
Druhá světová válka byla obdobím utrpení a ztrát. Charita, která už před válkou pečovala o nemocné, chudé a opuštěné, se tehdy ocitla před největší zkouškou své historie. Její sestry a dobrovolníci pomáhali tiše, s odvahou a soucitem tam, kde už nezbývala žádná jiná pomoc. V krytech, klášterech i na venkově drželi naději při životě. Vedle hmotné pomoci nabízela i naději a lidskou blízkost. V tomto poslání pokračuje dodnes.
Pomoc uprchlíkům po mnichovské dohodě (1938)
Po mnichovské dohodě v roce 1938 musely desetitisíce obyvatel českého pohraničí narychlo opustit své domovy. Charita okamžitě zareagovala a zorganizovala pomoc uprchlíkům, kteří ze dne na den přišli o střechu nad hlavou. Ve vnitrozemí zajistila jejich přijetí, přístřeší a základní materiální podporu. Šlo o první široce vnímanou charitní akci, která ukázala, že Charita umí jednat rychle a s hlubokým porozuměním pro lidské utrpení.
Pomoc uprostřed temnoty (1939–1945)
Okupace Československa znamenala pro civilisty nedostatek potravin, léků i základní zdravotní péče. Charita i v těchto těžkých letech dokázala udržet síť svých zařízení – opatroven a útulků pro děti, sirotčinců, ozdravoven a zotavoven, chorobinců a starobinců, ústavů pro lidi s postižením a stanic pro ošetřování chudých nemocných – kterých bylo v Protektorátu Čechy a Morava na 330 a kromě nich ještě další charitativní spolky, kláštery a farnosti.
Charitní pracovníci a pracovnice také tajně podporovali rodiny, jejichž příslušníci odjeli bojovat do zahraničí nebo byli uvězněni v koncentračních táborech. Rozdávali přídělové lístky, schraňovali léky a dobrovolní lékaři ošetřovali raněné po leteckých náletech.
- Pomocné stanice: Charita provozovala síť pomocných stanic, kde řeholní sestry a dobrovolní lékaři poskytovali základní zdravotní péči, rozdávali přídělové lístky a schraňovali léky. Tyto aktivity byly klíčové během okupace, kdy byl nedostatek potravin a léků.
- Pomoc dětem: Na Moravě probíhala tzv. „Dětská akce“, díky níž byl umožněn stovkám podvyživených dětí pobyt na venkově, a tím i zlepšení jejich zdravotního stavu.
- Tajné lazarety: V klášterech boromejek a Milosrdných sester byly zřízeny tajné lazarety, kde se léčili zranění civilisté i členové odboje.
- Pomoc vězňům: Charitní dobrovolníci shromažďovali potravinové balíčky pro vězně koncentračních táborů.
Za nacistické okupace, byť ve stísněných podmínkách, práce české Charity pokračovala – ta viditelná v charitních domovech a zařízeních, ale i utajená, spočívající v podpoře rodin, jejichž synové uprchli do zahraničního exilu, aby tam bojovali za naši svobodu.
– historik Jaroslav Šebek
První dny svobody: pomoc pro navrátilce
Když začaly v květnu 1945 proudit z koncentračních táborů zástupy vyčerpaných navrátilců, Charita stála v první linii pomoci. Během prvních šesti měsíců míru evidovala přes 120 000 navrátilců. Charita zřizovala vývařovny, poskytovala ubytování, základní zdravotní prohlídky a teplé jídlo. Například na nádraží v Holešovicích-Bubnech fungovala ošetřovatelská služba, která během Pražského povstání pečovala o raněné bojovníky a poskytovala stravu vojákům a železničnímu personálu. Charita rovněž pomáhala zvládnout epidemii skvrnitého tyfu, která vypukla po osvobození mezi vězněnými v Terezíně.
Láska k bližnímu dává odvahu tam, kde se zdá být všechna naděje ztracena.
— charitní heslo z roku 1945
Charita rychle pochopila, že nestačí jen uhasit nejpalčivější potřeby, je třeba budovat most k důstojnému životu:
- rekonvalescenční domovy v bývalých klášterech
- resocializační programy a kurzy gramotnosti
- psychologická a duchovní podpora traumatizovaných osob.
Charita zřizovala rekonvalescenční domovy v bývalých klášterech a organizovala resocializační programy a kurzy gramotnosti pro traumatizované osoby. Poskytovala také psychologickou a duchovní podporu.
Po roce 1948
Po převzetí moci komunisty v roce 1948 byla činnost Charity výrazně omezena. Stát cíleně vytlačil katolickou charitu z oblasti sociálního a zdravotnického působení. Celá charitní síť byla zrušena a nahrazena jedinou organizací, Českou katolickou charitou, která byla podřízena státnímu dozoru a její činnost byla zredukována na vydávání povoleného náboženského tisku, výrobu devocionálií a péči o staré řeholníky, řeholnice a kněze.
Přestože po roce 1948 byla činnost Charity omezena, duch solidarity přežil v dobrovolnických sítích. Tato skrytá kontinuita umožnila, aby Charita po roce 1989 rychle navázala na své kořeny.
80 let po 2. světové válce – poslání pokračuje
Charita Česká republika dnes provozuje stovky středisek napříč republikou a každoročně pomáhá více než 180 000 lidem. Kromě sociální a zdravotní péče se zapojuje i do pomoci ve světě – podporuje rozvojové projekty, zajišťuje humanitární pomoc v krizových oblastech a spolupracuje se sítí Caritas na mezinárodní úrovni.
Stejně jako tehdy stojí i dnes Charita na odvaze a soucitu – ale i na podpoře dárců a dobrovolníků.
Zapojte se a pomozte i vy – aby naše společná pomoc mohla pokračovat.
Pomozte nám pomáhat