy a venkovem: pro chudé lidi může dojíždění za specialisty znamenat vydání, které si nemohou dovolit. Rovněž snižující se množství praktických lékařů v regionech často znamená nemožnost navštívit specialistu. K tomu je totiž třeba žádanka, k níž se potřebný bez registrace u praktického lékaře nedostane.

Závažný problém představuje péče na pomezí sociálních a zdravotních služeb, nejsou totiž zohledněny potřeby těch, kteří potřebují oba typy služeb, jako jsou dlouhodobě nemocní v domácí péči. Například pro seniory nejsou tzv. indikovány úkony, jejichž poskytnutí by jim umožnilo zůstávat doma. A speciální kapitolou, jíž se Charita Česká republika ve své advokační činnosti zvlášť věnuje, jsou tyto služby pro bezdomovce. Pro lidi bez domova není v České republice dostupná terénní zdravotní péče – pomoci se jim dostane až při ohrožení života. Komplikuje to snahy těmto lidem pomoci: podle současné legislativy smějí azylové domy přijímat jen zdravé jedince, a tak se člověk bez domova  po propuštění z nemocnice (například po operaci nebo zápalu plic) nemá kde doléčit.

Místo pomoci ponížení

Ze zkušeností našich klientů vyplývá, jak obtížné a někdy i ponižující pro ně bývá jednání na úřadech práce, pokud tam hledají radu a pomoc sami, bez doprovodu sociálního pracovníka. Jednak se systém pravidel neustále mění, jednak ne všude úředníci klientovi vysvětlí, co přesně po něm vyžadují, případně mu ne vždy podají srozumitelné informace nebo pomohou s vyplněním složitých formulářů. Díky přítomnosti doprovodu se často naprosto mění původně nevstřícný přístup příslušného referenta k žadateli. Namísto pomoci a podpory ze strany státního aparátu, který by měl být motivován pomoci lidem vymanit se z chudoby, a tedy závislosti na státu a jeho příspěvcích, čeká klienty opakovaně zdokumentovaná nevstřícnost úředníků a unifikovaný přístup.

Jaká opatření navrhujeme

Analýza dospěla k návrhu následujících opatření, která jsou blíže rozvedena ve zprávě Caritas CARES:

  1. Zlepšit veřejnou politiku zaměstnanosti
  2. Zlepšit dostupnost a kapacitu důstojného bydlení pro zranitelné skupiny občanů.
  3. Zlepšit přístupnost a kapacitu zdravotních služeb zejména pro sociálně vyloučené a přístupnost služeb sociální péče pro lidi bez domova.
  4. Nadále zvyšovat dostupnost zařízení péče o děti, zejména pro zranitelné rodiny.
  5. Zlepšit dostatečnost a přístupnost minimálního příjmu.
  6. Ratifikovat revidovanou Evropskou sociální chartu.

Zpráva Caritas CARES 2019

Výše uvedená zjištění (a nejen je) obsahuje právě předkládaná „zpráva o chudobě“ Caritas CARES 2019. Vznikla na základě dotazníkového průzkumu v síti Charity Česká republika. Podobnou zprávu o dostupnosti služeb z pohledu těch nejchudších připravilo celkem 16 evropských zemí. Zpráva se zabývá analýzou fyzické dostupnosti, přístupnosti, cenové dostupnosti a úrovně sociálních a dalších veřejných služeb pro chudé a sociálně vyloučené. „Tato zpráva, založená na zjištění Charit z celé Evropy, vyzývá ke koordinované a jednotné aktivitě Evropské unie a jejích členů, která povede k zlepšení dostupnosti služeb pro nejchudší lidi. Je podstatné a zásadní, aby lidé dobře znali svá sociální práva a věděli, jak se jich domoci,“ uvedla Maria Nymanová, generální sekretář Caritas Europa. 

Co už Charita pro zlepšení uvedených problémů dělá

Charita Česká republika poskytuje zdravotní a sociální služby téměř 150 tisícům potřebných ročně na území celé České republiky. Kromě dluhových poraden a sociálně aktivizačních služeb pro rodiny s dětmi provozujeme například azylové domy pro matky s dětmi v tísni, sociální služby pro muže a ženy bez domova a nízkoprahová centra pro děti a mládež.

V sociální oblasti se Charita nebojí ani prošlapávaní nových cest a přístupů. Nedávno spustila dva inovativní projekty: Komunitní práce v Osadě míru v Ostravě se zaměřuje na podporu a aktivizaci komunity v sociálně vyloučené lokalitě. V tuto chvíli projekt podporuje zejména 28 dlouhodobě aktivních členů, převážně vůdčích osob místní komunity. Do projektových činností se nějakým způsobem zapojilo 376 lidí z komunity; v plánu je rozšířit celkový počet účastníků projektu na 500. Druhým projektem je Záchranná síť Diecézní charity Brno, soustředěná na pomoc osobám, jejichž potřeby nejsou pokryty současnými systémy pomoci. Projekt jim umožňuje přístup k sociálním, zdravotním a dalším službám.

Vznik a metodologie zprávy

Zpráva Caritas CARES 2019 vznikla ve spolupráci s Caritas Europa. Jednotlivé národní zprávy jsou podkladem k společné evropské zprávě, která bude představena v březnu Evropské komisi. Českou zprávu připravily ve spolupráci s Peterem Verhaeghem z Caritas Europa analytička a koordinátorka pro sociální oblast Iva Kuchyňková a analytička Martina Veverková. 

Kontakt pro média:

O Charitě Česká republika

Charita Česká republika pomáhá rodinám, mužům, ženám i dětem bez ohledu na jejich věk, víru nebo zemi původu. Po celé zemi provozují organizace Charity Česká republika 69 poraden, 756 služeb sociální péče a sociální péče prevence, 84 zdravotních služeb, 61 hospicových služeb a 352 služeb jiného druhu. V České republice Charita eviduje v rámci všech těchto sociálních a zdravotních služeb pomoc celkem téměř 150 tisícům osobám.

Jan Oulík

Jan Oulík

tiskový mluvčí, redaktor
Tel.: 603 895 984 E-mail: 58Ah5eba67c-T65j4mnhTj