17. srpna 2021 Z domova

Každý desátý obyvatel Česka má problémy s bydlením

Až milion lidí v Česku čelí vážným problémům s bydlením. Kromě bezdomovectví, které je krajním projevem krize bydlení u nás, přibývají další varovné příznaky. Mezi nejohroženější skupiny obyvatelstva patří seniorky a senioři, ti se v posledních letech dostávají stále častěji do bytové nouze. Ve své letošní zprávě před těmito jevy varuje iniciativa Za bydlení.

„Zatím nedokážeme odhadnout, jaký vliv budou mít na problémy v  bydlení následky pandemie covid-19 a s ní spojená opatření. Už teď ale můžeme s  jistotou říci, že v posledních letech roste bytová nouze seniorů,“ říká Jan Klusáček, hlavní analytik iniciativy Za bydlení.

Jak se projevuje bytová nouze?

„Bytovou nouzi chápeme jako stav vyloučení ze standardního bydlení,“ vysvětluje Vít Lesák z Platformy pro sociální bydlení. Kromě lidí bez střechy nad hlavou se tedy bytová nouze týká také domácností přebývajících v azylových domech a na ubytovnách, ale i některých lidí hospitalizovaných v psychiatrických léčebnách a jiných zdravotnických zařízeních či odsouzených ve věznicích, kteří neměli bydlení před nástupem do instituce nebo o něj přišli během pobytu.

Rodiny ve špatných bytech, senioři na ubytovnách

V bytové nouzi může být i ten, kdo bydlí v bytě. Bytová nouze v bytech je dokonce nejčastější formou bytové nouze. Do této kategorie spadá funkčně nevyhovující bydlení bez tekoucí vody či elektřiny, ale také bydlení přelidněné nebo nejisté, tedy přebývání u příbuzných nebo známých.

Podle odhadů iniciativy Za bydlení v takových podmínkách přežívá zhruba 9 až 25 tisíc domácností. „Jde především o rodiny s dětmi, celkem se tedy v této formě bytové nouze nachází 40 až 120 tisíc obyvatel ČR,“ vysvětluje Jan Klusáček a připomíná, že jde zároveň o velmi skrytý problém, který se hůře kvantifikuje. „I kdyby se čísla pohybovala na spodní hranici našeho odhadu, půjde zcela jistě o nejvýznamnější formu bytové nouze z hlediska počtu osob,“ dodává Vít Lesák. 

Zatímco bytová nouze v bytech se dotýká primárně rodin s dětmi a jen v menší míře bezdětných domácností, prakticky vůbec se netýká seniorů a seniorek. U těch je naopak nejvýznamnějším typem bytové nouze přebývání na ubytovnách. „Roli může hrát to, že například po úmrtí partnera nejsou senioři schopni sami z jednoho důchodu zaplatit běžný nájem,“ odhaduje Jan Klusáček.

Ohroženi ztrátou bydlení: třetina jsou rodiny s dětmi

Při analýze dalších problémů v bydlení se výzkumný tým opíral o šetření Příjmy, výdaje a životní podmínky domácností (SILC), které každoročně realizuje Český statistický úřad. Z dostupných údajů vyplynulo, že v ohrožení ztrátou bydlení je v Česku přibližně 130 až 190 tisíc domácností, v kterých žije 320 až 400 tisíc lidí. „Třetinu z ohrožených domácností představují rodiny s dětmi do 18 let, v kterých vyrůstá přibližně 100 tisíc dětí,“ upozorňuje Jan Klusáček. Tato čísla přitom vycházejí z analýzy dat za rok 2019, neboť data za rok 2020 zatím nejsou k dispozici veřejně. 

Ačkoli údaje za loňský rok ještě nejsou kompletní, autoři Zprávy očekávají, že aktuální počty lidí a domácností ohrožených ztrátou bydlení budou následkem pandemie covid-19 vyšší. „Tuto skutečnost mohu potvrdit i z praxe,“ sděluje Iva Kuchyňková z Charity Česká republika a dodává, že v pandemické době se na poradenské a krizové linky Charity obracelo mnoho neúplných i úplných rodin s prosbou o pomoc v oblasti bydlení. „Vzpomenu například na osamělou mámu tří dětí, která kvůli pandemii přišla o práci a v důsledku toho z pronajatého bydlení dostala výpověď. Málo se o tom mluví, ale mnoho pronajímatelů pronajme bydlení jen tomu, kdo se prokáže uzavřenou pracovní smlouvou. Odmítají poskytovat bydlení těm, kdo by byť jen přechodně potřeboval pomoc ve formě dávek,“ vysvětluje Iva Kuchyňková.

Nadměrné náklady

Nenápadný, ale velmi vážný problém v Česku představují nadměrné náklady na bydlení. Těmi jsou podle mezinárodní definice zatíženi lidé, kteří na bydlení vynakládají více než 40 % ze svých disponibilních příjmů. Podle odhadů iniciativy Za bydlení se v Česku s nadměrnými náklady potýká 290 až 350 tisíc domácností, z nichž více než třetina jsou domácnosti seniorské. „Pokud k nim připočteme i domácnosti současně ohrožené ztrátou bydlení, kterých se nadměrné náklady týkají také, znamená to, že celkem u nás trpí nadměrnými náklady na bydlení 420 až 540 tisíc domácností, v nichž žije 760 až 900 tisíc lidí,“ vypočítává Jan Klusáček. Ohrožení ztrátou bydlení či nadměrné náklady na bydlení se tak týkají 9 až 12 % českých domácností. 

Toto číslo navíc může v nejbližších letech nadále růst. „V praxi sledujeme nárůst počtu jednotlivců i rodin, kteří na bydlení nedosáhnou,“ potvrzuje Iva Kuchyňková. Důvodem jsou podle ní nepřiměřené náklady na bydlení u nabízených pronájmů. „Výše poptávaného nájmu u většiny inzerátů neodpovídá výši minimální mzdy či průměrným výdělkům pracovníků ve službách či v nejistých úvazcích na stavbách, v logistice nebo v úklidu. Velmi předražené běžné bydlení pak způsobuje, že mnoho lidí, kteří pracují, na potřebné bydlení nedosáhne. Domnívám se, že by mělo být samozřejmé, že si zaměstnanec ze svého příjmu může zaplatit důstojné bydlení a základní potřeby domácnosti,“ dodává Iva Kuchyňková.

Celý život pracovali, přesto jim důchod nestačí na nájem

Alarmující je v posledních letech také počet seniorek a seniorů, kteří se dostali do bytové nouze. Roste počet starších lidí v azylových domech a seniorské domácnosti dnes představují až pětinu všech domácností dlouhodobě pobývajících v ubytovnách. „Seniorských domácností je dnes v ubytovnách více než rodin s dětmi. Většina z nich přitom pravděpodobně platí pobyt v ubytovně ze svého důchodu,“ říká Jan Klusáček. Významná část seniorů se přitom dostává do bytové nouze až ve stáří. „ Z našich průzkumů v azylových domech vyplynulo, že třetina z jejich uživatelů a uživatelek starších 60 let se ocitla v bytové nouzi až po svých 60. narozeninách,“ dodává analytik. 

Zásadní problém pro seniorské domácnosti představují nadměrné náklady na bydlení. „Více než 40 procent svých příjmů na bydlení v Česku vynakládá 110 až 150 tisíc seniorských domácností, tři čtvrtiny z nich jsou domácnosti osamělých seniorek,“ upozorňuje Jan Klusáček.

Cesty z krize: Investice do sociálního bydlení a lepší legislativa

Odborníci se shodují, že krizí bydlení se musí začít seriózně zabývat český stát. Některá dílčí řešení přitom nejsou příliš složitá. Jedním z nich je například efektivnější nastavení možného využití stávajících dávek mimořádné okamžité pomoci (MOP). „Kdyby mohly potřebné rodiny využít dávky mimořádné okamžité pomoci jako příspěvek na uhrazení jinak příliš vysoké kauce, pomohlo by to ze spárů obchodníků s chudobou a do standardního bydlení dostat několik tisíc domácností ročně. Nedostatek peněz na kauci je totiž překvapivě často hlavním důvodem bytové nouze domácností,“ vysvětluje Jan Klusáček. 

Počet lidí v bytové nouzi by také mohly pomoci snížit větší investice do sociálního bydlení z prostředků evropských fondů, které by pomohly obcím rozšířit jejich bytové fondy. „Rozšiřování obecních bytových fondů je obzvláště důležité s ohledem na potřeby seniorů a seniorek, na které má obzvláště silné dopady nejistota spojená s nájemním bydlením na soukromém trhu,“ vysvětluje Vít Lesák. Podle něj by také stát měl v rámci Operačního programu zaměstnanost vyhlásit výzvy podporující nástroje a aktivity, které mnohdy dokážou bytové nouzi předejít, jako například kontaktní místa pro bydlení poskytující poradenství. „Osvědčené měkké projekty podpory v bydlení často dokáží vyřešit situaci lidí v bytové nouzi rychleji a úsporněji než nová výstavba,“ upozorňuje Vít  Lesák.

Podle odborníků z iniciativy Za bydlení je dále nevyhnutné přijmout odpovídající legislativu, která umožní lidem a domácnostem zasaženým krizí bydlení svou situaci řešit. Změnit by to mohl komplexní zákon, který by řešil bydlení sociální, dostupné, i podporu v bydlení. O nezbytnosti takového zákona se v Česku hovoří už dvě desetiletí, avšak s minimálními výsledky. „V stávajícím programovém období evropských fondů navíc dojde ke snížení objemu finančních prostředků, na nichž je u nás závislá většina projektů řešení bytové nouze. Zákon o dostupnosti bydlení proto potřebujeme čím dál naléhavěji. Nejen pro nastavení stabilního, předvídatelného a udržitelného financování, ale také pro zajištění rovných šancí na důstojné bydlení lidí napříč republikou,“ uzavírá Vít Lesák.

Zprávu o vyloučení z bydlení za rok 2021 je možné stáhnout zde.

• Přečtěte si celou tiskovou zprávu o vyloučení z bydlení za rok 2021.