4. března 2020 Tiskové zprávy

Nevymahatelné exekuce dusí českou společnost i ekonomiku

Pomoci může projednávaná novela exekučního řádu zavádějící čistou teritorialitu exekutorů.
Naše společnost bohatne, ale zdaleka ne všem se vede dobře. Podle statistik se stále 800 tisíc obyvatel potýká s exekucemi a další statisíce, zejména děti a partneři, jsou jimi přímo ovlivněny. Alarmující se skutečnosti, že 70 % osob v exekuci čelí více exekucím současně, což negativně dopadá nejen na ně samotné, ale zprostředkovaně i na celou společnost. Pozornost se tak nyní upíná k novele exekučního řádu, která se právě projednává v Poslanecké sněmovně.

„Nezměníme-li pravidla exekucí a insolvence, mnoho dlužníků v legálním světě neudržíme,“ varuje právnička Pavla Aschermannová z Rubikon centra, z. ú. Současný exekuční a insolvenční systém totiž účinně nepomáhá řešit předluženost velkého množství lidí. Lidé s mnohačetnými exekucemi, kteří nesplňují současné podmínky oddlužení či do oddlužení nejdou z důvodu příliš nízké nezabavitelné částky, vypadávají ze systému. Odcházejí z legální práce, pobírají sociální dávky a rezignují na jakékoli splácení svých dluhů. „Naopak, když lidem v dluhové pasti pomůžeme, vyplatí se to věřitelům i celé společnosti,“ říká Pavla Aschermannová.

Vstřícnější přístup k lidem v dluhových pastech preferuje také Radek Hábl z Institutu prevence a řešení předlužení, z. ú. „Zahraniční studie ukazují, že kvalitní dluhové poradenství se společnosti mnohonásobně vrátí. Státní pokladně i věřitelům může uspořit až miliardy korun ročně, které jinak mizí v šedé ekonomice anebo se projevují ve vyšších výdajích na zdravotnictví, soudnictví, vězeňství či sociální podpoře,“ říká Radek Hábl. Navíc může zvýšit produktivitu práce i pomoci místním ekonomikám. Vložené náklady na řešení dluhů se jím citované britské studie (které se zúčastnilo 100 000 klientů dluhových poraden) vrátí až dvanáctkrát. Nepopiratelným „nehmotným“ přínosem je rovněž snížení napětí a frustrace ve společnosti.

Poradny: snižme náročnost!

Novela insolvenčního zákona, která začala platit loni v létě a která odstranila 30% bariéru pro samotný vstup do oddlužení, v lecčem zadluženým pomohla a vrátila jim naději na nový začátek. Dokládají to příklady z praxe. „Předně se v charitních poradnách značně zvýšil zájem o oddlužení. Potřebujeme ale ještě větší. Kvitujeme snížení náročnosti vytvoření návrhu na povolení oddlužení, ale mohli bychom jít ještě dále, např. propojením elektronických informačních databází,“ říká Ondřej Špendlíček z Diecézní charity Plzeň. Podle něj však chybí masivní informovanost společnosti o možnostech řešení situace předlužených a mnohdy i dostupnost služeb nabízejících tato řešení.

Jeden dlužník, jeden exekutor

Skutečný pokrok však může přinést zásadní změna exekučního řádu, ve formě tzv. teritoriality exekutorů, o které se nyní intenzivně jedná v Poslanecké sněmovně. Jejím smyslem je racionalizace českého exekučního prostředí a odstranění tržních prvků, které ve výkonu státní moc, kterým exekuce je, nyní existují. Umožní to zejména zavedení pravidla 1 dlužník 1 exekutor, které výrazně sníží zatížení například zaměstnavatelů či úřadů a sníží pravděpodobnost nuceného úniku dlužníka do šedé ekonomiky. Druhým klíčovým principem je zavedení přidělování exekucí soudem, nikoli věřitelem a tím odstranění klientelistických vazeb a korupčního prostředí

Proč je zavedení plné místní příslušnosti (teritoriality) soudních exekutorů a jejich přidělování nezávislým soudem tak důležité? V současnosti dochází k masivnímu nadužívání procesu exekučního vymáhání, kdy věřitelé si tzv. parkují do exekuce i ty pohledávky, jejichž šance na uhrazení se limitně blíží nule - uvádí se ve společném stanovisku pracovní skupiny organizací, které dlouhodobě pomáhají zadluženým lidem. Tento postup dopadá na státní aparát včetně soudů, dále zaměstnavatele, exekutory, ale i samotné věřitele a dlužníky. V současné době běží 4,7 milionu exekucí, což je 55 % všech zahájených exekucí od roku 2001.

V případě, že má dlužník více exekucí a jsou vymáhány více exekutory současně, tito duplikují zcela totožné úkony. Takový systém je drahý, neefektivní a extrémně zatěžující zejména pro zaměstnavatele a veřejné instituce. Přitom více než jednu exekuci má plných 70 % všech dlužníků, tedy přes 570 tisíc lidí.

Přestože dlužník již splácí prvnímu exekutorovi, ostatní exekutoři v pořadí využívají další způsoby vymáhání a často i psychický nátlak na splácení nad rámec zákonné nezabavitelné částky. Dochází tak k úplné paralýze dlužníka a prohloubení jeho zadlužení. Za cenu splacení jednoho dluhu vznikají dluhy nové.

Zápas za zpřehlednění systému exekucí je současně bojem proti korupčnímu prostředí., neboť dává jednotlivcům zásadní vliv a moc při výběru exekutorů ve velkých státních, polostátních i soukromých firmách. Zde se řeší portfolio desetitisíců exekucí v řádech desítek milionů korun (například zdravotní pojišťovny, dopravní podniky, banky a nebankovní společnosti poskytující úvěry, telekomunikační společnosti, inkasní agentury obchodující s dluhy aj.). Jen na jistině je v exekuci vymáháno přes 300 miliard korun. Více než polovina všech exekucí je vedena 15 velkými exekučními úřady z celkového počtu 156. Těchto 10 % úřadů ovládá trh s největšími pohledávkami.

Pokud má být systém skutečně efektivní, je třeba odstranit „obchod s dluhy“‘, tedy tržní exekuční prostředí. Je třeba bezpodmínečně zavést princip, kdy exekutora vždy přiděluje nezávislý soud a platí pravidlo jeden dlužník = jeden exekutor. Tyto změny, které již podepsali zástupci většiny parlamentních stran, by měly zcela zásadní pozitivní vliv na budoucí vývoj naší společnosti.

Nízké nezabavitelné minimum

Spornou veličinou je rovněž částka nezabavitelného minima, která se v procesu oddlužení často liší oproti exekuci. Pokud lidé nedluží státu či např. na výživném, jejich již tak nízká nezabavitelná částka se přechodem do oddlužení dále snižuje. To je samozřejmě jedním z klíčových faktorů, proč předlužení lidé nevyužívají oddlužení v takové míře, jak by bylo potřeba, a raději setrvávají v exekucích, upozorňuje Radek Hábl s tím, že taková situace se týká zejména nízkopříjmových domácností a škodí ve svém důsledku nejen jim, ale i věřitelům, zaměstnavatelům a státu.

Oddlužení všem s poctivým záměrem!

Pracovní skupina neziskových organizací za změnu exekučního systému směrem k jeho racionalizaci a zpřístupnění oddlužení všem s poctivým záměrem, jak je běžné v západní Evropě, se zformovala v roce 2018. Jejím cílem je pořádání odborných setkání (kulatých stolů) a působení na zlepšení legislativy v těchto oblastech. Členem skupiny jsou také zástupci Charity Česká republika.

O Charitě Česká republika

Charita Česká republika pomáhá rodinám, mužům, ženám i dětem bez ohledu na jejich věk, víru nebo zemi původu. Po celé zemi provozují organizace Charity Česká republika 69 poraden (z toho dvě třetiny se zaměřují na dluhovou problematiku), 756 služeb sociální péče a sociální péče prevence, 84 zdravotních služeb, 61 hospicových služeb a 352 služeb jiného druhu. V České republice Charita eviduje v rámci všech těchto sociálních a zdravotních služeb pomoc celkem téměř 150 tisícům osobám.

Kulatý stůl je realizován v rámci projektu Ke kvalitě v Charitě II, registrační číslo CZ.03.2.63/0.0/0.0/17_071/0007576, financovaného z Evropského sociálního fondu, OP Zaměstnanost.