Válka na Ukrajině trvá už čtvrtým rokem. V Česku dnes žijí lidé, kteří před ní odešli, a jsou v zemi součástí běžného života. Pracují, jejich děti chodí do škol a zapojují se do místních komunit. Z původně krizové situace se postupně stala každodenní realita společného soužití. Přesto se i po letech objevují mýty, které tuto realitu zkreslují.
Mýtus 1: „Když Ukrajinci jezdí domů, znamená to, že je na Ukrajině bezpečno“
Žádná část Ukrajiny není oficiálně považována za bezpečnou. Bezpečnostní situace se může velmi rychle změnit a útoky zasahují i oblasti daleko od fronty.
Cesty na Ukrajinu proto nejsou dovolenou ani odpočinkem, ale nutností. Lidé se vracejí především kvůli rodině, například kvůli péči o stárnoucí rodiče nebo jejich zhoršenému zdravotnímu stavu. Dalším důvodem bývá lékařská péče, vyřizování dokladů, úřední záležitosti, které nelze řešit online, potvrzení o vzdělání potřebné pro nostrifikaci nebo kontrola majetku.
Pravidla dočasné ochrany tyto krátkodobé cesty umožňují a lidé jimi neztrácejí svůj pobytový status. Přesto mohou tyto nutné návraty zvenčí vytvářet mylný dojem, že jde o běžné nebo bezpečné cestování.
Mýtus 2: „Ukrajinci berou Čechům práci“
Tento mýtus neodpovídá realitě trhu práce. Nezaměstnanost v Česku je dlouhodobě stabilní a pohybuje se kolem 4 %. Příchod uprchlíků z Ukrajiny nevedl k jejímu výraznému nárůstu.
Naopak platí, že Ukrajinci českou ekonomiku posilují. Ve třetím čtvrtletí roku 2025 přinesli do veřejných rozpočtů 8,2 miliardy korun, zatímco čerpali přibližně 3,9 miliardy korun. Do systému tak odvádějí více než dvojnásobek toho, co z něj získávají.
Přibližně 80 % dospělých Ukrajinců v Česku pracuje. Často obsazují pozice, které byly dlouhodobě neobsazené a o které čeští uchazeči nemají zájem. Zároveň se ukazuje paradox českého trhu práce, zatímco na Ukrajině pracovalo jako specialisté asi 45 % těchto lidí, v Česku je to pouze 16 %. Ne kvůli nedostatku schopností, ale kvůli bariérám, jako jsou jazyk, neuznání kvalifikace nebo složitá administrativa.
Mýtus 3: „Ukrajinci jsou levná pracovní síla, která kazí trh práce“
Realita je opačná. Problémem není to, že by lidé z Ukrajiny „kazili“ pracovní trh, ale že Česko zatím nedokáže dostatečně využít jejich kvalifikaci.
Významná část příchozích dosáhla na Ukrajině terciárního vzdělání a pracovala v odborných nebo specializovaných profesích. Po příchodu do Česka však mnoho z nich končí na pozicích, které neodpovídají jejich vzdělání ani praxi. Jejich profesní status se tak výrazně propadl a s ním i výše mzdy.
Data ze studie CVVM – Integrace ukrajinských uprchlíků (2025) ukazují, že zatímco na Ukrajině pracovalo jako specialisté přibližně 45 % uprchlíků, v Česku je to už jen 16 %. Pokles je patrný i u technických a odborných pracovníků. Naopak výrazně přibylo lidí zaměstnaných jako obsluha strojů, v pomocných a nekvalifikovaných profesích či v manuálních oborech.
Nízké mzdy a horší pracovní podmínky nejsou výsledkem vědomého podbízení se nízkými mzdami, ale situace, kdy lidé často nemají reálnou možnost volby. Důvodem jsou bariéry na trhu práce, jazykové překážky, neuznání kvalifikace, složitá administrativa nebo zranitelné postavení držitelů dočasné ochrany. Tyto faktory vedou k tomu, že lidé přijímají práci hluboko pod úrovní své odbornosti.
Mýtus 4: „V Česku žije hodně ukrajinských mužů, kteří se vyhnuli válce“
Ne každý muž z Ukrajiny musí nebo může bojovat. Řada z nich už bojovala a byla demobilizována, jiní nejsou zdravotně způsobilí nebo nespadají do mobilizačního věku.
Část mužů navíc žila v Česku už před vypuknutím války. Důležitou roli hraje i čas: během čtyř let konfliktu se z některých dětí stali plnoletí muži, kteří dnes figurují ve statistikách dospělé populace.
Zjednodušené tvrzení, že muži v zahraničí „utekli před válkou“, ignoruje individuální životní situace i složitá mobilizační pravidla.
Mýtus 5: „Ukrajinci přinesou válku do Česka“
Ukrajinští uprchlíci jsou oběťmi války, nikoli jejími původci. Odešli před ruskou agresí, aby ochránili sebe a své rodiny.
Jejich cílem je bezpečí a mír, ne přenášení konfliktu do dalších zemí. V současné situaci navíc Ukrajina čelí agresi, jejíž dopady přesahují její hranice.
Proč je důležité mýty vyvracet
Mýty a zkratkovité soudy přispívají k nedůvěře a napětí ve společnosti. Otevřené pojmenování faktů a vysvětlení souvislostí pomáhá porozumění, podporuje soudržnost a vytváří prostor pro důstojné soužití lidí, kteří v Česku žijí, bez ohledu na to, odkud pocházejí.
