1. září 2012 Historie

Z historie Charity na Moravě (3. část)

Charita na přelomu překotných 80. a 90. let.

Text navazuje na články o Charitě na Moravě za I. republiky a v letech 1939-1989.

Po celá desetiletí komunistické vlády však tisíce věřících navzdory potížím s úřady a riziku v zaměstnání i v osobním životě, posílaly do misíjních stanic po celém světě malé balíčky se skromným obsahem povoleného zboží, zejména zdravotnický materiál a hygienické potřeby.

V roce 1986 po katastrofálním zemětřesení v Arménii, ustavuje František kardinál Tomášek v Praze Výbor křesťanské pomoci a podle jeho vzoru vznikají další po celé republice. Jsou velmi rychle pochopeny, a nejen věřícími, jako jediná možnost veřejného působení římskokatolické církve v oblasti sociální. Brzy začínají působit i v drobných činnostech mimo rámec pomoci do Arménie a znervózňují mnohé státní orgány, které si netroufají zasáhnout, zaskočeni touto spontánní aktivitou církve.

Po Sametové revoluci

Po celonárodní revoluci v roce 1989 nastává obrat i v České katolické charitě. Začátkem roku 1990 se mění na popud biskupa Antonína Lišky její vedení v Praze a v květnu 1990 se poprvé setkávají budoucí diecézní pracovníci Charity, kteří mají za úkol povzbudit vznik a vývoj farních a oblastních charit (FCH a OCH).

Ty vznikají mnohde právě z Výborů křesťanské pomoci a z aktivistů, kteří posílají balíčky do misií. Doba hledání a tříbení názorů na budoucnost ČKCH je v roce 1991 zavržena vznikem diecézních a arcidiecézních Charit (DCH a ACH) s vlastními stanovami a s právní subjektivitou podle zákona 308/91 Sb.

Podle nových stanov, které jsou v platnosti od 1. prosince 1993, je Česká katolická charita, jako účelové zařízení římskokatolické církve, sdružením diecézních a arcidiecézních charit v České republice. Sekretariát ČKCH zajišťuje servisní činnost pro diecézní a arcidiecézní Charity a má nadále pod svou správou Charitní domovy pro duchovní a řeholnice (CHDŘ a CHDD) na území České republiky.

(Článek byl převzat z brožury Arcidiecézní charita Olomouc, Ročenka 1994, Olomouc 1994, s. 26-47.)

Zpět Nahoru Tisk