9. března 2016
Z domova
Ačkoli Česká republika nepatří mezi nejchudší země světa, žije zde více než 100 000 dětí pod hranicí chudoby. Nejde přitom jen o nedostatečné finanční zdroje a nízký příjem rodin. Chudoba je spojená také se zranitelností, nejistotou a sociálním vyloučením. Jaké služby a jakou pomoc společnost rodinám v nouzi nabízí?
„Nepříznivých situací, do nichž se mohou rodiny dostat, je mnoho a píše je život sám. Nejčastěji se týkají opuštěných, svobodných, rozvádějících se či rozvedených matek, výjimečně i otců nebo babiček, které mají ve své péči malé dítě. Často jim partner neplatí alimenty, ztratily práci, zadlužily se, nemají stálé bydlení, nemají funkční širší rodinu, která by jim mohla či byla ochotna pomoci. S problémy ale bojují i úplné rodiny, kde matka je na rodičovské dovolené a otec dětí nemá zaměstnání, nemají stálé bydlení, zadlužili se a opět se nemohou opřít o funkční širší rodinu, která by jim pomohla,“ popisuje nejčastější problémy českých rodin koordinátorka pro sociální oblast Charity Česká republika Iva Kuchyňková.
Jarka v potížích
Paní Jarka vyrůstala s adoptivní matkou, která si ji osvojila z kojeneckého ústavu. Svoje dětství hodnotí jako nešťastné. S matkou nevycházely dobře, navíc Jarce lékaři diagnostikovali vrozenou oční vadu provázenou lehkou mentální retardací. Přestože se úspěšně vyučila zahradnicí, vždy se cítila vyřazená z kolektivu, nemohla se moderně oblékat, sportovat ani chodit do společnosti mezi vrstevníky. Jarčina první náhodná známost po dosažení plnoletosti skončila těhotenstvím. Přes matčin nátlak nešla na potrat, otce svého dítěte však už nikdy nepotkala. V devatenácti letech přivedla na svět dceru Vendulku.
„Ze zdravotních důvodů nebyla Jarka schopna sama se o dítě starat. Její matka i teta, dvě nejbližší příbuzné, krátce po sobě zemřely a ona zůstala na výchovu úplně sama. Rozhodla se požádat o pobyt v azylovém domě, po čase získala byt sociální rehabilitace, a nakonec jí sociální pracovnice pomohla zařídit návazné bydlení v našem Domově pro matky s dětmi v Hradci Králové,“ popisuje osud paní Jarky Zdeňka Koutníková z královehradecké Oblastní charity a dodává: „K tomu, aby Jarka zvládla složitou situaci, potřebovala oporu druhých lidí v bezpečném a klidném prostředí. S podporou a provázením našich pracovnic vytvořila Vendulce vhodné podmínky pro rozvoj. S ohledem na svůj zdravotní stav požádala o invalidní důchod, který jí byl přiznán. Zlepšila se v péči o dceru a naučila se hospodařit s penězi.“
Česká legislativa pokulhává
Úkolem azylových domů i sociálně aktivizačních služeb pro rodiny s dětmi je ukázat matkám a rodinám v tísni směr v každodenních úkonech. Tyto a další sociální služby pomáhají klientům upevnit rodinné vztahy a maximálně se začlenit do společnosti. Poskytují právní, sociální, materiální i duchovní pomoc. České zákony však jejich snažení příliš neusnadňují: „Matky v azylových domech jsou povětšinou samoživitelky. Pokud otec nepracuje (nebo pracuje nelegálně) a nemá žádné prokazatelné příjmy, nemá matka žádnou šanci získat výživné na své děti a v tomto případě nedostane žádnou náhradní finanční podporu. Nemá jak svoje děti uživit,” uvádí jeden z příkladů nedostatků v legislativě sociální analytička Charity ČR Lucie Benešová. Charita ČR vydala na začátku února zprávu Caritas Cares, ve které upozorňuje na nejpalčivější problémy související s chudobou a sociálním vyloučením v Česku a navrhuje jejich řešení. Jak upozorňuje Lucie Benešová, mezi nejohroženější skupiny řadí zpráva právě často předlužené samoživitele: „Jedním z důležitých opatření, které by mohlo výrazně pomoci, je zavedení zákona o zálohovém výživném. V České republice byl návrh zákona se zakotvením tzv. zálohového výživného již několikrát neúspěšně předložen. Poslední z návrhů nyní čeká na projednání vládou a stále není jasné, zda někdy vejde v platnost. Přitom již v šestnácti evropských státech podobný systém funguje.“
Klient s motivací
Na využívání azylového bydlení nebo aktivizačních služeb však nevzniká automatický nárok. Klienti musí projevovat zájem o řešení své situace a plnit dohodnutý postup. „Sociální pracovníci s uživateli služby dohodnou a zpracují tzv. individuální plán, který obsahuje kdo, kdy, kde, co udělá, aby se nepříznivá situace uživatelů zlepšila a pokud možno vyřešila. Plán obsahuje závazné povinnosti jak pro uživatele, tak pro pracovníky sociální služby a jeho naplňování je pravidelně vyhodnocováno,“ vysvětluje charitní koordinátorka pro sociální oblast Iva Kuchyňková.
Pokud charitní sociální pracovnice spatřuje u klientů dlouhodobou snahu o naplňování individuálního plánu, může jim nově nabídnout ve spolupráci se společností dm drogerie markt i nadstandardní materiální pomoc. „Naší iniciativou ‚dm pomáhá dětem’ chceme posílit povědomí o chudobě v České republice a trochu pomoci těm, kterých se týká. Dobrým začátkem, jak ulehčit rozpočtu rodin s malými dětmi, jsou dětské pleny. Proto jsme se rozhodli darovat dětské pleny rodinám, které je naléhavě potřebují,“ sděluje prokuristka společnosti dm drogerie markt Martina Horká a dodává: „Aby naše pomoc byla opravdu účinná, spojili jsme síly s Charitou ČR, která nám pomáhá rodiny po celé České republice vytipovat.“ V rámci této iniciativy daruje společnost dm drogerie markt prostřednictvím služeb Charity ČR milion kusů dětských plen. Na pomoci se podílejí také zákazníci drogerie, kteří mohli do programu věnovat od loňského října do 12. února letošního roku svoje body z věrnostního programu. Do konce roku 2016 Charita pleny postupně rozdá těm nejpotřebnějším.
Anna Matysková, vydal deník.cz.
