20. června 2025
Migrace a integrace
20. červen – Mezinárodní den uprchlíků – není jen datem v kalendáři, ale příležitostí k zamyšlení nad osudy milionů lidí, kteří byli nuceni opustit své domovy kvůli válce, pronásledování nebo klimatickým krizím. V tento den si připomínáme nejen jejich utrpení, ale i naši společnou odpovědnost pomáhat.
Zároveň si se smutkem připomínáme odchod papeže Františka, který po celý svůj pontifikát neúnavně prosazoval hodnoty milosrdenství, solidarity a lidské důstojnosti. Jeho hluboký soucit s těmi nejzranitelnějšími – zejména s migranty a uprchlíky – z něj učinil hlas naděje pro miliony lidí po celém světě. Jeho slova i činy zanechaly nesmazatelnou stopu v církvi i mimo ni. Jeho postoj nebyl pouze morálním apelem, ale byl i prakticky vyjádřen konkrétními činy, slovy a symboly, které ovlivnily globální vnímání migrační problematiky.
Silné momenty papežovy podpory uprchlíkům
Pouhých několik měsíců po svém zvolení navštívil v roce 2013 papež František ostrov Lampedusa, kde položil květiny na moře k uctění památky migrantů, kteří zahynuli při pokusu překonat Středozemní moře. V emotivní homilii kritizoval „globalizaci lhostejnosti“ a vyzval k obratu od lhostejnosti k soucitu. Jeho návštěva Lampedusy byla velmi silná a symbolická, mimo jiné proto, že téma uprchlíků a migrantů si od té doby nesl jako jedno ze stěžejních po dobu svého působení v čele katolické církve.
V roce 2016, během návštěvy řeckého ostrova Lesbos, jednoho z hlavních bodů migračních cest, papež František odvezl tři syrské rodiny muslimského vyznání zpět do Říma, kde jim bylo poskytnuto útočiště a pomoc.
V září 2019 byla na Svatopetrském náměstí ve Vatikánu odhalena socha jménem „Angels Unawares“ od kanadského umělce Timothyho Schmalze. Dílo inspirované veršem z Listu Židům („Někteří tak nevědomky pohostili anděly“) zobrazuje loď plnou migrantů a uprchlíků z různých epoch a kultur – od židovských uprchlíků po lidi v otroctví a syrské civilisty. Papež chtěl tímto gestem připomenout, že migrace je univerzální lidský příběh a že i Ježíš samotný, který je na soše taktéž vyobrazen, byl uprchlíkem.
Každý migrant má tvář, jméno a příběh.
– Papež František
Ve svých každoročních poselstvích ke Světovému dni migrantů a uprchlíků, který církev slaví v září, František opakovaně vyzýval k budování „kultury setkání“ a k uznání důstojnosti všech lidí na útěku. V roce 2020 např. apeloval na svět, aby vytvářel „budoucnost zahrnující všechny – uprchlíky, migranty, domácí obyvatele i vyřazené“.
Mezinárodní den uprchlíků: Příležitost ke změně
Každý rok si 20. června připomínáme nejen čísla a statistiky, ale především příběhy lidí. Ke konci června 2024 bylo na celém světě nuceně vysídleno z domovů přes 122,6 milionu lidí v důsledku pronásledování, konfliktů, násilí či porušování lidských práv. Organizace po celém světě – včetně té naší – se snaží
poskytnout pomoc a naději: zajištěním základních potřeb, právní pomoci, integrace i psychosociální podpory. Avšak stejně důležitá je i změna veřejného diskurzu – od strachu k porozumění, od odmítání k přijetí.
Papež František nám svým životem a učením připomínal, že každý z nás může být nástrojem pokoje. Jeho morální kompas, odvaha jednat a schopnost vnímat druhého jako bratra či sestru zůstávají inspirací i po jeho odchodu.
Chtěl bych vyzvat všechny muže a ženy této doby, aby si pamatovali, že migranti nejsou čísla, ale osoby s tvářemi, jmény a příběhy.
– Papež František
