Vláda České republiky plánuje v programovém období 2021–2027 ignorovat doporučení Evropské komise a snížit podíl financí čerpaných v rámci Evropského sociálního fondu (ESF+) ve prospěch infrastrukturního Fondu soudržnosti (FS). Prostředky ESF+ slouží především k podpoře fungování sociálních služeb, programů na zajištění dostupného bydlení či programů na podporu zaměstnanosti – tedy řešení problémů, jejichž závažnost se následkem epidemie covid-19 ještě prohloubí. Česká vláda však místo toho hodlá nahradit investice do sociálního smíru investicemi do betonu.
Proti záměru české vlády se ohradilo celkem 33 organizací – především poskytovatelů sociálních služeb, organizace pracující s dětmi a mladými, rodinami, osobami se zdravotním postižením i se seniory, dále také uživatelé sociálních služeb, lidé se zkušeností s bytovou nouzí či bezdomovectvím, lidskoprávní organizace či zástupci akademického sektoru. „S vládními kroky zásadně nesouhlasíme, neboť připravované krácení by mělo fatální důsledky nejen pro řadu obyvatel České republiky. Místo neuvážených škrtů požadujeme zachování alokací ESF+ v příštím programovém období minimálně v původně plánované výši navrhované Evropskou komisí,“ říká jménem zúčastněných organizací Iva Kuchyňková z iniciativy Za bydlení.
O krácení alokace ESF+ pro nadcházející programové období se diskutuje již od poloviny října, kdy návrh rozdělení alokací v programovém období 2021–2027 poprvé projednávala Vláda České republiky. Původně navržená podpora 1,6 mld. EUR měla být nejdříve krácena na 1 mld. EUR, následně na 1,4 mld. EUR. To je v příkrém rozporu s výsledky šetření Monitorovacích výborů OP OPZ+ a OP JAK i Rady vlády pro ESIF, které ukazují, že zejména pro menší příjemce jsou příspěvky z ESF+ naprosto klíčové. „Jednání v tak závažné věci, jako jsou alokace evropských fondů a parametry nastavení jejich čerpání, by se měli účastnit všichni klíčoví aktéři, a to jak z veřejného, tak nevládního a akademického sektoru,“ domnívá se ředitel Programů sociální integrace Člověka v tísni Jan Černý.
Česká republika stále čelí řadě výzev v sociální oblasti, u nichž k pokroku v řešení významnou měrou přispívá právě Evropský sociální fond. „Jedná se zejména o strukturální problémy jako nedostatečné zastoupení žen s dětmi a zranitelných skupin na trhu práce, regionální koncentrace chudoby a růst počtu sociálně vyloučených lokalit, předluženost, bezdomovectví a vyloučení z bydlení, stárnutí obyvatelstva, převaha ústavní péče oproti komunitní podpoře,“ vyjmenovává přetrvávající problémy Iva Kuchyňková. Tyto problémy se navíc vinou pandemie covid-19 a následné socioekonomické krize patrně dále prohloubí. „Mnozí obyvatelé České republiky budou v brzké době ohroženi ztrátou zaměstnání, živnosti a možnosti podnikat. Krácení prostředků ESF+ tedy přichází v tu nejméně vhodnou chvíli,“ dodává Iva Kuchyňková.
Co Evropský sociální fond zatím přinesl?
„Byly to právě prostředky Evropského sociálního fondu, které přispěly mimo jiné k tomu, aby děti bez rodin nemusely vyrůstat v ústavech, aby mohly vzniknout mikrojesle či 1500 dětských skupin pro 20 tisíc dětí, aby mohlo dojít k transformaci péče o duševní zdraví i k podpoře integrace Romů či realizaci programů s prokazatelným dopadem na snížení recidivy,“ popisuje kladný vliv evropských příspěvků Anna Krbcová z Asociace Dítě a Rodina. V rámci programu Operačního programu zaměstnanosti se v současnosti také vzdělává 3000 zdravotních sester a 1250 lékařských pracovníků a farmaceutů. OPZ dále pomáhá v podpoře řešení bezdomovectví, obětem trestné činnosti či rodičům samoživitelům. V Operačním programu Výzkum, věda, vzdělávání (OP VVV) v novém období o Operační program Jan Amos Komenský (OP JAK) směřuje podpora k odstranění bariér ve vzdělávání, zlepšení prostředí ve školách i mimoškolní výchově. Podporuje v rozvoji učitele i dobrovolné vedoucí. „Kromě sociálních dopadů výše zmíněných služeb a programů má řada z nich i prokázaný ekonomický dopad – mimo jiné se investicí do dané služby šetří veřejné finance,“ dodává Lenka Ouředníčková z Asociace organizací v oblasti vězeňství.
„Hlavním důvodem našeho požadavku pro nekrácení alokací ESF+ je skutečnost, že velká část problémů v sociální oblasti stále přetrvává, a nyní rozhodně není dobrý čas polevovat v úsilí o jejich řešení. V novém programovém období bude například možné z ESF+ financovat podporu vzdělávání či potravinovou pomoc (POMPO),“ vysvětluje Iva Kuchyňková a přidává další argumenty: „V důsledku pandemie covid-19 očekáváme zhoršení socioekonomické situace řady obyvatel vinou negativních dopadů počínající socioekonomické krize. Tito lidé budou potřebovat sociální služby a podporu zaměstnanosti, aby se nedostali do dlouhodobé chudoby a sociálního vyloučení.“ Významným důvodem pro zachování alokace je také stárnutí populace ČR a nová možnost financovat ze zdrojů ESF+ také projekty pro seniory.
Signatáři otevřeného dopisu, který byl premiéru Andreji Babišovi adresován 10. prosince 2020, také žádají větší transparentnost a participativnost dalšího rozhodovacího procesu. „Do rozhodování by měly být zapojeny všechny odborné platformy, které jsou určené k plánování intervence a monitorování procesu. Bez zohlednění argumentů jak sociálních, tak územních partnerů dojde k neodůvodněným realokacím a neuváženým škrtům v oblasti sociálních a dalších služeb. Důsledky pak ponese celá společnost,“ míní Jan Černý z Člověka v tísni.
Poskytovatelé sociálních a dalších služeb po vládě žádají také podporu v nastavení plateb pro další programové období ESF+. „Vyplácení plateb ex post namísto ex ante a povinná spoluúčast zásadně ovlivní schopnost čerpat z budoucích výzev ESF+ u nevládních neziskových organizací a obcí,“ poukazuje na hrozící rizika Jan Černý. Průzkum MPSV, který byl zadán MV OPZ (Vyhodnocení šetření mezi příjemci OPZ k nastavení spolufinancování v období 2021–2027), prokázal, že obzvláště poskytovatelé sociálních služeb a malé obce by na finanční prostředky za těchto podmínek nastavení plateb nedosáhli. „Kromě nastavení mechanismů projektových plateb ex ante by mělo dojít také k zapracování výjimek z povinné spoluúčasti obcí a NNO u projektů v oblasti sociálních služeb a dalších podpůrných služeb, neboť tito menší aktéři na rozdíl od komerčních subjektů nemají na spoluúčast dostatečné finanční prostředky,“ připomíná Lenka Ouředníčková.
Krácení ESF+ na období 2021–2027 je v celkovém kontextu kohezní politiky nepodstatné, ale má vážné dopady na životy obyvatel České republiky. Je zřejmé, že žádoucí by bylo naopak navýšení ESF+ na úkor infrastrukturních projektů. „Zachování původní alokace, tak jak ji navrhla Evropská komise, vnímáme jako kompromis a podporujeme stanoviska
monitorovacích výborů OP OPZ+ a OP JAK a RV ESIF. Změny navrhované nyní však nevycházejí z aktuálních potřeb a dle našeho názoru by mohly vážně ohrozit zotavování České republiky z ekonomické krize v důsledku pandemie covid-19 a následně i sociální smír,“ uzavírá za iniciativu Za bydlení Iva Kuchyňková.
Jaké škrty v Evropském sociálním fondu plánuje česká vláda?
Původní doporučení Evropské komise navrhovalo alokovat do ESF+ 1,6 miliardy EUR. Česká vláda tento příspěvek hodlá zkrátit – původně na 1 miliardu, nyní na 1,4 miliardy EUR.
Část prostředků z ESF+ by měla být přesunuta do Fondu soudržnosti (FS) zaměřeného na rozvoj infrastruktury.Transparency International přitom upozorňuje, že přesun prostředků z evropských fondů do infrastrukturních projektů může zvýšit riziko korupce.
Co vyplývá z výsledků šetření Monitorovacího výboru OPZ
Průzkum realizovaný v létě 2019 zjišťoval postoje celkem 1117 příjemců podpory OPZ, z nichž 44 % tvořily nestátní neziskové organizace, dále zejména obchodní společnosti a státní podniky (27 %), a z nemalé části také obce a jejich příspěvkové organizace (14 %). Většina příjemců podpory se zabývá přístupem k zaměstnání, adaptabilitou pracovní síly, aktivním začleňováním, rovnosti žen a mužů a dalším problémům na současném trhu práce.
Pro nestátní neziskové organizace, které tvoří 44 % příjemců, představují finance z OPZ ve více než polovině případů přes 51 % z celkových zdrojů, pro každou desátou NNO je OPZ dokonce jediným zdrojem.
V aktuálním programovém období realizovalo projekty financované v režimu ex-ante 73 % respondentů – téměř všechny NNO či 90 % obcí. V případě, že by v příštím programovém období zálohy poskytovány nebyly, projekt by ani nepředložilo 42 % příjemců (mezi NNO dokonce 70 %). Čím menší subjekt, tím menší šance a ochota projekt financovaný ex-post realizovat.
Komerční subjekty a organizace veřejné správy by pravděpodobně absenci ex-ante financování překonaly spíše než většina NNO, vyšší spolufinancování by pocítili všichni. Dopady na strukturu žadatelů by byly velmi pravděpodobně v obou případech značné a především pro mnoho NNO by prostředky z OPZ po změnách nebyly dosažitelné.
Kontaktní osoba za iniciativu Za bydlení:
Mgr. Iva Kuchyňková, koordinátorka pro sociální oblast Charity Česká republika, 4onh1e7%fgxy.Z4WH-uk87j7T-M, tel.: +420 603 280 738
Jan Oulík, tiskový mluvčí Charity Česká republika, e-mail: jan.oulik@charita.cz, tel. +420 603 895 984
Seznam 33 organizací, které připojily k dopisu předsedovi české vlády Andreji Babišovi:
Iniciativa Za bydlení
Pomáhá prosadit fungující institucionální a legislativní model, který zabrání propadu lidí na ulici či do sítě obchodníků s chudobou
Charita Česká republika je největší poskytovatel zdravotních i sociálních služeb v České republice. Ročně poskytuje pomoc zhruba o 170 tisícům lidí, což je zhruba pětina celého objemu služeb v obou oblastech. Otázkou dostupného a sociálního bydlení se Charita zabývá dlouhodobě, je také členem Hnutí za sociální bydlení. Charitu Česká republika zřizuje Česká biskupská konference.
Asociace vzdělavatelů v sociální práci (ASVSP)
Spolek sdružující vyšších odborné a vysoké školy nebo jejich části, které nabízejí vzdělání v sociální práci na území ČR
Platforma pro sociální bydlení
Sdružení prosazující zákon o sociálním bydlení a program Housing First
Asociace Dítě a Rodina
Sdružení 86 organizací působících v oblasti péče o ohrožené děti
Centrum pro společenské otázky – SPOT
Spolek zaměřený na urbanisticé politky s cílem zajistit důstojné soužití obyvatelů měst
Vteřina poté
Skupina hájící zájmy dětí a mladých lidí vyrůstajících v ústavní péči
Člověk v tísni
Největší česká nevládní organizace, v Česku řeší zejména problematiku sociální práce a vzdělávání
Asociace organizací v oblasti vězeňství
Propojování různých aktérů v oblasti vězeňství a trestní justice a přispívání k systémovým změnám v oblasti naplňování trestní spravedlnosti
Asistence
Podpora lidí s tělesným a kombinovaným postižením a jejich samostatného života v běžném prostředí
Aslido
Emancipace lidí bez domova prostřednictvím jejich zapojování do řešení bytové nouze a otevírání dialogu mezi všemi aktéry angažovanými v problematice bezdomovectví
Diakonie ČCE
Poskytovatel sociálních služeb pod hlavičkou Českobratrské církve evangelické, součást mezinárodní platformy Eurodiaconia
Slezská diakonie
Poskytovatel sociálních služeb a pomoci potřebným na území Moravskoslezského kraje
SOS dětské vesničky
Nejstarší nezisková organizace pomáhající v Česku ohroženým dětem
Život 90
Organizace poskytující služby k podpoře nezávislosti seniorů
Gerontologický institut
Analytická, vzdělávací, koncepční, konferenční a poradenská činnost v oblasti problematiky stáří a stárnutí, stáří pohledem vědy a odborníků
Armáda spásy
Mezinárodní křesťanská organizace pomáhající lidem v nouzi
EAPN ČR
Nezávislá síť organizací a skupin zapojených do zápasu s chudobou a sociálním vyloučením na venkově
Naděje
Jedna z nejstarších českých neziskových organizací pečující zejména o lidi bez domova a lidi ve stáří
Nadace J&T
Pomoc a poradenství rodinám s dětmi v nepříznivé situaci
Fokus Praha
Největší nezisková organizace v Česku podporující lidi se zkušeností s duševním onemocněním
Institut prevence a řešení předlužení
Nezávislý think-tank zaměřený na problematiku zadluženosti domácností, exekucí a osobních bankrotů
Asociace poskytovatelů sociálních služeb ČR
Největší profesní organizace sdružující poskytovatele sociálních služeb v České republice
Hnutí Křesťan a práce
Hnutí usilující o praktické uplatnění sociálního učení církve a řešení aktuálních problémů naší společnosti
Centrum pro dítě a rodinu Valika
Pomoc ohroženým dětem a jejich rodinám formou sociálně aktivizačních služeb
Sdružení křesťanských seniorů
Spolek sledující duchovní a hmotné dobro nejen starších lidí
Česká rada dětí a mládeže
Střešní organizace sdružení dětí a mládeže v České republice
ČOSIV – Česká odborná společnosti pro inkluzivní vzdělávání
Sdružení podporující rozvoj inkluzivního vzdělávání v českém vzdělávacím systému
Evropský Institut Renaissance
Zabývá se problematikou koheze a harmonizace života občanů EU
IQ Roma servis
Podpora možností, příležitostí a odhodlání Romů na cestě jejich růstu a společenského uplatnění
Lumos
Organizace zaměřená na deinstitucionalizaci a sjednocení systému péče o ohrožené děti
Děti úplňku
Spolek sdružující rodiče a další rodinné příslušníky dětí s poruchou autistického spektra
Prevent99
Jihočeská organizace poskytující služby mladým lidem ohroženým závislostmi