8. května 2022
Z domova
Dnes slavíme Den matek, který prokazuje úctu a lásku všem maminkám. Při této příležitosti jsme vyzpovídali naši kolegyni Kláru Boumovou, která pracuje v Charitě Česká republika jako manažerka pro advokační činnost v oblasti migrace a národní koordinátorka pomoci uprchlíkům. Kromě toho, že má na starosti komunikaci mezi charitními pracovišti, která pomáhají cizincům, je zároveň také trojnásobnou maminkou. Prozradila nám, jak všechny své činnosti dokáže zvládat a zároveň si udělat čas pro sebe.
Co pro vás znamená být matkou?
Být matkou je závazkem na celý život. Není to zaměstnání, které si zvolíte a můžete ho změnit. Povinnost věnovat se dětem zůstává. Pokud o ně zrovna nepečujete, musíte mít jistotu, že se o ně v tu chvíli postará někdo jiný nebo to zvládnou samy. Dokonce i z pozice dcery vidím, že být matkou je příslibem na zbytek života. Jsem už sice dlouho dospělá a jedno moje dítě dokonce už pomalu dospívá, ale moje máma mi pomáhá s péčí o děti a stále jsem pro ni tou holčičkou, o kterou se musí starat.
Když vám maminka pomáhá s péčí o děti, daří se vám skloubit rodičovství s prací na plný úvazek a dalšími aktivitami?
Do Charity jsem nejdříve nastoupila na poloviční úvazek po druhé rodičovské dovolené, což bylo pro mě tehdy poměrně snadné. Pracovala jsem jen čtyři hodiny denně, jedno dítě už chodilo do školy a druhé do školky. Postupem času práce přibývalo, z polovičního úvazku se stal celý a přišlo třetí dítě. Všechno poměrně dobře zvládám díky flexibilní pracovní době. Nejsem na všechno sama, mám manžela, a právě moje maminka nám pomáhá. O péči o domácnost se také dělím s mužem a k tomu ještě máme štěstí, že naše děti nejsou často nemocné. Bez těchto všech faktorů by to samozřejmě bylo mnohem těžší.
Podpořte ukrajinské maminky příspěvkem do sbírky
Na konci února začala válka na Ukrajině, takže jsi jistě pocítila nárůst pracovních úkonů. Jak jsi zvládla koordinovat pomoc uprchlíkům spolu s péčí o rodinu?
Od začátku konfliktu na Ukrajině se moje situace dost proměnila. Práce je sice stále flexibilní, ale nároky jsou daleko vyšší. Měla jsem hodně přesčasů a doma mě skoro neviděli, ale nyní s ohledem na fakt, že válka bude trvat dlouhodobě, se snažím už si vždy udělat jedno až dvě odpoledne volnější s tím, že se vrátím domů dřív než v sedm večer.
Někdy pracuji z domu, takže při práci můžu občas naplnit myčku nebo zapnout pračku. Do péče o domácnost jsem již zapojila i starší děti, což mi také pomůže. Máme doma nastavená určitá pravidla, podle kterých se řídíme. Někdy ale chod domácnosti nejde tak hladce, protože děti se do něj pokaždé zapojit nechtějí. Na některé domácí činnosti jsme už rezignovali. Rodičovství je vlastně taková logistika.
Co si pod tím představit?
Jako rodič se musím postarat o to, aby celý provoz rodiny fungoval. S manželem se dětem snažíme vytvořit příjemné prostředí k žití. Dbáme na to, aby nejedli jídlo z fastfoodu, neustále jim obstaráváme nějaké oblečení, protože pořád rostou. Chceme, aby měly svoje záliby, platíme jim kroužky nebo lyžařské kurzy, takže musíme umět řídit domácí rozpočet. Určité úsilí nás také stála jejich příprava do školy. Rodičovství spočívá v neustálém vyvažování. Chceme jim poskytnout dostatek péče, ale zároveň je nerozmazlit. Stále hledáme rovnováhu.
Výčet činností spojený s mateřstvím, který děláte, je opravdu široký. Vejde se vám do časového harmonogramu čas i pro sebe?
Snažím se na sebe nezapomínat. Věnuji se doktorskému studiu, které jsem v poslední době docela zanedbala, přitom bych měla psát závěrečnou práci. K tomu ještě vedu jeden kurz na Filozofické fakultě. Tyto činnosti vnímám jako součást seberozvoje a považuji je za činnosti, které dělám pro sebe. Někdy relaxuji četbou knih a procházkami v přírodě.
- Přečtěte si, jak pomáháme zejména maminkám a dětem, které přicházejí z Ukrajiny v důsledku válečného konfliktu.
- Snažíme se věnovat maximální podporu maminkám samoživitelkám v Česku. Uspořádali jsme i mimořádný adventní koncert a vybrané peníze již pomáhají.
