24. října 2024
Mimořádné události
Nedávné povodně na řadě míst vážně narušily statiku domů, často s následky, které se projeví až po delším čase. Charita Česká republika proto přináší ve spolupráci s odborníky z České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (ČKAIT) odpovědi na nejčastější otázky týkající se statiky budov po povodních. Odborné rady poskytli Ing. Robert Špalek, předseda ČKAIT, a Ing. Michal Drahorád, Ph.D., místopředseda ČKAIT, kterým za jejich cenné rady děkujeme. Charita Česká republika tak pokračuje ve svém úsilí informovat veřejnost o klíčových tématech spojených s nedávnými povodněmi a zároveň pomáhat přímo v terénu, kde je to nejvíce potřeba.
U kterých staveb je potřeba nechat posoudit jejich stav statikem?
U všech, jimiž prošla povodňová vlna nebo které byly delší dobu v kontaktu s vodou. Často se traduje, že indikátorem jsou praskliny ve stěnách nebo jiná poškození stavebních konstrukcí. Tak tomu ale v řadě případů není – voda pracuje bohužel dlouhodobě. Následky takového působení se mohou projevit až během vysoušení, nebo dokonce až po jeho provedení. Proto je třeba návštěva statika: ve vhodný čas přijde i s doporučeními, na co se soustředit, co sledovat nebo jaké postupy sanace zvolit.
Jaké jsou nejčastější známky toho, že povodeň mohla narušit statiku domu? Čeho si má majitel domu všímat jako první?
Jsou to trhliny či praskliny ve zdivu, deformace a vyosení z půdorysu stavby, zkřížení oken nebo dveří a samozřejmě narušené zdivo nebo jiný stavební materiál. To jsou však jen zevní projevy. Statici využívají sondy, výpočty a další odborné postupy zohledňující vliv působení vody na konstrukce a jejich možný vývoj po vysušení stavby.
Jak velké riziko představuje narušená statika pro obyvatele domu? Je bezpečné v domě vůbec přebývat, pokud máme podezření na poškození?
Po prvotním statickém posouzení stavby rozdělujeme stavby do tří skupin:
- stavba je po statické stránce ve velmi špatném stavu a je nutné ji odstranit,
- stavba je po statické stránce v pořádku, majitelé mohou zahájit čištění a vysušování,
- statická bezpečnost stavby není jednoznačná – v příslušném časovém odstupu od prvotního posouzení je přizvána další autorizovaná osoba pro revizní odborný názor a posouzení vývoje stavu stavby.
Může mít vliv na statiku domu i menší zaplavení, nebo je problém vážný pouze při větších povodních?
To nelze říci paušálně. Daleko více záleží na stavu objektu před povodní. Největší riziko identifikujeme u staveb z nepálených cihel, tzv. vepřovic. Tyto stavby bohužel na dlouhodobější kontakt s vodou reagují nejhůře – snižuje se jejich pevnost. Destrukce u takových staveb je oproti jiným stavebním materiálům několikanásobně vyšší.
Ze zkušenosti z předchozích povodní víme, že k demolicím docházelo nejčastěji u staveb, které byly v horším technickém stavu už před přírodní pohromou. Nejde však o univerzální pravidlo. Pokud však statik vyhodnotí i na základě výpočtů vysoké riziko z hlediska mechanické odolnosti a obecně spolehlivosti konstrukcí, zbývá jen demolice. Je to mimo jiné právě proto, že nemůžeme předvídat další vývoj počasí – prudký vítr, další silné deště nebo s příchodem zimy i sníh. To vše by mohlo vést ke snížení bezpečnosti pro obyvatele, sousedy nebo další veřejnost.
Jaké kroky by měl majitel domu podniknout ihned po povodni, aby předešel dalšímu poškození stavby?
V zásadě se uplatňuje jednoduchý model vycházející ze dvou fází:
- Pro prvotní posouzení stavu stavby v rámci mimořádné události je obvykle autorizovaná osoba vyzvána zástupcem Integrovaného záchranného systému (dále též „IZS“; nejčastěji hasiči), posouzení probíhá zpravidla v rámci zásahu IZS. Autorizovaná osoba (dále též „AO“) je pak přímo zapojena do práce IZS a je součástí zasahujících složek, když podléhá veliteli zásahu. AO doporučuje okamžitá opatření v rámci zásahu IZS. Smluvním partnerem (klientem) AO je potom IZS/HZS, respektive v případě vyhlášení stavu nebezpečí příslušný krajský úřad. Výsledkem práce AO je zpravidla protokol o stavu dotčené stavby a navržených/provedených opatřeních.
- Po ukončení zásahu IZS spadají jakékoliv další práce do gesce vlastníka stavby. Pokud je tedy pro odstraňování následků mimořádné události třeba, spolupracuje AO přímo s vlastníkem stavby, a to na bázi objednatel – dodavatel. Výsledkem práce AO je potom posouzení stavu stavby a návrh příslušných opatření (prací), které slouží jako podklad pro navazující práce (například opravné práce, sanace, odstranění stavby), resp. jejich oznámení příslušnému stavebnímu úřadu.
Existují nějaké jednoduché postupy, jak si laicky ověřit, zda je narušena stabilita a únosnost nosných prvků domu?
V prvé řadě je podmínkou kontrola autorizovanou osobou-statikem (v koordinaci se složkami IZS, zejména hasiči), platí to pro přímé zasažení povodňovou vodou, i pokud stavba stála delší dobu ve vodě. Kontrola by neměla zatížit rozpočet postižených osob: v případě IZS náklady proplácí stát nebo dle podmínek smluv s pojišťovnami právě ony. Záleží na tom, zda povolává statika přímo IZS, nebo vlastník stavby.
V médiích se objevují zavádějící tvrzení o postupu při odstraňování staveb, které byly zásadně poškozeny povodní. Nový stavební zákon umožňuje reagovat na mimořádné události velmi podobně jako předchozí právní úprava. V případě mimořádné události a ohrožení zdraví osob či zvířat není nutné nejprve získat povolení odstranění stavby ani není nutná dokumentace pro odstranění stavby. Oznámení stavebnímu úřadu nemusí být podáno jen prostřednictvím portálu stavebníka, může být provedeno i písemně či do protokolu na místě. Ovšem na tento postup může mít vliv další změna legislativy – je třeba postupovat v souladu s platnými přechodnými ustanoveními.
V případě letošních povodní (2024) se rozhodně jedná o mimořádnou událost, a není proto nutné se vždy držet standardních postupů. Jako ČKAIT doporučujeme, aby v případě, že se v obci vyskytují silně poškozené stavby, byly nejprve prohlédnuty autorizovanými statiky, kteří by se na místo měli dostat společně s příslušníky Integrovaného záchranného systému ideálně v doprovodu psychologa a pracovníka příslušného stavebního úřadu. Autorizovaní statici by měli, s ohledem na situaci a na nutnost rychlé reakce, pracovat ve dvou až tříčlenných skupinách.
Mohou se problémy se statikou staveb objevit až s odstupem času?
Prioritou by každopádně měly být stavby se zjevným vnějším poškozením – trhliny ve svislých konstrukcích, významné deformace (posunutí a naklonění) částí budovy, narušené zdivo nebo jakékoliv další deformace stavebně-konstrukčních prvků. Je bohužel faktem, že voda v podlahách, stěnách i stropech pracuje i po opadnutí povodňové vlny, např. vlivem čerpání vody ze zatopených částí budov. Jde o neúprosnou fyziku, kdy poškození stavby může způsobit i postupná změna tlaku mezi vnitřním a vnějším prostředím, nebo i v suterénech či sklepech. Zdaleka ne všem objektům, které byly zaplaveny, hrozí demolice nebo jen částečné stržení. Tedy ano, problémy se mohou objevit až po čase…
Pokud mám pochybnosti týkající se narušené statiky domu, na koho se mohu obrátit?
Zkusím shrnout postup definovaný novým stavebním zákonem:
- Stavebník je v případě přímého ohrožení, v tomto případě v oblastech postižených povodněmi, oprávněn zahájit mimořádná opatření na stavbách, tj. zahájit provádění staveb, terénních úprav nebo odstranění staveb, bez předchozího povolení podle stavebního zákona.
- Před odstraněním stavby je nutné mít protokol o posouzení stavu zpracovaný autorizovaným statikem. Protokol musí být opatřen kulatým autorizačním razítkem.
- Seznam autorizovaných statiků, kteří jsou připraveni pracovat v oblastech postižených povodněmi, má velitel IZS. Velitel IZS by měl koordinovat povolávání autorizovaných statiků, aby nedošlo k chaotickému a nekoordinovanému působení.
- Vlastník stavby (stavebník) je však povinen provádění výše uvedených mimořádných opatření neprodleně oznámit stavebnímu úřadu.
Jakým způsobem probíhá odborné posouzení statiky staveb po povodni? Jaké nástroje a metody statik používá?
Zodpovězeno již výše.
Jen doplním, že výstupem takového posouzení stavby statikem musí být alespoň zjednodušený Protokol po povodních. Ten vždy musí obsahovat: přesnou identifikaci stavby/ objektu/terénní úpravy, objednatele, datum šetření a účastníci šetření, nálezový stav a závěr – jednoduché vyhodnocení stavu, případně doporučená opatření.
Je možné statiku domu opravit i svépomocí, nebo je vždy potřeba povolat odborníky? Co by taková oprava obnášela?
Zde je opět odpověď zpěčující se zobecnění. Samozřejmě, pokud jde o objekty, které povodeň jen lehce zasáhla, bude kontrola stavby spíše jen pro získání jistoty. Nikoliv však formální!
Jako ČKAIT doporučujeme spolupráci s autorizovanou osobou, jež může posoudit efektivitu prováděných oprav a případně navrhnout nové, odolnější, energeticky i dispozičně efektivnější řešení, které zohlední i případná chystaná protipovodňová opatření. Záměr či projekt obnovy či nové výstavby lze připravovat, teprve až se situace aspoň částečně stabilizuje.
Jak dlouho trvá, než se poškozený dům stane po povodni opět bezpečným k bydlení? Záleží to na druhu poškození?
Ano, zásadní je druh a rozsah poškození stavby. Proto oceňujeme samosprávy, které byly schopny potřebným rychle zajistit náhradní ubytování. Ve stovkách, možná tisících případů nepůjde o snadné řešení v řádech týdnů nebo měsíců.
Je ale třeba počítat s tím, že vysoušení zaplavených budov bude trvat měsíce a bude energeticky velmi náročné. Předsoušení agregáty trvá obvykle 5 až 10 dní. Dosoušení, kdy je nutné intenzivnější vytápění a časté větrání, trvá minimálně dva měsíce, ale někdy i roky. Několik topných sezon bude nutné postižené části budovy přetápět. Vysušení zaplavené stavby pouhým větráním místností je velmi obtížné a dlouhé. Závisí i na teplotě a relativní vlhkosti vzduchu.
Vážným nebezpečím jsou budoucí mrazy. Pokud se budou zaplavené prostory využívat, je třeba počítat s tím, že povodňová voda s sebou přinesla silné znečištění, že vysoká vlhkost vytváří podmínky pro výskyt plísní a dřevokazných hub a že pobyt ve vlhkých budovách může vyvolávat řadu alergických reakcí a onemocnění.
Jakým způsobem mohou po povodni ovlivnit statiku domu i změny v podloží nebo sesuvy půdy?
Zásadně. Na mnoha místech si řeky nebo potoky našly nová (obvykle původní) koryta, což přepsalo mapu těchto podmínek pro sousední stavby. Obecně velmi varujeme před obnovou staveb nebo výstavbou nových v místech, která jsou povodněmi takto zasažena.
Pokud je poškození statiky závažné, může být levnější a bezpečnější dům zbourat a postavit nový? Jak se takové rozhodnutí hodnotí?
Opět, případ od případu, kdy velmi důležité je i psychologické hledisko zohledňující vazbu poškozené osoby k domu. Těch silných, dojemných příběhů jsou média plná. V každém případě nová výstavba, např. s využitím modulárních prvků nebo prefabrikovaných stavebních konstrukcí, může být mnohdy dokončena i rychleji než sanace a následné opravy původních staveb. Potvrdily to rovněž zkušenosti s obnovou domů zničených tornádem na jižní Moravě v roce 2021, kde mnozí dokázali bydlet v novém do roka od ničivé události. Je však třeba počítat se stavebními náklady cca 60 000 Kč/m2 (m2 zastavěné plochy). Podcenění účasti odborníka se účastníkovi může nevyplatit nejen finančně, ale i zdravotně.
Jaká jsou rizika ignorování možného statického poškození po povodni?
Nebál bych se říci, že až trestně-právní. Nejde totiž jen o zdraví nebo život vlastníků, ale i sousedů nebo náhodných kolemjdoucích. Nikdo nechce situaci dramatizovat, nejde nám ani o více práce pro naše kolegyně a kolegy – mnozí z nich navíc pracují pro poškozené pro bono. Jde o to, že se zmizením povodňové vody nemizí rizika spojená se samotnou stavbou. A navíc – náklady na statiky mají nést IZS, potažmo krajské úřady, nebo následně pojišťovny.
Na závěr bychom ještě jednou rádi poděkovali odborníkům z České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (ČKAIT), zejména Ing. Robertu Špalkovi a Ing. Michalu Drahorádovi, Ph.D., za jejich odborné odpovědi a cenné rady.
Zároveň připomínáme, že Charita Česká republika stále pokračuje ve sbírce na pomoc lidem zasaženým povodněmi. Pomoci můžete i vy, a to jakoukoliv částkou. Děkujeme za vaši solidaritu a podporu!
Redakční poznámka:
Integrovaný záchranný systém (IZS) = součinnost složek, které se podílejí na záchranných a likvidačních pracích při mimořádných událostech, jako jsou například povodně, požáry nebo jiné krizové situace. Mezi hlavní složky IZS patří hasiči, policie a zdravotnická záchranná služba, ale mohou sem být zařazeny i další složky podle potřeby a situace.
Hasičský záchranný sbor (HZS) = je součástí Integrovaného záchranného systému (IZS) a jeho hlavním úkolem je zajišťovat požární ochranu, záchranné práce a likvidační činnosti při mimořádných událostech, jako jsou požáry, povodně, dopravní nehody a další krizové situace.
Autorizovaná osoba (AO) = odborník, který má oprávnění vykonávat činnosti ve stavebnictví, například statika, inženýra nebo technika, a který je certifikován příslušným profesním orgánem, jako je například ČKAIT. Autorizované osoby jsou pověřené k posuzování staveb a jejich bezpečnosti, a jejich závěry a doporučení mají zákonnou platnost.
