(NE)SPLNĚNÝCH PŘÁNÍ
19. 12. 2025
Navždy zvěčnit společné chvíle do rodinného alba
Sandra z Přelouče má tři děti: dcery Natálii (14) a Barboru (3) a syna Bohumila (2). Pokaždé, když je vidí pohromadě, uvědomí si, že jí rostou doslova před očima. A že čas strašně rychle utíká. Zvlášť když člověka sužují existenční starosti a musí napnout všechny své síly na to, aby přežil. Nemá pak už kapacitu radovat se z pomíjivých okamžiků.
Ráda bych měla krásné fotky, které nám všem uchovají vzpomínky na to, že jsme spolu a že to zvládáme,
svěřila se se svým přáním mít jejich obyčejné, a přesto vzácné chvíle zachycené na snímcích od profesionálního fotografa, kterého si však nemůže dovolit
Její životní příběh měl v posledních dvou letech mnoho dramatických zvratů. Sandra se v loňském roce rozhodla vzít osud do svých rukou a odejít od svého partnera a otce obou mladších dětí, protože jim psychicky a fyzicky ubližoval. Narychlo hledala pro sebe a pro děti střechu nad hlavou. Tu dočasně našla u kamarádky, později v nezkolaudovaném bytě v Přelouči. Po zaplacení nájmu jí však nezbývalo dost peněz na jídlo. „Moje situace už se nedala zvládnout,“ vzpomíná Sandra, „potřebovala jsem najít nějakou pomoc.“
A našla ji právě u Charity. S její pomocí získala bydlení, zvládla vyřídit žádosti o podporu a našla odborníky, kteří dětem i jí pomáhají se vzpamatovat.
Myslela jsem si, že jsou věci, které se nedají vyřešit, ale mýlila jsem se. Charita mi pomohla s bydlením, potravinami, vyřizováním různých úředních žádostí a byla nám oporou v těžkých chvílích,
říká vděčně. Není to snadná cesta, ale Sandře nechybí odhodlání a nevzdává se – s vidinou lepšího dětství pro Natálku, Barunku a Bohouška. I proto si přála uchovat vzpomínku na tuto část jejich života ve fotografiích, aby si jednoho dne mohli pyšně připomenout, že to zvládli.
A její přání se skutečně podařilo splnit! Rodinné focení Sandře a jejím dětem věnovala profesionální fotografka Kristina Zejkanová. Vznikla tak série fantastických rodinných snímků, ze kterých čiší něha, blízkost i poetika všedního dne. „Na Sandře a dětech bylo krásně vidět, jak drží pospolu. Nesnažili jsme se o dokonalé pózy, ale o upřímnost,“ říká fotografka. „Děti to moc bavilo a já se po dlouhé době cítila opravdu šťastná. Focení s paní fotografkou bylo moc příjemné, dokázala nás všechny dostat do pohody, takže jsme se nestresovali a mohli se chovat přirozeně,“ popisuje Sandra průběh focení.
Když jsem pak dostala fotky v elektronické podobě, dojalo mě, jak jsou krásné. Budou nám navždy připomínat náš nový začátek,
dodává s úsměvem.
