26. května 2017 Z domova

Dluhové pasti: náš společný problém

Charita ČR uspořádala 11. května v pražském Evropském domě mezinárodní odbornou konferenci nazvanou „Odstraňme dluhové pasti! Opatření proti předlužení napříč Evropou“, aby opětovně upozornila na problém předlužování jednotlivců a dluhových pastí. Konference se kromě českých řečníků zúčastnili zástupci neziskových organizací z Polska, Litvy, Lotyšska a Německa.

O masivním zadlužování a předlužování se v České republice hodně mluví, problém se díky médiím dostal do obecného povědomí a jsou podnikány i legislativní kroky. Na fakt, že dluhové pasti jsou hlavním problémem v oblasti chudoby a sociálního vyloučení v ČR Charita upozornila již ve zprávě Caritas Cares vydané v roce 2015.

Předlužení bylo dlouho vnímáno jako selhání nezodpovědných jednotlivců, nyní přichází uvědomění, že jde o problém systematický a tedy celospolečenský.

Ze spolupráce Charity ČR se zahraničními neziskovými organizacemi postupně začalo vyplývat, že s obdobnými nesnázemi se potýkají i v jiných zemích, zejména v postkomunistických. Proto byla uspořádána konference, kde bylo možné v zastoupení více států o předlužení mluvit a sdílet možnosti a návrhy na zlepšení stavu.

Iva Kuchyňková, koordinátorka pro sociální oblast Charity ČR a odbornice na dluhovou problematiku, při zahájení konference uvedla: „Je důležité, aby na oddlužení ve všech Evropských zemích za určitých podmínek dosáhl každý, kdo jej potřebuje“.

Situace v Polsku a v Litvě

Za současného stavu, kdy dlouho plánovaný zákon o sociálním bydlení stále není přijat a garance dostupného a důstojného bydlení pro každého je v nedohlednu, bylo obzvláště zajímavé slyšet příspěvek zástupkyň Polské armády spásy Marty Czapnik a Gabrielle Glodek. V Polsku se potýkají se zadlužováním lidí na nájmu, souvisejícím s převodem nemovitostí do soukromých rukou a neregulovaného zvyšování nájmu, které končí v mnoha případech nuceným vystěhováním a bezdomovectvím nájemníků. Včasná intervence a podpora může předejít zadlužení a ztrátě bydlení – o toto se Armáda spásy snaží prostřednictvím poradenství pro ohrožené lidi a vybízením úřadů k (pro ohrožené lidi) příznivějšímu postupu v rámci stávajících pravidel a legislativy. Je však jasné, že takovéto náměty mohou negativní dopad na lidi pouze zmírňovat, avšak příčiny problémů nevyřeší.

Zástupkyně litevské Charity Aida Karčiauskienė představila studii o životě a problémech chudých zadlužených lidí, kterou připravilo několik litevských neziskových organizací pod hlavičkou Evropské sítě proti chudobě (EAPN – European anti-poverty network). Vysoké exekuční srážky z platu, sociálních dávek i důchodů způsobují, že lidé jsou nuceni pracovat nelegálně, aby si zajistili živobytí. Nezřídka také kvůli předlužení o práci přicházejí – zaměstnavatelé jsou zatíženi administrativou spojenou s výpočtem a odváděním srážek a zadlužení je také spojeno se stigmatizací daného zaměstnance.

„V Litvě se mnoho lidí zadluží kvůli pokutám u dopravního podniku, platbám za energie, dluhy skokově narůstají kvůli spotřebním úvěrům a opoždění splátek, to je velmi podobné jako v ČR,“ komentuje Iva Kuchyňková.

Ondřej Špendlíček, předseda kolegia odborných poraden Charity ČR, k tomuto tématu uvedl: „Povinní v exekucích se tak mnohdy dostávají do šedé ekonomiky, kde nejen, že neprospívají společnosti, ba naopak. Zároveň ale ani nemohou řešit svou závazkovou situaci a propadají se v ní ještě hlouběji.“

Narušování práva na soukromí v Lotyšsku

V Lotyšsku se podle Eliny Alere-Fogele, členky tamní pobočky Evropské sítě proti chudobě, potýkají s podobnými svízeli, obzvláště alarmující je však velmi nevybíravé vymáhání dluhů soukromými subjekty. Vymahači se nezdráhají narušovat lidem jejich soukromí, obtěžovat je v jejich domovech a volat jim do práce, čímž všichni kolegové vědí, že je daný člověk zadlužen. Tyto praktiky lze považovat za porušování základního lidského práva na soukromí. Při soudních exekucích zase dochází k obstavování majetku a bankovního účtu - oba typy statků jsou nadále majetkem dlužníka, avšak nejsou ani použity k umoření dluhu, ani s nimi nesmí dlužník svobodně nakládat. To lze považovat za narušení práva na majetek.

„Je třeba si uvědomit, že popisovaným praktikám jsou v mnoha případech vystaveni lidé, kteří se do této situace nedostali svou nezodpovědností, ale v důsledku příjmové chudoby, kdy jsou třeba nuceni si půjčit peníze na uspokojení základních potřeb nebo na nenadálé nutné výdaje. Charita ČR rovněž dlouhodobě upozorňuje na nízkou úroveň mezd, která způsobuje tzv. chudobu pracujících,“ upřesňuje dále Iva Kuchyňková. Nízká úroveň mezd je rovněž společným problémem: Elina Alere-Fogele uvedla ve svém příspěvku, že třetina lotyšských zaměstnanců pobírá pouze minimální mzdu.

Funkční pravidla v Německu

Optimističtěji vyzněl příspěvek Nicolase Mantserise, dluhového poradce a odborníka na dluhovou problematiku německé Charity. V Německu se počet předlužených lidí snižuje a to díky funkčním pravidlům - například větší ochraně dlužníkova příjmu, která lidem umožňuje důstojné živobytí a dává jim motivaci pracovat. Bankovní účet lze přepnout do režimu tzv. P-konta, kde je určená částka vždy chráněna před zabavením. Vstup do insolvence je umožněn každému předluženému člověku a délka procesu oddlužení se pak odvíjí od toho, jakou část dluhu a za jakou dobu je dlužník schopen splatit.

Podobný systém oddlužení přebírá i ČR, avšak samotný vstup do insolvence se dlužníkům naopak komplikuje: „Od 1. Července 2017, kdy vstoupí v platnost novela insolvenčního zákona, již návrhy na povolení oddlužení za dlužníka bude moci zpracovat a podat pouze advokát, notář, soudní exekutor, nebo insolvenční správce, případně akreditovaná osoba, která na rozdíl od jmenovaných, bude službu poskytovat bezplatně. Lze očekávat, že dojde k převisu poptávky po zpracování a podání návrhů nad nabídkou, tím spíše po plánovaném schválení aktuální novely, která umožní přístup do řízení dlužníkům, kteří na něj doposud nedosáhli. Proč bylo s pomyslnou vaničkou vylito i dítě nám nebylo nikdy ze strany předkladatelů novely insolvenčního zákona rozumně vysvětleno,“ komentuje Ondřej Špendlíček.

Společná témata

V závěru Iva Kuchyňková shrnula společná témata: především jde o příjmovou chudobu a problém tzv. chudých pracujících, nestabilního zaměstnání nebo nezaměstnanosti jakožto hlavní příčiny předlužení, dále zadlužování spojené s nedostatkem finančně dostupného bydlení, nízká dostupnost insolvenční procedury a oddlužení a problematické praktiky spojené s vymáháním pohledávek. Dále zdůraznila význam tzv. sociálního dluhového poradenství, tedy sociální služby, která svým uživatelům nabízí komplexní pomoc, nikoli jen právní radu, kterou v této oblasti poskytují jiné subjekty. Účastníci konference se shodli na potřebě scházet se na evropské úrovni a dále tuto problematiku společně řešit.

Charita ČR hodlá toto téma dále otevírat nejen na české politické scéně, ale i na půdě Evropské unie. Evropská komise může v tomto udílet zemím doporučení, jak upravit legislativu, aby k předlužování jednotlivců docházelo co možná nejméně.

Pětina rodin v Česku se potýká s chudobou

V rámci setkání prezentovala socioložka Kateřina Pulkrábková z České biskupské konference průzkum o sociální situaci rodin v ČR. Podle něj se každá pátá česká rodina s nezaopatřenými dětmi se nachází ve špatné ekonomické situaci, v absolutních číslech jde o 233 tisíc rodin z celé České republiky. Nejhorší situace je podle aktuálního průzkumu Charity ČR v rodinách s rodiči ve věku nad 40 let. Více zde.