Analýza: Řešení následků byznysu s dluhy mají poslanci na stole
13. dubna 2021 Z domova

Analýza: Řešení následků byznysu s dluhy mají poslanci na stole

Nová analýza Centra pro společenské otázky – SPOT mapuje vznik a růst dluhů od nultých let do současnosti. Identifikuje celkem čtyři pilíře byznysu s dluhy, tři z nich se v předchozích letech podařilo zákonodárcům odstranit či omezit. Poslance čeká ve středu 14. dubna závěrečné a klíčové projednávání novely exekučního řádu, která má řešit vedle přetrvávajících důsledků systémových příčin dluhových pastí z minulosti poslední z pilířů – volný trh s exekucemi.

Tři ze čtyř pilířů exekučního byznysu se již podle analytiků podařilo postupnou novelizací klíčových kodexů odstranit. Patřily k nim nepřiměřené advokátní odměny u malých dluhů, obcházení soudů nebo soudní pasivita i minimální regulace nemorálních, zejména nebankovních, půjček. Politici mají nyní možnost zregulovat nejen konkurenční prostředí exekutorů, ale zároveň vyřešit nešťastnou exekuční minulost Česka – zastavení statisíců nevymahatelných i protiprávních exekucí. Hlasování o novele exekučního řádu proběhne ve Sněmovně už za týden.

Téměř 4,5 milionů exekučních řízení

Dluhová problematika je tématem, které v České republice vytrvale rezonuje. Na otázku, jak se stalo, že je u nás ještě stále vedeno téměř 4,5 milionů exekučních řízení proti více než 720 tisícům lidí a statisíce dalších na dluzích vůči státu, odpovídá výzkumný tým Centra pro společenské otázky – SPOT. Analýza narušuje převládající étos osobní odpovědnosti za dluhové pasti, který dosud zásadně ovlivňoval debatu o předluženosti. Zatímco tři ze čtyř pilířů obchodu s dluhy už se podle autorů podařilo v uplynulých letech vyřešit, hlavní problém přetrvává v jejich důsledcích.

„Podmínky pro vznik dluhových pastí vytvořil stát, byť na nich ještě stále vydělávají konkrétní soukromí aktéři,” vyzdvihuje hlavní zjištění analýzy Lucie Trlifajová, šéfka výzkumníků ze SPOTu. V současnosti je například stále vedeno na 200 až 300 tisíc protiprávních exekucí nařízených na základně nicotných rozhodčích nálezů. „Důkazní břemeno a odpovědnost za zpětné narovnání tohoto stavu je přesouváno na jednotlivé dlužníky, kteří však ve většině případů nemají ekonomické, právní ani jiné kapacity narovnání dosáhnout,” dodává Trlifajová.Graf: Jak se z půjčky 15 tisíc korun stal téměř půl milionový dluh

Graf: Jak se z půjčky 15 tisíc korun stal téměř půl milionový dluh

Vedle vypořádání se s historickou zátěží v podobě milionů nevymahatelných exekucí analýza upozorňuje na nutnost nastavení systému tak, aby nevznikaly dluhy nové, ale i na potřebu jeho reformy v oblasti samotného exekučního vymáhání. Stát podle autorů svěřil soukromým podnikatelům soudní moc a nechal je o zakázky soutěžit. „Primárním cílem není a nebylo často vymoci původní dlužnou částku, ale spíše vydělat na celém procesu vymáhání,“ přibližuje smutnou praxi Radek Hábl i Institutu prevence a řešení předlužení. Tratí na tom podle něj vedle dlužníků a daňových poplatníků i samotní věřitelé. Na otázku, proč tomu tak je, odpovídá: „Prorůstání exekučního byznysu do politiky vede k tomu, že se klíčové zásadní změny dlouhá léta blokují.“

Postoj Charity Česká republika

Za zrušení obchodu s dluhy dlouhodobě usiluje také Charita Česká republika. „Dlouhodobě usilujeme o zrušení obchodu s dluhy a zavedení pravidla jeden dlužník − jeden exekutor, bez těchto podmínek nevede cesta k návratu do normálního života,“ říká Iva Kuchyňková koordinátorka pro sociální oblasti.

Milníkem v odstraňování byznysu s dluhy byl podle analytiků vedle povinného licencování nebankovních úvěrových společností z roku 2016 a omezení neadekvátních advokátních odměn u nízkých dluhů také zákaz využívání rozhodčích doložek ve spotřebitelských smlouvách, kdy se z původně malých dlužných částek stávaly dluhy i statisícové. Analýza, kterou zpracoval výzkumný tým Centra pro společenské otázky - SPOT ve spolupráci s odborníky z Institutu prevence a řešení předlužení, je v plném znění ke stažení na pracevobci.cz/upload/studies/24/Jak-rostly-dluhy-FINAL.pdf.

Zdroj: Analýza Jak rostly dluhy, Centrum pro společenské otázky – SPOT, 2021