15. března 2010
Ze zahraničí
Velká část území Mongolska je od ledna 2010 postižena katastrofou nazývanou dzud, která sužuje dobytek i lidi. Silný mráz zvířata zabíjí. Charita ČR chce farmářům pomoci, například nákupem nového dobytka.
Velká část území Mongolska je již od ledna postižena specifickou přírodní katastrofou nazývanou dzud, která sužuje dobytek i lidi.
Dzud je výsledkem působení několika nepříznivých faktorů, jejichž dopady se vzájemnou kombinací prohlubují. Bezprostředně jsou problémy způsobeny nadprůměrnými sněhovými srážkami a extrémními mrazy (v 19 z celkem 21 mongolských provincií teploty v posledních týdnech klesaly pod –40 °C), které jsou nezvyklé i v Mongolsku s jeho kontinentálním klimatem.
Silná sněhová pokrývka, často ještě zpevněná svrchní ledovou krustou, brání hospodářským zvířatům v přístupu k trávě, kterou si za normálních podmínek dobytek ze sněhu vyhrabává. Silný mráz pak zesláblá zvířata zabíjí, protože mongolští pastevci zpravidla nemají dostatek vhodných přístřešků k ustájení. Situaci ještě komplikuje skutečnost, že v důsledku suchého léta loňského roku si pastevci nemohli připravit dostatečné zásoby krmení na zimu.
Pastevci se pokouší svá zvířata před smrtí hladem a zimou chránit – snaží se urychleně zajistit krmivo, připravují krmné výživné směsi pro slábnoucí jedince, budují pro zvířata přístřešky nebo je berou do jurt, aby nebyla vystavena krutému mrazu. Někteří se rozhodli odejít se svými stády do míst, kde by potrava pod sněhem mohla být dostupnější.
Dle některých odhadů již zahynulo okolo 1,7 milionu kusů dobytka, což představuje skoro 4 % z celkového počtu 44 milionů hospodářských zvířat. Tento údaj bohužel pravděpodobně není konečná výše ztrát, neboť nadprůměrné sněhové srážky a mrazy mají podle předpovědí meteorologů trvat až do března.
Zvířata jsou základem živobytí většiny mongolských venkovanů
Úhyn dobytka zprostředkovaně postihuje i lidi. Přibližně 35 % ekonomicky aktivních obyvatel Mongolska se živí pastevectvím, a pro ně úhyn jejich zvířat znamená existenční ohrožení. Pokud se počet zvířat ve stádě sníží pod hranici, kdy chov přestává být rentabilní, nebudou pastevci schopni bez vnější pomoci zajistit obživu pro svou rodinu a musí hledat náhradní zdroje příjmů. To velmi často vyústí v jejich migraci z venkova do měst (tj. hlavně do Ulánbátaru), kde je čeká nejistá budoucnost v některé z chudých jurtových čtvrtí a seženou pravděpodobně jen podřadnou špatně placenou práci – pokud vůbec nějakou. Dětem z těchto rodin pak hrozí zvýšené riziko, že vypadnou ze systému školní docházky. Podle odhadu Food and Agriculture Organization (FAO) je ztrátou obživy ohroženo přibližně 21 000 rodin pastevců.
Kromě narušení zdrojů obživy ohrožuje dzud lidi také jinak. Některé rodiny již nemají dostatek paliva na topení a v nepřístupných oblastech jsou riziku vystaveni všichni, jejichž zdravotní stav vyžaduje neodkladnou lékařskou péči; dle informací úřadů již zemřelo několik rodiček, které se včas nedostaly do zdravotnického zařízení. Problematická je také situace asi 22 000 dětí (odhad mongolského ministerstva školství), které zůstaly v důsledku dopravní kalamity odříznuty ve školních internátech pouze s omezenými zásobami potravin.
V krutých zimách je zvířata a zejména jejich mláďata nutno chránit. Na snímku pastevec odnáší do jurty jehňátka
Již v lednu se vláda rozhodla prodat několik tisíc tun sena a dalšího krmiva ze státních rezerv za poloviční cenu. Dalších 30 000 tun pšenice ze státních rezerv bylo poskytnuto k dodatečnému zpracování na krmivo. Ministerstvo obrany poskytlo speciální vozidla na uvolnění sněhem zablokovaných cest. Dle informací z 8. února byl vyhlášen stav ohrožení v 52 okresech nacházejících se v sedmi z celkových 21 provincií. Dalších 198 okresů (ve 12 provinciích) je vážně postiženo. Vzhledem k rozsahu katastrofy požádala mongolská vláda o pomoc mezinárodní společenství. Nejpotřebnější jsou potraviny, prostředky na nákup krmiva a jeho distribuci, palivo na vytápění, teplé oblečení a léky. Poskytování humanitární pomoci koordinuje OSN, resp. její agentury působící v Mongolsku. Kromě okamžité pomoci hladovějícím lidem i zvířatům však bude neméně potřebná i střednědobá asistence rodinám pastevců, kteří přišli o zdroj obživy. Na dostupnosti a rozsahu tohoto typu pomoci bude do značné míry záviset to, zda a jak moc se rozšíří řady lidí z venkova, kteří žijí v neutěšených podmínkách na okrajích velkých měst.
Jak lze pomoci
Charita Česká republika se rozhodla v první fázi uvolnit 50 000 Kč ze svého krizového fondu na poskytnutí okamžité pomoci.
Finanční dary, které budou od 15. února do 30. dubna 2010 (toto datum bude v případě potřeby prodlouženo) zaslány na podporu projektů Charity ČR v Mongolsku, budou rovněž využity na pomoc obětem dzudu. Prostředky zaslané ještě po dobu trvání krizového stavu v Mongolsku budou využity na okamžitou humanitární pomoc (nákup krmiva pro dobytek, potravin a léků), prostředky poskytnuté později vynaložíme na obnovu zdrojů obživy postižených rodin pastevců.
Pokud to bude situace v Mongolsku umožňovat, poskytneme po odeznění bezprostřední krizové situace vybraným rodinám ohroženým ztrátou živobytí granty na obnovu jejich stád. Zde může i poměrně malá finanční částka znamenat nezanedbatelný přínos, protože ceny dobytka v Mongolsku jsou na naše poměry poměrně nízké (kráva vyjde v přepočtu na 3 500 Kč, ovce 600 Kč, koza 450 Kč; ceny jsou z roku 2009; cena krávy v ČR se pohybuje mezi 15 000 a 20 000 Kč, cena kozy mezi 1000 a 3000 Kč). O konkrétních způsobech využití prostředků dárců budeme informovat na těchto stránkách.
Finanční dary lze zasílat na charitní účet číslo 55660022/0800 u České spořitelny, variabilní symbol 148. Konstantní symboly při poskytování daru na podporu projektů v Mongolsku jsou: KS 379 při platbě poukázkou a KS 558 při bezhotovostní platbě.
Diecézní charita Litoměřice poskytla pomoc obyvatelům v Mongolsku v celkové výši 50 000 Kč.
Tisková zpráva DCH Litoměřice z 8. března 2010 zde
Za podporu předem děkujeme!
