Říká se, že někoho podarovat potěší víc než něco dostat. V dnešní době, kdy si tolik lidí stěžuje na nedostatek času, porozumění, blízkosti i obyčejné lidské sounáležitosti, je ochota pomoci druhým jedním z největších darů, jaký můžeme nabídnout. Ať už přispíváte pravidelně, nebo vás zaujme konkrétní sbírka, na kterou jste narazili náhodou ve veřejném prostoru, na sociálních sítích či vás na ni upozornil někdo známý, věřte, že vaše štědrost může mít skutečný dopad. A právě proto si zaslouží, aby byl dar promyšlený. Ne proto, že bychom měli být podezíraví, ale abychom měli jistotu, že naše pomoc dorazí tam, kam má.
Co všechno bychom si měli ověřit, než pošleme peníze – ať už velké charitativní organizaci na nějaký dlouhodobý projekt, nebo na konkrétní výzvu? Zkuste si vždy nejprve položit následující otázky a následně na ně najít uspokojivou odpověď.
Než se rozhodnete, položte si tyto otázky:
Kdo za sbírkou stojí?
Prvním krokem je zjistit, kdo sbírku pořádá. Jde o zavedenou neziskovou organizaci, kterou lze snadno dohledat, nebo o soukromou iniciativu jednotlivce? Ani jedno není samo o sobě špatně – ale v případě jednotlivců je důležité být ještě obezřetnější.
U registrovaných organizací si ověřte:
- zda mají IČO a jsou zapsané ve veřejném rejstříku (např. v nadačním nebo obecně prospěšných společností),
- zda mají transparentní účet,
- zda lze na jejich stánkách dohledat výroční zprávy, které zahrnují relevantní informace,
- zda má profesionálně zpracované webové stránky a aktivní profily na sociálních sítích, kde pravidelně informuje o své činnosti a výsledcích,
- zda uvádějí kontakt, kde se můžete doptat na to, co vás zajímá.
Na co přesně jdou peníze?
Každý dárce má právo vědět, k čemu budou jeho peníze použity. Měla by vás znepokojit příliš obecná formulace typu „pomoc lidem v nouzi“, kdy není jasné, jak konkrétně bude pomoc probíhat.
Důvěryhodná sbírka by měla obsahovat:
- popis cíle a potřeb (např. nákup zdravotních pomůcek, oprava domu po povodních, zajištění potravinové pomoci),
- vysvětlení, komu je pomoc určena (např. rodina, konkrétní skupina lidí, zařízení),
- informace o tom, jak bude pomoc zajištěna (kdo ji zprostředkuje, jaké má zkušenosti, jak se ověřuje potřebnost).
Veřejnou sbírku podle zákona č. 117/2001 Sb. může pořádat pouze právnická osoba, a to po ohlášení a registraci u krajského úřadu. Jednotlivci tedy sbírku pořádat nemohou. Ověřený seznam povolených veřejných sbírek je dostupný v oficiálním rejstříku veřejných sbírek. Pokud sbírka v tomto seznamu nefiguruje a nepořádá ji oficiální nezisková organizace, je na místě zvýšená obezřetnost.
Jsou platby transparentní?
Způsob převodu peněz by měl být bezpečný a přehledný. Nejlepší volbou je transparentní účet. Pokud je nabízen jen běžný bankovní účet bez dalších informací, je na místě obezřetnost.
Pozor si dejte na:
- podezřelé odkazy na platbu (zejména u sbírek sdílených přes sociální sítě),
- žádosti o přímé zaslání peněz přes mobilní aplikace nebo QR kódy bez dalších informací,
- situace, kdy sbírka nemá žádné veřejně dostupné průběžné informace.
Má sbírka povolení nebo garanci?
Veřejné sbírky v České republice musí mít povolení od krajského úřadu, což zaručuje alespoň základní právní rámec. Pokud sbírku pořádá oficiální organizace, může být navíc členem profesních sdružení (např. Fórum dárců), která dohlížejí na etiku a transparentnost fundraisingu.
U iniciativ mimo tento rámec (např. crowdfundingové platformy) sledujte:
- zda platforma poskytuje záruky a ověřuje projekty (jako např. Donio),
- jaké má podmínky pro zveřejnění a kontrolu sbírek,
- zda má sbírka podporu dalších organizací nebo médií.
Jak organizace, která sbírku organizuje, komunikuje?
Způsob komunikace o sbírce je často dobrým ukazatelem profesionality a důvěryhodnosti. Je text srozumitelný, věcný, bez zbytečného nátlaku a emocí? Odpovídají vám na dotazy? Jsou ochotní sdílet více informací?
Dobrým znakem je, když:
- organizace pravidelně aktualizuje informace (např. průběžné výsledky, dění okolo sbírky),
- zveřejňuje fotografie nebo poděkování dárcům (samozřejmě při zachování důstojnosti příjemců pomoci),
- transparentně reaguje na kritiku a připomínky.
Co se děje po skončení sbírky?
I když dar odešlete jednorázově, měli byste mít možnost zjistit, jak byl využit. Solidní organizace zveřejní alespoň stručné shrnutí, co se podařilo díky darům zajistit.
U projektových sbírek může jít o:
- podrobnou zprávu s vyúčtováním,
- fotky z realizace,
- poděkování nebo uzávěrku sbírky.
Pokud sbírka „zmizí ze světa“ bez jakéhokoliv vyhodnocení, je to varovný signál pro budoucí rozhodován
Zpozorněte, zejména pokud:
- sbírka neuvádí, kdo ji pořádá, nebo se za ní skrývá anonymní profil bez kontaktu,
- chybí jasné informace o využití daru – na co přesně a komu pomoc půjde,
- webové stránky nebo příspěvky působí neprofesionálně, jsou plné pravopisných chyb nebo přehnaně útočí na city,
- organizace neodpovídá na dotazy, případně odmítá poskytnout podklady k ověření,
- sbírka je šířena pouze přes řetězové e-maily nebo podezřelé odkazy, bez možnosti zpětné kontroly.
Dar lze v plné výši odečíst z daní
Nezapomeňte ani na to, že darování se může promítnout i do vašeho daňového přiznání. Fyzické osoby si mohou odečíst hodnotu daru ze základu daně, pokud v daném roce darují alespoň 1 000 Kč nebo 2 % ze svých příjmů. Maximální možný odpočet činí 15 % základu daně (pro zdaňovací období 2022 až 2026 bude platit navýšení tohoto limitu na 30 %). Právnické osoby si mohou odečíst až 10 % (pro zdaňovací období od 1.3.2022 do 28.2.2027 platí navýšení limitu na 30 %). Potřebujete k tomu potvrzení od organizace, které jste darovali – většina seriózních organizací jej nabízí automaticky. Takže kromě dobrého pocitu může darování přinést i drobnou finanční úlevu.
Být štědrý a zároveň informovaný je tím nejlepším způsobem, jak pomáhat efektivně, odpovědně a s jistotou, že vaše důvěra nebude zklamána!