Charita na přelomu tisíciletí
20. srpna 2012 Historie

Charita na přelomu tisíciletí

Nástup 21. století znamenal pro Charitu hlavně modernizaci, profesionalizaci, zaměření na vzdělávání a rozšiřování sítě služeb.

Článek navazuje na text o činnosti Charity v 90. letech.

Chystaná reforma státní správy a samosprávy počítá se sdružováním finančních prostředků za koordinace státní správy tak, aby byla vytvořena v každém regionu síť potřebných sociálních služeb, bez ohledu na to, zda jsou státní, obecné či soukromé. Souvisí to s tím, že poskytovatelů a typů sociálních služeb přibývá, financí na ně ubývá.

Další vývoj charitních služeb závisí do značné míry na tom, jak obstojí v konkurenci kvality, jak se dokáží začlenit do místních sítí a jak zajistí dobrou spolupráci s místní správou. V této době nejde tolik o vytváření nových služeb jako spíše o zvyšování jejich kvality, o dobrý marketing a flexibilní reakci na místní potřeby. Z toho vyplývá nutnost zvyšování kvalifikace u pracovníků charitních sociálních služeb a vzájemná podpora pracovníků uvnitř Charity.

Profesionalizace a vzdělávání

V tomto směru byly podniknuty následující kroky:

  • jednotlivé typy sociálních služeb se spojily do sítí a vznikly jejich odborná “Kolegia”;
  • prostřednictvím kolegií dochází k výměně zkušeností, začínají se plánovat vzdělávací akce, připomínkují se důležité materiály z ministerstva apod. V plánu kolegií je zpracovávání metodických materiálů a vytváření jednotného postupu zkvalitňování a profesionalizace dané služby;
  • všechny diecézní charity a řada oblastních a farních charit byly za významné podpory ze zahraničí připojeny na elektronickou poštu;
  • v ČKCH byl zahájen proces strategického plánování;
  • v roce 1999 byly na sekretariátu ČKCH zřízeny dvě nové funkce a to koordinátor sociálních projektů a koordinátor zdravotnických činností;
  • v tomtéž roce vznikl za podpory Deutsches Caritasverband Vzdělávací institut jako součást Sdružení ČKCH;
  •  byly zahájeny kroky pro vznik magisterského studia “řízení a supervize v sociálních a zdravotních službách” při Karlově universitě v Praze, v nichž by mohli charitní pracovníci zvyšovat svou kvalifikaci při zaměstnání .

Spolupráce ČKCH (od ledna 2000 přejmenované na Sdružení ČKCH) s ostatními nevládními organizacemi v oblasti poskytování sociálně zdravotních služeb je na velmi dobré úrovni. Sdružení ČKCH spolupracuje především s dalšími křesťanskými poskytovateli (nejvíce s diakoniemi evangelických církví), ale i občanskými (Sdružení zdravotně postižených, Život 90, Fokus, Duha atd.) a profesními asociacemi (sociálních pracovníků, pracovníků azylových domů, linek důvěry, pečovatelské služby a v neposlední řadě asociací vzdělavatelů v sociální práci). Sdružení ČKCH je také členem Rady pro rozvoj sociální práce, která je, pro výše uvedené, střechovou organizací.

Široký záběr

V roce 2000 bylo díky předešlému úsilí Sdružení ČKCH největší nestátní neziskovou organizací v oblasti poskytování sociálních a sociálně zdravotních služeb. Sdružení Česká katolická charita tehdy mělo přibližně 300 sociálních projektů, z toho 260 bylo dotováno Ministerstvem práce a sociálních věcí ČR v celkové výši přibližně 100 milionů korun, což činí asi 1/5 celkové částky, kterou mělo ministerstvo práce a sociálních věcí vyčleněnou na projekty všech nestátních poskytovatelů sociálních služeb. Projektů bylo v roce 2000 cca 1000, takže projekty Sdružení ČKCH tvořily 1/4 všech dotovaných projektů.

Sdružení ČKCH poskytuje všechny typy sociálních služeb jak v oblasti péče, tak prevence. Právě oblast prevence se stává rozhodující. Dále Charita rozšiřuje nabídku služeb o nové formy, jako jsou například domy na půl cesty, asistenční služba, chráněné bydlení, respitní péče, podporované zaměstnání, ale také resocializační zařízení a zařízení pro drogově závislé. Dále hledá Charita i své specifické místo v dobrovolné pomoci na místní úrovni. Aktivita farních charit je v tomto směru nezastupitelná.

Humanitární pomoc se stává nedílnou součástí práce Charity. Díky neustálému zkvalitňování této práce roste kredit ČKCH u rozhodujících orgánů státu v této oblasti - ministerstev zahraničí a vnitra. V Kosovu a Čečensku pracují náročné charitní mise. Rozvíjí se také projekt Adopce na dálku, jehož prostřednictvím čeští občané ("adoptivní rodiče") přispívají pravidelným finančním příspěvkem především indickým dětem na úhradu školného a nejnutnější pomoc do rodiny.

V průběhu kosovského konfliktu Charita provozuje pro stát humanitární středisko pro 300 kosovských uprchlíků, což je nová zkušenost i zkouška odbornosti.

  • Pomoc Charity při povodních 1997 a 2002
  • Akutální činnost Charity ČR v oblasti sociální a zdravotních služeb
  • Pomoc Charity ČR v zahraničí

(Úryvky z materiálu Deset let práce a směřování České katolické charity, jehož autory jsou: Ing. Jaroslav Kopřiva, generální sekretář SČKCH v letech 2000 - 2003 a pracovnice SČKCH PhDr. Zuzana Havrdová a Mgr. Drahoslava Horáková)