27. července 2021
Z domova
Dva největší poskytovatelé sociálních služeb v Česku, Charita Česká republika a Člověk v tísni, vyzývají poslankyně a poslance, aby v pátek 30. července nehlasovali pro změny zákona o pomoci v hmotné nouzi obsažené ve sněmovním tisku č. 652. Na základě vlastních zkušeností obou neziskových organizací s prací s lidmi, kteří mají nízké příjmy, by předložený návrh zhoršil situaci zhruba 67 tisíc domácností v hmotné nouzi a dalších 163 tisíc příjemců příspěvku na bydlení.
Za sebemenší pochybení, kterého se příjemci dávek hmotné nouze dopustí, byť jen z nepozornosti, budou dávky lidem odebírány na 6 měsíců. Tito lidé nebudou považováni za osoby v hmotné nouzi, a nebudou mít proto nárok na dávky na jídlo a bydlení po dobu půl roku. Momentálně se jedná o čtvrt roku a podle zkušeností obou neziskových organizací bývá problém i takto dlouhou dobu překonat, aniž by lidé přicházeli o bydlení, o zdraví nebo neupadali hlouběji do dluhů.
Projednání změn zákona o pomoci v hmotné nouzi bylo ve středu 28. července přerušeno, poslanci zatím nerozhodli. Jednání bude pokračovat v pátek 30. července.
Lidé se středním příjmem přijdou o příspěvek na bydlení za obývání nekvalitního bytu
Novela původně určená osobám v hmotné nouzi byla zásahem Ministerstva práce a sociálních věcí rozšířena na seniory, mladé rodiny a osoby se zdravotním postižením bydlící v bytech. Za byt nevhodný k bydlení, například se špatnými elektrickými rozvody nebo s omítkou způsobující plísně, bude příjemcům stanovena lhůta pro nápravu a poté jim bude (od následujícího čtvrtletí) odebrán příspěvek na bydlení, bez něhož si své bydlení neudrží. Totéž se bude týkat domácností v hmotné nouzi, kterým budou za nekvalitní bydlení odebrány rovnou obě dávky (tedy i ta určená na živobytí) na dobu 6 měsíců. Kdo nevpustí do svého bytu kontrolu kvality, přijde o dávky rovněž na půl roku.
Chudým nemocným, kteří pracovat nemohou, bude kontrolován léčebný režim
Polovina příjemců pomoci v hmotné nouzi jsou jednotlivci, často osoby na ubytovnách, lidé se zdravotním postižením v chráněném bydlení nebo osamělí senioři bez nároku na starobní důchod. Všichni jednotlivci a také osamělé maminky s malými dětmi, pokud budou pracovat na základě některé z dohod bez nároku na nemocenskou, budou muset při onemocnění navštívit lékaře, nechat si vystavit nový druh neschopenky „pro účely dávek pomoci v hmotné nouzi“ a s tou poté nakládat, jako by skutečně byli v pracovní neschopnosti. Úřad práce bude sledovat lhůtu pro doručení neschopenky a kontrolovat dodržování léčebného režimu, přičemž neplnění kterékoli povinnosti potrestá 6 měsíci bez příspěvku na živobytí i doplatku na bydlení. To celé za to, že se chudí budou snažit i přes své hendikepy aspoň trochu pracovat a tuto svou snahu Úřadu práce poctivě oznámí.
Jaké budou úspory? Minimální. Zato výdaje státního rozpočtu významně vzrostou.
Na všechny dávky hmotné nouze odešlo v roce 2020 ze státního rozpočtu 4,79 miliardy korun. Na příspěvek na bydlení to bylo 6,95 miliardy korun. I kdyby všichni tito příjemci o své dávky přišli, uspořil by stát necelých 12 miliard, tedy zhruba třetinu toho, co v roce 2020 vynaložil jen na rodičovský příspěvek, který je vyplácen bez ohledu na příjem rodičů. Výdaje na opatření, které bude muset daňový poplatník vynaložit na ústavní výchovu dětí odebraných z rodin, na výkon trestu odnětí svobody nových pachatelů, na vedení dalších exekucí nebo na hospitalizaci a pobytové služby osobám bez domova, budou oproti tomu v řádu desítek miliard ročně.
