Zobrazit fotogalerii

23. září 2022 Z domova

Deštivá sobota přilákala návštěvníky na streamované debaty Charity Česká republika

Vnést život do veřejného prostoru, přiblížit náhodným kolemjdoucím i cíleně přicházejícím návštěvníkům svoji dlouhou historii, představit jim svoji současnost, a především nechat je Zažít město jinak se v sobotu 17. září na Jungmannové náměstí v Praze pokusila letos poprvé také Charita Česká republika. Mimořádně deštivé počasí ale zahnalo diváky do tepla domovů, a tak byl zájem o naši prezentaci patrný spíše na streamu než v terénu.

Přesto jsme se nevzdali a navzdory rozmarům počasí jsme připravili všem, kteří se na nás přišli podívat, pestrý program. Na volném prostranství náměstí u sochy Josefa Jungmanna mohli diváci zhlédnout originální taneční představení, které vzniklo přímo pro tuto akci a v rámci kterého sestavili mladí tanečníci obrovské srdce. U rozlehlé fotostěny s logem Charity Česká republika se nechalo fotoaparátem INSTAX zvěčnit hned několik desítek návštěvníků a z informačního stánku si odnesli kromě balonků i spoustu informací o šíři služeb, které Charita Česká republika jako jedna z nejstarších neziskových organizací nabízí.

Současně s tím probíhaly v refektáři přilehlého františkánského kláštera u kostela Panny Marie Sněžné moderované debaty s osobnostmi (nejen z) Charity. Ty bylo možné sledovat přímo na místě nebo streamované na Facebooku Charity Česká republika.

„Pomoc bližnímu, kterou vyjadřuje slovo caritas, je součástí křesťanského života už od raných dob, ve středověku i v dalších staletích. A tak i před oficiálním vznikem, který se datuje k roku 1922, právě proto teď slavíme sto let, se uskutečňovala celá řada charitativních projektů, charitativních akcí, třeba za první světové války pomoc raněným vojákům, pomoc lidem v sociální nouzi... a v tomto duchu pak pokračuje už oficiálně založená Katolická charita,“ nastiňuje v úvodu debaty o historii Charity v Čechách a na Moravě historik doc. Jaroslav Šebek. Celou debatu můžete sledovat ze záznamu.

„Organizace našeho typu je garantem toho, že pomoc doputuje tam, kam má. Máme velmi striktní pravidla pro nakupování věcí. Když například nakupujeme nějaký drahý přístroj, dělá se výběrové řízení, jsou zřízeny komise, které posuzují podle daných kritérií, která je ta nejlepší nabídka. Tohle je pro nás profesionální standard. A beru to i já jako svou osobní odpovědnost, abych se každému jednotlivému dárci, který nám dá peníze, mohl podívat do očí a říct, ano, za vaše peníze se udělalo to a to,“ vysvětluje v debatě o humanitární pomoci a rozvojové spolupráci na zahraničních misích šéf oddělení dr. Jiří Škvor a dodává, že se o využití použitých peněz snažíme do detailu informovat. „Naši dárci mají k dispozici veškeré informace na našich stránkách, ale jsme s nimi i v kontaktu, dostávají pravidelně newsletter. Ale podívat se mohou samozřejmě i lidé, kteří třeba zatím nepřispěli.“ Celou debatu můžete sledovat ze záznamu. 

„Obracejí se na nás cizinci, kteří se z nějakého důvodu nedokážou poradit, nezorientovali se nebo nemají dostatek finančních prostředků, aby si zaplatili tlumočníky, aby si zaplatili kurzy češtiny. A my s našimi službami, které jsou nízkoprahové, to znamená dostupné s minimálními bariérami, jim pomáháme tyto překážky překonat,“ prozrazuje o klientech Charity v debatě o migrantech a pomoci cizincům v naší zemi manažerka pro oblast migrace Mgr. Klára Boumová. Celou debatu můžete sledovat ze záznamu.

„Právní postavení lidí s dluhy se za poslední roky výrazně zlepšilo, ale například do roku 2013 byl u dluhů na nájemném bytu vysoký poplatek za nezaplacení včas, který činil skoro 100 procent za rok. Takže pokud měl někdo dluh například deset tisíc od roku 2006, dneska může být vymáháno klidně dvě stě tisíc nebo i víc, přestože ten dluh byl na začátku jen deset tisíc korun,“ přibližuje v debatě o dluhové amnestii zvané Milostivé léto II právník Mgr. Pavel Šejnoha z Občanské poradny Charity Moravská Třebová, jak snadno může kdokoliv z nás spadnout do dluhové pasti. Celou debatu můžete sledovat ze záznamu.

„Byly to náročné služby, kdy se hrálo o čas dojezdu k pacientům, ale i o čas sester, které třeba měly doma malé děti na výuce, ale musely obsloužit pacienta,“ vzpomíná na nesnadnou covidovou dobu v debatě o statečných zdravotních sestrách a významu charitní domácí a hospicové péče manažerka pro zdravotní oblast Bc. Ludmila Kučerová a dodává: „Myslím si, že jsme těm sestřičkám málo poděkovali, i když jsme se snažili. Musí se před nimi stále smekat klobouk, protože to jsou opravdu hrdinky, kterým jde o to, aby se všechno dotáhlo, a neschovávaly se.“ Celou debatu můžete sledovat ze záznamu.

„Snažíme se ukázat v charitní síti, ale i navenek, že mladí lidé mají co říct, samozřejmě s pokorou k těm, co už jsou tady delší dobu,“ říká pak v závěrečné debatě o práci s mladými lidmi v rámci projektu Young Caritas mediální a kampaňová koordinátork Lucie Konvalinková. Celou debatu můžete sledovat ze záznamu.