Příběh z Ukrajiny: Poslední kapka
15. dubna 2022 Z domova

Příběh z Ukrajiny: Poslední kapka

„V pondělí 7. března po páté hodině ráno vletěla do mého bytu oknem raketa,“ vzpomíná na okolnosti svého útěku z rodného města sympatická černovláska Marina v pruhovaném triku a ukazuje na svém tabletu snímek rozbitého panelového domu.

Tento velmi silný „abstrel“ byl pro ni poslední kapkou. Po dohodě s kamarádkou Annou naházela do tašky pár nejnutnějších věcí, doklady a společně s labradorem Jersey a s Annou se vydaly na nádraží v Mykolajivu (rusky Nikolajevu), půlmilionovém městě ležícím na jihu Ukrajiny poblíž Oděsy.

Podpořte sbírku Charita pro Ukrajinu

Také Anna líčí osudné ráno, kdy v ulicích slyšela štěkat výstřely ze samopalu. „Ta, ta, ta, ta…,“ ukazuje kadenci dávek rukama. „Bylo to strašné…“ Sbalila doklady, notebook, popadla kufr a spěchala s Marinou na nádraží, zaplněné matkami s dětmi.

Následovalo týden trvající putování: vlakem z Mykolajivu přes Oděsu do Kišiněva a odtud autobusem na Bukurešť, následovala Budapešť a konečně Praha. Černou fenku Jersey vzaly s sebou, nenašly nikoho ze známých, kdo by se jí ujal, a nechtěly ji nechat cizím lidem. Ani prý cestou neštěkla. Jen v tom zmatku zapomněly doma její doklady. Mile je překvapilo, že jim v Praze psa zdarma očipoval český veterinář.

„V Kišiněvě se mi tak hrozně chtělo zpátky domů, i pod bomby,“ rozpláče se Anna, profesí výtvarnice. Letos na jaře měla v rodné Ukrajině vyjít kniha pro děti s jejími ilustracemi. „Polovina obrázků už je hotová, ale z vydání asi nic nebude,“ posteskne si Anna. „Díky počítači mohu malovat odkudkoli, ale nyní bych vzala i jakoukoli jinou práci,“ dodává.

Obě ženy v Praze hledaly zaměstnání, obě se domluví anglicky. Hovoří samozřejmě také rusky, jenže tímto jazykem se teď na veřejnosti stydí mluvit, nechtějí, aby je lidé považovali za Rusky.
 
„Neumíte si představit, jak nás hřeje solidarita Čechů. Naše modro-žluté vlajky v pražských ulicích. Jsme velmi vděčné za srdečné přijetí,“ říkají obě. Své první útočiště našly v pražském hotelu Marianeum, školicím středisku Charity Česká republika. Jednu ze svých romantických ilustrací Anna poskytla Charitě na velikonoční přání.

Výtvarnici Anně a dalším umělcům byl dočasně nabídnutý dům, kde může tvořit. S radostí nabídku přijala. Marina zůstala v Praze. Obě jsou spolu v kontaktu a rády vzpomínají pomoc Charity.

  • Více o konkrétní pomoci Charity si můžete přečíst na našem novém webu.
  • Pokud byste rádi lidem z Ukrajiny pomohli, podpořte naši sbírku Charita pro Ukrajinu.