31. srpna 2012
Historie
První hospic v Čechách, reakce na povodně a vstup do mezinárodních sítí, ale také nejasná legislativa patří k činnosti Charity v polovině 90. let.
Text navazuje na článek o historii Charity začátkem 90. let.
Pracovníci Charity si uvědomují důležitost prevence a proto vzniká řada intervenčních služeb: poradny pro ženy, pro uprchlíky, pro bezdomovce, programy protidrogové prevence ve školách, kluby pro mládež. Charita jako první v republice zakládá ojedinělou “Školu Přemysla Pittra” pro romské děti v Ostravě, která se stane vzorem úspěšné a etnicky senzitivní práce s dětmi, a romské centrum pro předškolní děti Khamoro v Olomouci.
Dalším vzorovým zařízením je první hospic na území ČR, který Charita vybudovala v Červeném Kostelci. Hospic si díky své činnosti záhy získává uznání odborníků.
V roce 1994 se začínají budovat základy práce s žadateli o azyl a migranty. S podporou Raphaelswerk postupně vzniká síť diecézních migračních koordinátorů. V roce1995 se ČKCH zapojuje do mezinárodní sítě charit jako rovnoprávný člen Caritas Europa a Caritas Internationalis.
Povodně na Moravě
Pokračuje pomoc do zahraničí, kde až do roku 1995 převládá území bývalé Jugoslávie. V roce 1996 byly nalezeny způsoby a hlavně ochotní a obětaví příjemci na Ukrajině, kteří pomohli problémy se železniční přepravou překonat a rozjela se intenzivnější pomoc do této země.
V červenci roku 1997 zaplavují velkou část Moravy a část východních Čech nebývalé povodně, které celých dvanáct dnů pustoší zemi, vyžádají si padesát obětí na lidských životech a další tisíce vystavují tragédiím a nouzi. V tento klíčový okamžik se Charitě daří nabídnout pomocnou ruku a díky rozvětvené síti středisek pomáhat nejen potřebným, ale také účinně spolupracovat se státními orgány.
Vzedmutá vlna lidské solidarity přivádí do ČKCH nové pracovníky – povodňové asistenty, kteří se po zvládnutí situace věnují dalším úkolům. Díky pomoci dárců z domova i zahraničí na povodňovou pomoc, sílí charitní síť služeb.
Paternalismus a přehlížení
Pokračuje formování nestátních neziskových organizací (zejména těch, které působí v sociálně zdravotní oblasti) za účelem lobování v parlamentu a vytváření trvalého tlaku na státní správu, zejména v oblastech sociální legislativy, dotační politiky a rovnoprávnosti státních a nestátních sociálních zařízení.
Nestátní organizace jsou nespokojené se stavem legislativy (stále chybí zákon o sociální pomoci a nový zákon o nadacích a občanských sdruženích, nedotažený zůstává zákon o obecně prospěšných společnostech atd.); vytvořený systém dotací je nepružný a neprůhledný. Česká republika na jedné straně patří k úspěšně se transformujícím zemím post-komunistického bloku a západní dárci postupně stahují svou podporu, na druhé straně řada projektů, nastartovaných v letech 1993 až 1996 přichází o podporu ze státních dotací, které klesají v důsledku stagnace ekonomiky a na ně navazujících úsporných opatření (tzv. balíčků ).
Ve vztahu státní správy k nestátní neziskové sféře, působící v sociální oblasti, se dosud projevuje spojení paternalismu a přehlížení. Z hesel o aktivizaci občanů a přijetí vlastní odpovědnosti se stává alibi pro ignorování potřeb postižených a přehlížení specifických zájmů odlišných skupin. Je tedy mnoho důvodů pro sebeorganizování nestátních organizací.
Vyšší odborná škola Caritas
Z tohoto důvodu vzniká v roce 1996 Stálá komise oborové konference nestátních organizací působících v sociální a sociálně zdravotní oblasti (SKOK). Jeho členy jsou kromě Charity například: Ekumenická diakonie (nyní Diakonie v Čechách), Výbor dobré vůle-Nadace Olgy Havlové, Sdružení zdravotně postižených ,Občanské sdružení FOKUS , Fórum dárců, Život 90 atd.).V rámci SKOKU se Charita aktivně zapojuje do společného úsilí o změnu situace.
Rostoucí nároky na odbornost pracovníků se projevily jednak v nárůstu počtu profesionálních odborníků v nově vznikajících službách, jednak v potřebě doplnění vzdělání u pracovníků, kteří do Charity přišli z jiných profesí. Zejména je to patrné u vedoucích pracovníků Charity. Proto v roce 1994 vzniká, s podporou Deutsches Caritasverband, Ústav sociálních studií v Hradci Králové, který poskytuje vzdělání v managementu sociálních služeb na úrovni bakalářského studia.
Ústav se stal součástí Pedagogické fakulty v Hradci Králové jako samostatný obor charitní a sociální práce. V Olomouci vzniká za podpory Caritas Austria v roce 1996 Vyšší odborná škola Caritas, která připravuje sociální pracovníky. Někteří ředitelé diecézních charit se vzdělávají v zahraničních kursech pořádaných sesterskými charitami.
(Úryvky z materiálu Deset let práce a směřování České katolické charity, jehož autory jsou: Ing. Jaroslav Kopřiva, generální sekretář SČKCH v letech 2000 - 2003 a pracovnice SČKCH PhDr. Zuzana Havrdová a Mgr. Drahoslava Horáková)
