Dobročinní Charita

Jsme Dobročinní. Darujeme zpět kousek dobra, které jsme v životě dostali. Vracíme jej těm, kteří neměli tolik štěstí a potřebují pomoc. O  takové lidi se profesionálně a s láskou stará již sto let Charita Česká republika, a proto jí věříme. Je obdivuhodné, jak široký záběr její pomoc má − od azylových domů pro děti po hospicovou péči, od stařečků na samotách až po uprchlíky před hrůzami válek daleko za hranicemi. Naše pravidelná a dlouhodobá podpora jí pomáhá v práci, kterou dělá z lásky k lidem. Přidejte se k nám.

Chcete-li podpořit charitní práci prostřednictvím společenství Dobročinných, uveďte částku, kterou jste se rozhodli pravidelně darovat. Výši příspěvku si určujete sami a stejně snadno můžete podporu ukončit.

 

Rozhodl jsem se pravidelně podporovat Charitu

Vaše údaje

Chcete potvrzení o daru?

Rekapitulace

Děkujeme za vaše rozhodnutí darovat částku na projekt Dobročinní.

Odesláním formuláře souhlasíte se zpracováním osobních údajů a podmínkami darování. Více informací.

 

Proč pomáhat s Dobročinnými?

100 let

Charita se stará o lidi
v nouzi už 100 let

 

Z lásky

Charita je lidem na blízku po celý život

 

Rychlost

Váš dar pomůže rychle,
kde je třeba

 

Sdílíme

Dostanete pravidelné informace o využití daru

 

Daně

Snížíte si daně

Zuzana Boušková

Zuzana Boušková

Práce Charity si opravdu velice vážím. Ušla jsem dlouhou cestu. Od té doby vím, že nemohu některé věci změnit, ale mohu se svým, ať již větším, nebo menším přispěním zasadit o dílčí změnu k lepšímu. Stačí vlastně tak málo − mít otevřené srdce a dost pokory i lásky pro to, nemyslet jenom na sebe. 

I když v mnoha směrech nejsem dokonalá, tohoto ideálu myslet i na druhé se držím a věřím, že má smysl. Věřím v pomoc, pokud je v našich silách a možnostech. Věřím, že je to tak správné, protože všichni jsme lidmi a je to naše lidskost, která by z nás měla promlouvat. Ne všichni lidé v životě dostali stejné šance a ne vlastní vinou se tak mohli ocitnout v obtížích, přesto jejich práva na život ani jejich lidské důstojnosti by se to dotknout nemělo. Lidský život je totiž velikým a drahocenným darem, který jsme všichni obdrželi, a každý z nás by měl mít možnost cítit se jako člověk. A vím, že díky Charitě to tak je, proto jí pravidelně daruji.


Juraj

Juraj Krivošík

Na Charitě je obdivuhodná komplexnost aktivit − od pomoci seniorům po doučování žáků, od hospicové péče po pomoc lidem bez domova, od pomoci obětem násilí po pomoc cizincům u nás. Cením si i její široké sítě místních poboček po celé České republice a zároveň pestré škály rozvojových projektů pomáhajících lidem v řadě zemí světa. 

A je to nejenom dlouhodobá tradice Charity, ale hlavně to, že se věnuje aktuálním celospolečenským tématům: pomoci lidem v dluhové pasti, sociálnímu poradenství, humanitární pomoci v regionech postižených válkou a dalším obdobným aktivitám, které činí Charitu rozhodně vhodnou organizací na pravidelnou podporu ;-)


Václav Král

Královi

Jsme křesťanská rodina, manželka je římská katolička, já jsem českobratrský evangelík. Proto přispíváme (mimo jiných, třeba ekologických) i křesťanským neziskovým organizacím, tedy i Charitě. Přispíváme, protože jsme přesvědčeni, že pomáhat je (heslem Člověka v tísni, kde pracujeme) normální. A taky na základě slov Mistra z Nazaretu (Matouš 25,40): Amen pravím vám: Cožkoli jste činili jednomu z bratří těchto mých nejmenších, mně jste učinili.

 

Anonym

Anonymní Dobročinný

Charitu jsem si vybral jako věřící člověk − křesťan, protože jí důvěřuju a jsem přesvědčen, že se pomoc dostane na správné místo a těm, kteří to skutečně potřebují. Myslím, že Charita má nejlepší místní znalosti a pracují v ní obětaví lidé, kteří jsou křesťansky motivovaní. Válka na Ukrajině je hrozná, mocenský boj odnášejí vždy obyčejní lidé. 

 

Pan Jiří

Pan Jiří

Jsem vytížený člověk − mám náročnou práci, doma dvě malé děti, úžasnou manželku a taky rodiče, kteří už stárnou a potřebují občas pomoc. Je toho hodně a ještě víc je toho, co bych chtěl stihnout, ale už to nejde. Mnoho povinností, ale především radost z plného života. Moc dobře si ale uvědomuji, že nic z toho není samozřejmostí. 

Zatím já rozdávám svůj čas, peníze a energii, ale stačí málo, a celý život se mi může ve vteřině obrátit naruby − budu to já, kdo bude potřebovat něčí čas, peníze a energii. Proto jsem rád za ty, kteří svůj život zasvětili pomoci slabým či zraněným, kterým nic a nikdo nezůstal. Když se k pomoci pro svou vytíženost nedokážu připojit osobně, chci podpořit pomáhající v jejich skvělém díle alespoň finančně. Oni dávají svůj život, já pouze trochu peněz.
Na různé projekty posílám pravidelně trvalým příkazem 5 % ze svého platu. Těch 5 % nám v rodinném rozpočtu nechybí. Kdybych si je nechal, možná bych měl trochu lepší auto nebo bychom si mohli dovolit o něco luxusnější dovolenou − nic co by člověk opravdu potřeboval. Pro jiného ale může být těch mizerných 5 % naprosto zásadních. Vlastně tím násobím užitečnost peněz− pro nás drobky, pro jiného celodenní strava. Jen blázen si plní stodoly přebytkem, místo aby se rozdělil.
Z více projektů podporuji mj. i Charitu, protože za ní vidím dlouhou minulost i skvělou současnost. Vidím obětavou a nezištnou práci mnoha lidí, kteří se nesnaží svého dobrého jmena využít pro prosazování něčeho, co s pomocí ubohým nesouvisí. Charita je dům, který stojí na pevné skále a dokáže tak odolat různým záplavám a vichřicím.


Jarda

Jarda Novotný

Možná si někdo z vás ještě vzpomene na fotku tělíčka utonulého syrského chlapce vyplavenou u tureckého pobřeží. Bylo září 2015 a mě se velice dotkla. A přesně od té doby jsem pravidelným dárcem Charity Česká republika. Do té doby jsem přispíval jednorázově při nějakých mimořádných událostech. 

Věřím, že v Charitě pracují nejen profesionálové, ale také lidé s dobrým srdcem, protože ta práce se bez toho určitě nedá dělat. Líbí se mi rozmanitost pomoci, kterou nabízejí, jen u nás v Holicích je pod pardubickou charitou Domácí zdravotní péče, Pečovatelská služba, Domácí hospicová péče a Rodinné a vzdělávací centrum Holoubek. A je možné, že o všech aktivitách ani nevím. Mojí srdeční záležitostí je každoroční Tříkrálová sbírka, se kterou v Holicích pomáhám – je úžasné vidět tu spoustu dětí, které se i tímto způsobem učí už od mala solidaritě s potřebnými. Naše rodina je také zapojena od roku 2004 do Adopce na dálku pod Diecézní charitou HK. Jsem vděčný, že tu Charita je s námi už 100 let, že se stále najde dost dobrých lidí, kteří jsou ochotní pomáhat druhým a mít to jako své povolání i poslání. Zkuste se i vy přidat do rodiny Dobročinných, ať už pravidelným finančním příspěvkem nebo aktivní pomocí v místě vašeho bydliště. Stojí to za to!

 

Lukáš Pejchal

Lukáš Pejchal

Přispívám jednoduše proto, že to považuji za samozřejmost, ne-li morální povinnost každého, kdo si na tomto světě žije nadprůměrně dobře, vůči těm, kteří z mnoha důvodů takové štěstí nemají. Z mého pohledu je finanční příspěvek ta nejjednodušší cesta, jak se podílet na pokusu o zlepšení životních podmínek pro potřebné.

Pro lidi, kteří je nemají dobré a nemají (nebo mají pouze omezené) možnosti, je sami ovlivnit. A proč je to pro mě důležité kromě uvedeného přesně nevím, asi proto, že to vnímám jako součást lidství.
Charitu Česká republika jsem si vybral částečně díky specifičnosti některých oblastí, ve kterých poskytuje svoje služby, a částečně díky osobní zkušenosti. Současně je ale jednou z organizací, mezi které „diverzifikuji“ mnou poskytované prostředky, což by nemuselo být vnímáno zrovna jako projev důvěry. Mnou poskytované dary navíc nejsou nijak závratné a ve srovnání s úsilím, jež musí investovat ti, kteří se o potřebné přímo starají, jsou zanedbatelné.


Marta Řeháková

Marta Řeháková

Myslím si, že kdo má možnost alespoň trochu pomoci, měl by to udělat. My máme tři děti, které jsou už teď dospělé a mají své rodiny. V minulosti měla naše rodina docela finanční starosti. Já jsem byla 10 let s dětmi doma a manžel moc nevydělával. Vím tedy, že finance mohou být problém, i když jsme na tom zdaleka nebyli tak, jak lidé v některých chudých zemích nebo i u nás. 

Tenkrát jsme ale nemohli nikoho podporovat. Jakmile děti „vylétly z hnízda“,  finanční situace se u nás o moc zlepšila. Cítím velikou vděčnost za to, že máme hodné děti, že mají krásné rodiny a my už můžeme alespoň finančně někomu pomoci. Velmi si vážím vaší práce a vím, že peníze půjdou tam, kde je potřeba.


Anča a Mára

Anča a Mára

Každý se může dostat do těžkých životních chvil, ve kterých se nelehce hledá kapka naděje. V těchto chvílích je více než kdy jindy třeba podat pomocnou ruku a ukázat, že naděje stále je. Proto i malá pomoc může způsobit velké změny a udělat tak svět lepším místem k životu pro nás všechny. Rozhodli jsme se i my přispět svou malou pomocí, aby nám tady všem bylo trochu lépe.

 

Robert

Robert Bakalář

Charita je mi sympatická tím, že pomáhá všem, ale hlavně seniorům. Můj dědeček pocházel z chudé vesničky na Slovensku a z dětství si pamatuju, jak bezmocní byli někteří staří lidé. Dnes je mi 41 let a věřím, že pomáhat seniorům se má, protože bez nich bychom tu nebyli. A až budeme staří my, tak nám zas pomůže mladší generace. Prostě: Co zaseješ, to sklidíš. Říkám tomu kruh života. Pomáhat lidem prostě považuji za samozřejmou věc.

 

Martina

Martina Zahradníková

Pro mě je podstatné, že Charita mé dobré úmysly přetvoří v účelnou a adresnou pomoc. Důvěřuji profesionálům, kteří za sebou mají letité zkušenosti a vědí lépe než já, komu a jakou formou podat pomocnou ruku. Zajímají mě lidské příběhy a je až neuvěřitelné, po jak klikatých cestách se život některých z nás ubírá. Navíc věřím, že energie vložená do dobra se nevytrácí, ale vrátí se k nám možná z té strany, odkud to nejméně čekáme.

 

Miluše

Miluše Květinská

Jsem už důchodkyně a zdraví mi zatím slouží. Ale když koukám kolem sebe, nejsou na tom všichni tak dobře. Proto pravidelně podporuju Charitu, protože vím, že se dlouhodobě stará o lidi, kteří to potřebují nejvíc. Všichni budou jednou staří a nemocní – a potom pomoc ocení.

 

Václav

Václav Babička

Nic mi v životě neschází, ale pochopitelně tu žije spousta lidí, kteří na tom nejsou tak dobře jako já. Podle mě je samozřejmé myslet i na ně, a proto jsem si vybral Charitu. V ní totiž opravdu přesně vědí, komu, kdy a také jak pomoci.