Charita
Česká republika

Péče o pacienty v jejich domácím prostředí je jednak přáním pacientů samotných, kteří ve svém domácím prostředí prospívají daleko více po psychické stránce, což prokazatelně ovlivňuje samotný průběh léčení, jednak ulehčuje rodinným příslušníkům pacientů, když nemohou všechnu péči zajistit sami, a v neposlední řadě by měla být tato služba i v zájmu státu, jelikož jde péče o pacienty v jejich vlastním sociálním prostředí je v porovnání s nemocniční péčí násobně levnější. Za stejné vynaložené finanční prostředky lze pečovat o větší počet  pacientů doma než v nemocnici. Podpora domácí zdravotní péče je i v situaci omezeného státního rozpočtu mnohem strategičtější a nákladově efektivnější cestou než reálně omezování tohoto segmentu péče.

Úhradová vyhláška je dokument, který vydává ministerstvo zdravotnictví každý rok. Úředně v něm stanovuje ceny lékařských zákroků a péče, kterými se musí řídit ze zákona zdravotní pojišťovny.

Každý zdravotní úkon, který doktor nebo nemocnice provede, má podle vyhlášky určitou „bodovou hodnotu“. V českém systému zdravotního pojištění jsou výkony lékařů a zdravotnických zařízení bodově ohodnoceny podle náročnosti, délky trvání a dalších kritérií. Každý úkon má přidělený určitý počet bodů. Například vyšetření bude ohodnoceno menším počtem bodů než složitá operace. 

Vyhláška dále každý rok stanovuje finanční hodnotu těchto bodů. Hodnota bodu je částka, kterou pojišťovna platí za jeden bod. Cena jednotlivých výkonů (například převaz, podání léků atp.) se vypočítá vynásobením počtu bodů a hodnoty jednoho bodu. Například, pokud má určitý výkon 100 bodů a hodnota bodu je 1 Kč, pojišťovna za tento výkon poskytovateli zaplatí 100 Kč.

Úhradová vyhláška tedy určuje pravidla a sazby, kterými se řídí financování zdravotní péče, včetně hodnoty bodu.

Podle navrhované úpravy úhradové vyhlášky pro rok 2025 nebylo přihlédnuto k vysoké míře inflace posledních a let a hodnota bodu za výkony v domácí zdravotní péči klesla pod 1 Kč. To znamená, že hodnota každého výkonu bude násobena částkou menší než jedna koruna. Pro poskytovatele to představuje značný finanční problém, protože náklady na materiály a práci jsou často vyšší než tato úhrada. Poskytovatelé zdravotních služeb si navíc nemohou volně určovat ceny a růst nákladů si nemohou promítnout do cen pro odběratele. Jejich ceník podléhá regulacím Ministerstva zdravotnictví. Právo na pokrytí nákladů a přiměřený zisk při poskytování hrazené zdravotní péče je přitom garantováno i Ústavním soudem.

Úhrada od zdravotních pojišťoven za ošetření ležících pacientů domácí zdravotní péčí, za použitý materiál k ošetření, za dopravu k ležícím pacientům je pod reálnými náklady poskytovatelů. To představuje reálné riziko, že nebudou moci kvalitu služeb anebo její samotné poskytování zajistit. Poskytovatelé služeb domácí zdravotní péče už nyní často dotují péči „ze svého“ a sestry domácí zdravotní péče reálně odpracovávají část směny zadarmo. 

Pokud bude vyhláška schválena ve stávající podobě, v segmentu domácí zdravotní péče dojde k reálnému snížení příjmů. Stávající situace financování hrazené zdravotní péče je na základě návrhu úhradové vyhlášky neudržitelná a povede nakonec ke snížení kvality péče v důsledku nutných materiálových úspor. Nedostatečná úhrada dopravy povede k omezení péče v lokalitách s vyššími dojezdovými vzdálenostmi. V praxi to znamená, že lidé, kteří mohli doteď stonat v doma, budou odkázáni na pobytová zdravotnická zařízení – nemocnice, léčebny a ústavy.