11. května 2017 Z domova

Pětina rodin v Česku se potýká s chudobou

Každá pátá česká rodina s nezaopatřenými dětmi se nachází ve špatné ekonomické situaci, v absolutních číslech jde o 233 tisíc rodin z celé České republiky. Nejhorší situace je podle aktuálního průzkumu Charity ČR v rodinách s rodiči ve věku nad 40 let.

Tyto rodiny (ve třetině případů se jedná o rodiče samoživitele) vyživují obvykle více dětí. S rostoucím věkem dětí se náklady na jejich zaopatření zvyšují. „Neutěšená situace se odráží i v našich službách – každý třetí až čtvrtý klient našich odborných poraden pečuje o nezaopatřené děti. Nejžádanější službou je zde dluhové poradenství či služby související se špatnou finanční situací. Finanční tíseň se mnohdy negativně projeví i na vývoji a výchově potomků,“ uvádí ředitel Charity ČR Lukáš Curylo.

Kritická hranice rodinného příjmu je v průměru 24 000 korun měsíčně. Pod touto hranicí totiž převažuje u respondentů negativní vnímání finanční situace rodiny. Z nutných výdajů rodinný rozpočet nejvíce zatěžují náklady na bydlení a na jídlo. Z ostatních výdajů je pro rodiny často problematický nákup auta, dovolená v zahraničí a zlepšování kvality bydlení. Týdenní dovolenou v zahraničí zvládá finančně bez problémů jen necelá čtvrtina českých rodin.

Více než polovina českých rodin splácí půjčky. Průměrná výše půjček činí 536 000 korun a průměrné měsíční splátky 6 700 korun. Neočekávané výdaje ve výši 10 000 Kč by podle průzkumu úsporami pokryly dvě ze tří rodin, výdaje ve výši 70 000 Kč pouze každá čtvrtá rodina. Zároveň každá desátá rodina uvádí, že má se splácením svých závazků a půjček problémy. Třetina rodin přitom neví, jak případné problémy se splácením dluhů řešit. Zbylé dvě třetiny se obrací o pomoc k příbuzným nebo žádají o půjčky v bankách.

Mezi dotázanými převažuje názor, že rodinám ve finanční tísni by měly pomáhat především úřady práce a charitativní organizace. Takovou osobní zkušenost má ale pouze osm procent respondentů. „Kromě poskytování přímé pomoci a poradenství se Charita aktivně účastní připomínkování legislativních změn, mimo jiné v oblasti dluhové problematiky. Zákonné úpravy však stále považujeme za nedostatečné. Pro většinu z těch, kteří se ocitnou v předlužení, nevede cesta ven, proto hovoříme o ‚dluhových pastech’. Tito lidé hledají vlastní modely přežití, mnohdy nelegální. Nemají totiž jinou šanci,“ vysvětluje Iva Kuchyňková, koordinátorka sociální oblasti Charity ČR. „Chceme docílit toho, aby za dodržení určitých podmínek mohl každý začít znovu, nebyl ze společnosti navždy vyvržen,“ dodává Kuchyňková.

Naléhavost podpory rodin v tísni zdůrazňuje také Stanislav Přibyl, generální sekretář České biskupské konference. „Biskupové na svém posledním zasedání jasně zdůraznili, že podpora rodiny jako přirozeného prostředí pro život je pro naši společnost klíčová. Život představuje nejvyšší hodnotu. Je to dobro, které skrze rodinu vzniká a má touhu se šířit. Naším posláním je rodinám pomáhat, aby těžká období v jejich životě nekončila rozpadem. Solidarita a pomoc těm, kteří mají nějaké problémy, je jasným úkolem církve i Charity.“ Zároveň dodává, že v rámci pomoci nejde až tak o to zvýšit komfort, ale především zajistit životaschopnost rodiny. Kvalitu vlastního života nad život samotný totiž nelze nadřadit.

Charita ČR se tématu chudoby a zadlužení věnuje dlouhodobě. Kromě poskytování materiální pomoci (potraviny a hygienické prostředky) a nouzového ubytování (23 azylových domů pro muže i ženy, 42 azylových domů pro matky s dětmi v tísni a 23 nocleháren) provozuje  67 odborných poraden. Tyto poskytly v roce 2016 přes 98 tisíc intervencí téměř 28 tisícům klientů. Dluhové poradenství přitom tvořilo pilíř jejich činnosti.

Průzkum uskutečnila agentura IBRS v dubnu 2017 pro Charitu ČR a římskokatolickou církev v ČR. Průzkum byl hrazen z prostředků nadace Renovabis. Probíhal formou dotazování na on-line panelu respondentů na reprezentativním vzorku 1212 domácností/rodin s nezaopatřenými dětmi z celé ČR. Respondenti byli vybíráni kvótním výběrem podle regionu, velikosti místa bydliště a počtu nezaopatřených dětí.

Průzkum prezentovala socioložka Kateřina Pulkrábková z České biskupské konference v rámci konference Odstraňme dluhové pasti!