Ministerstvo zdravotnictví při zahájení dohodovacího řízení o hodnotách bodu, výši úhrad zdravotních služeb hrazených z veřejného zdravotního pojištění a regulačních omezeních pro rok 2026 jasně definovalo priority českého zdravotnictví, mezi nimiž má své důležité místo i rozvoj domácí zdravotní péče jako jeden ze základních pilířů terénních zdravotních služeb. Ty jsou totiž nezbytným předpokladem pro restrukturalizaci lůžkové péče. Zdravotní pojišťovny však tuto prioritu při dohodovacím řízení nesdílely.
![]() |
· Dohodovací řízení je každoroční vyjednávání mezi pojišťovnami a poskytovateli zdravotní péče o výši úhrad. Určuje, kolik dostanou zaplaceno zdravotní sestry, lékaři i nemocnice. Pokud nejsou podmínky nastaveny spravedlivě, může to ohrozit dostupnost a kvalitu péče – zejména v méně viditelných, ale klíčových oborech, jako je domácí zdravotní péče. · Hodnota bodu určuje, kolik korun zdravotní sestra v domácí péči dostane od pojišťovny za konkrétní úkon – například převaz, kontrolu zdravotního stavu nebo podání injekce. Každý výkon má přiřazený určitý počet bodů a právě jejich hodnota rozhoduje o výši úhrady. |
Zástupci zdravotních pojišťoven již na prvním jednání se zástupci poskytovatelů konstatovali, že očekávají deficitní hospodaření, a proto je třeba přistupovat k úhradě v roce 2026 velmi restriktivně, což znamená, že úhradové podmínky v roce 2026 budou pro poskytovatele ještě horší než v roce 2025. Výsledkem byl návrh základní hodnoty bodu ve výši pouhých 0,94 Kč – tedy ještě o 0,04 Kč nižší než letos. Přitom domácí zdravotní péče tvoří jen asi jedno procento z více než 500 miliard korun celkových nákladů na zdravotnictví. Je tedy otázkou, jakých úspor chtějí pojišťovny právě u segmentu domácí péče dosáhnout.
Zásadním požadavkem domácí péče je úhrada materiálových výkonů minimálně na úrovni reálných nákladů, podle kterých je kalkulována v registračních listech, tj. 1 Kč za bod. V dohodovacím řízení jsme jako zástupci segmentu domácí péče opakovaně prokazovali vůli ke kompromisu a ochotu domluvit se zdravotními pojišťovnami i po ukončení přípravné fáze, a zaslali jsme nový návrh, ve kterém jsme akceptovali i tvrdě nastavené regulační mechanizmy úhrad, pouze za podmínku základní ceny bodu 1 Kč za bod. Ani tuto vstřícnost ovšem zdravotní pojišťovny neakceptovaly.
Nyní je tedy na Ministerstvu zdravotnictví, aby v úhradové vyhlášce skutečně realizovalo svoji deklarovanou prioritu a nastavilo nejmenšímu segmentu důstojné podmínky k rozvoji. Bez adekvátních úhrad a odpovídajícího financování to rozhodně nepůjde.
Co hrozí, pokud stát nepodpoří domácí zdravotní péči?
Hrozí odchod odborného personálu, ztráta atraktivity profese a postupný rozklad segmentu, který představuje naději na udržitelný rozvoj zdravotního systému. Minulost již opakovaně ukázala, že nedostatečné úhrady vedou ke snižování kvality hrazené péče, ke snížení její dostupnosti, k nelegálním doplatkům za hrazenou péči a dalším negativním jevům. O to důležitější proto je, aby Ministerstvo zdravotnictví převzalo v nastalé situaci iniciativu a nastavilo důstojné podmínky pro domácí zdravotní péči – dřív, než bude pozdě.