Péče o zdraví v sociálních službách: co přinesla novela zákona a kde naráží praxe
25. srpna 2026 Sociální oblast

Péče o zdraví v sociálních službách: co přinesla novela zákona a kde naráží praxe

Od 1. července 2026 se v sociálních službách výrazně zpřesnila pravidla pro pomoc při zvládání běžných úkonů péče o zdraví. Změna vychází ze zákona č. 38/2025 Sb., kterým byl novelizován zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách. Navazující změna vyhlášky č. 505/2006 Sb. je účinná rovněž od 1. července 2026.

Nová úprava reaguje především na problém, který sociální služby znají dlouhodobě: klienti potřebují pomoc s řadou úkonů souvisejících se svým zdravotním stavem, ale nebylo vždy jasné, co ještě může vykonávat pracovník v sociálních službách a co už je zdravotní službou vyhrazenou zdravotnickému pracovníkovi.

Co se od 1. července 2026 mění?

Zákon nově výslovně zařazuje mezi základní činnosti pečovatelské služby a osobní asistence „pomoc při zvládání běžných úkonů péče o zdraví“. Jde však o volitelnou základní činnost.

Neznamená to tedy, že ji musí automaticky poskytovat každý poskytovatel. U pečovatelské služby a osobní asistence záleží na rozhodnutí konkrétního poskytovatele a na jeho registraci. Aby mohl tuto činnost poskytovat, musí jeho zaměstnanci splnit nové požadavky na vzdělání. V praxi proto není vždy možné danou sociální službu k těmto úkonům registrovat.

Prováděcí vyhláška č. 100/2026 Sb. následně stanovila konkrétní rozsah této pomoci.

V současnosti jde o tři skupiny úkonů v této nové kategorii:

  • pomoc při užití humánního léčivého přípravku bez porušení integrity kůže,
  • pomoc při vypuštění sběrného sáčku u vývodu z močového měchýře nebo tlustého střeva,
  • pomoc při výměně sběrného sáčku u vývodu z tlustého střeva.

To je důležitý posun. Úkony, které se v některých službách již prakticky prováděly, dostávají jasnější legislativní rámec. Ve skutečnosti ale zároveň došlo k omezení možnosti jejich poskytování, protože tam, kde nejsou pracovníci s požadovaným vzděláním, aktuálně tyto úkony poskytovat nelze.

Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) předpokládá, že poskytovatelé, kteří budou tyto úkony zajišťovat, se budou registrovat zpravidla k začátku nového roku.

Léky ano, ale nikoliv injekce

Jedním z nejčastějších témat v praxi je pomoc s užíváním léků.

Nová úprava umožňuje pracovníkovi například klientovi připomenout užití léku, podat mu již připravený lék, pomoci s otevřením balení nebo vytvořit podmínky k jeho užití.

Může jít například o užití ústy, aplikaci na neporušenou kůži nebo do očí, uší či nosu, pokud nejde o invazivní úkon.

Pracovník v sociálních službách však nerozhoduje o dávce, nemění léčebný režim a neposuzuje, zda má klient lék užít „podle potřeby“.

A právě zde zůstává významná hranice mezi sociální a zdravotní péčí.

Například aplikace inzulinu injekcí do těla je jiná situace. Nová sociální činnost je výslovně omezena na pomoc bez porušení integrity kůže. Invazivní aplikace proto do této kompetence nespadá. MPSV současně výslovně uvádí, že zdravotní péčí zůstávají činnosti zasahující do integrity těla nebo vyžadující odborné rozhodování zdravotnického pracovníka.

Je proto nepřesné říkat, že „pečovatel může aplikovat inzulin“. Může být možná asistence s některými neinvazivními úkony souvisejícími se sledováním zdravotního stavu, ale samotná injekční aplikace inzulinu není součástí této nové kompetence.

To je důležitý rozdíl také pro rodiny, které očekávají, že zavedení nové činnosti automaticky vyřeší všechny zdravotní úkony v domácí péči.

Pomoc se sběrnými sáčky

Další praktickou změnou je výslovné zařazení pomoci se sběrnými sáčky.

Pracovník může v rámci nové činnosti pomoci s vypuštěním sběrného sáčku u vývodu z močového měchýře nebo tlustého střeva a také s výměnou sběrného sáčku u vývodu z tlustého střeva.

Tady je ale potřeba přesně rozlišovat jednotlivé situace. Neznamená to obecné oprávnění k jakémukoliv ošetřování stomie nebo k odbornému ošetření komplikací. Pracovník poskytuje praktickou asistenci v přesně vymezeném rozsahu a nesmí přecházet do odborné zdravotní péče.

Měření tlaku, teploty nebo glykémie

Také zde došlo ke zpřesnění, které je pro praxi velmi důležité. Vyhláška nově výslovně pracuje s orientačním sledováním základních tělesných projevů a fyziologických funkcí běžně vnímatelných nebo zjistitelných neinvazivním způsobem.

MPSV uvádí například tlakoměry, pulzní oxymetry, chytré hodinky, některé systémy kontinuálního monitorování glykémie nebo glukometry využívané neinvazivním způsobem.

To však neznamená, že se z pracovníka v sociálních službách stává zdravotník. Pracovník může pomoci zařízení použít, přečíst hodnotu nebo ji předat klientovi či blízké osobě. Nemá ale stanovovat diagnózu, odborně interpretovat výsledek ani rozhodovat o změně léčby.

Pokud například zjistí výraznou odchylku, jeho úkolem je postupovat podle nastavených pravidel služby a zajistit návaznost potřebné péče – nikoliv sám určovat léčebný postup.

Co přináší novela pozitivního?

1. Větší právní jistotu

Jedním z největších přínosů je snaha odstranit situaci, kdy stejný úkon byl u jednoho poskytovatele považován za běžnou sociální pomoc a u jiného už za zdravotní službu.

MPSV samo uvádí, že v praxi docházelo k rozdílnému výkladu mezi poskytovateli, regiony i při kontrolách. Nová úprava se proto snaží některé běžné úkony jasně zařadit.

V praxi se však ukazuje, že stále panuje mnoho nejistoty, jak na straně klientů, tak na straně pracovníků.

2. Lepší podpora lidí doma

Smyslem změny je také podpořit možnost, aby člověk mohl co nejdéle zůstat ve svém přirozeném prostředí.

Pokud pracovník může bezpečně pomoci s běžným užitím léku, výměnou konkrétního sběrného sáčku nebo s použitím neinvazivní pomůcky, nemusí být kvůli každému takovému úkonu automaticky zajišťována další forma zdravotní péče.

3. Reakce na realitu současné péče

Sociální služby se za poslední roky změnily. Klienti mají často složitější zdravotní potřeby a současně využívají množství pomůcek a technologií v domácím prostředí.

Novela proto reaguje například na používání kompresních pomůcek, ortéz, protéz, pulzních oxymetrů, tlakoměrů nebo dalších neinvazivních zařízení.

Kde jsou naopak problémy?

Pozitivní je, že se některé věci konečně pojmenovaly. Neznamená to ale, že novela vyřešila všechny problémy praxe.

Poskytovatel nemusí novou činnost nabízet a z důvodu nedostatku kvalifikovaných pracovníků ji mnohdy ani nebude moci poskytovat. Pracovníky s vyšším vzděláním se zaměřením na zdravotní oblast nebo pracovníky v přímé péči s maturitou bude navíc nutné odpovídajícím způsobem odměňovat.

Tato situace nemusí být srozumitelná ani pro klienty a ošetřující lékaře, kteří se mohou mylně domnívat, že daný úkon bude moci zajistit pečovatelská služba nebo osobní asistence.

Rozhodnutí je přitom na poskytovateli. Pokud novou činnost zavede, musí ji promítnout do registrace, popisu realizace služby, personálního zajištění, interních postupů a rozpočtu.

Pro klienta tak může vzniknout paradoxní situace: zákon úkon umožňuje, ale konkrétní pečovatelská služba ho neposkytuje.

Nároky na pracovníky

Nová činnost není určena automaticky každému pracovníkovi v sociálních službách.

Podle zákona je pro pracovníka vykonávajícího tuto činnost stanovena odborná způsobilost zahrnující mimo jiné střední vzdělání s maturitou, příslušné kvalifikační předpoklady a absolvování akreditovaného specializovaného kurzu, pokud se neuplatní zákonná výjimka.

To může být v praxi problém zejména u menších poskytovatelů a v regionech, kde je obtížné získat a udržet kvalifikovaný personál.

Poskytovatel musí řešit také zastupitelnost a kontinuitu služby. Metodický výklad MPSV doporučuje například minimálně 2,5 úvazku způsobilých pracovníků při denním či nerovnoměrném provozu a minimálně 5 úvazků při nepřetržitém provozu. Jde o doporučení, nikoliv automatickou zákonnou podmínku.

Pracovníkům v přímé péči doposud stačilo základní nebo středoškolské vzdělání. Pro poskytování nového úkonu ale nelze jednoduše vyměnit stávající zapracované a zkušené zaměstnance. Na navýšení týmu o nové pracovníky navíc sociální služby zpravidla nemají pro rok 2026 v rozpočtu plánované finanční prostředky.

Pro některé malé poskytovatele tak může být právě personální zajištění významnou praktickou překážkou.

Nejpalčivější otázkou zůstává hranice mezi sociální a zdravotní péčí

Novela se snaží tuto hranici zpřesnit, ale praxe bude nadále přinášet situace, které nebudou černobílé.

Pracovník v sociálních službách může poskytnout praktickou asistenci, ale nemůže:

  • rozhodovat o léčbě,
  • měnit dávkování léků,
  • stanovovat léčebný režim,
  • odborně vyhodnocovat zdravotní stav,
  • řešit zdravotní komplikace,
  • provádět invazivní úkony,
  • nahrazovat zdravotnického pracovníka.

Právě zde bude záležet na kvalitně nastavených vnitřních pravidlech poskytovatele, individuálním plánování a především na schopnosti pracovníků rozpoznat okamžik, kdy už jejich kompetence končí.

Zároveň je nutné, aby byla nastavena dobrá spolupráce se zdravotními týmy působícími v dané lokalitě a s ošetřujícím lékařem.

Nutné je také, aby zdravotní pojišťovny podporovaly všeobecné lékaře v poskytování zdravotních úkonů na pomezí tak, aby bylo možné klientům a pacientům zajistit zdravotní ošetření i sociální péči v jejich domácím prostředí.

Co by tedy měla novela přinést klientům?

Ideálním výsledkem by mělo být jednodušší propojení sociální a zdravotní podpory.

Člověk, který potřebuje pomoc, by neměl být kvůli každému drobnému úkonu „přehazován“ mezi rodinou, pečovatelskou službou, osobní asistencí a zdravotními službami.

Současně ale nesmí docházet k tomu, že se na pracovníky v sociálních službách přenese odpovědnost za zdravotní úkony, na které nejsou odborně připraveni. Stanovené nové úkony mohou vykonávat jen pracovníci splňující požadavky na odbornou způsobilost.

Novela proto není ani pouhým rozšířením kompetencí pečovatelů, ani náhradou zdravotní péče. Je především pokusem nastavit jasnější pravidla pro to, co může být bezpečnou sociální asistencí nebo péčí.

A právě skutečná praxe nyní ukáže, zda se podaří naplnit hlavní cíl změny: větší právní jistotu pracovníků, bezpečí klientů a možnost lidí zůstávat déle ve svém přirozeném prostředí bez zbytečných bariér mezi sociální a zdravotní péčí.

Téma také v Televizních novinách

 

Chcete dostávat více aktualit? Přihlaste se k odběru našeho newsletteru!


Přihlaste se k newsletteru

Přihlašte se k odběru