Daránek

„Říkají mi Daránek. Jmenuji se podle darů, které pomáhají dětem.

Jsem vždycky tam, kde mě maličcí a bezbranní potřebují.

Připojte se k vlně dobrých skutků a podpořte moje poslání.“ 

Daránek pomáhá dětem, aby to ti nejmenší měli co nejlehčí. Je darem, který pomáhá, symbolem jara lidského života, nevinného a bezbranného dětství, i nadějí na nový začátek. Přináší jim totiž to, co opravdu potřebují – bezpečí domova, potřebnou péči i rovné šance na startu do života, protože dobře rozumí jejich potřebám. 

Charita stojí vždy na straně rodin s dětmi v tíživé situaci, obětí domácího násilí i mládeže ve vyloučených lokalitách. Organizujeme pomoc, informujeme a jsme tam, kde je potřeba. To ale není možné bez vašeho přispění. Děkujeme všem, kteří se rozhodnou chundelatého Daránka podpořit a přispějí na pomoc dětem.

Daránek dětem

Daránek dětem

Prostředky veřejné sbírky budou vynaloženy na zařízení, služby a projekty pomáhající dětem v nouzi. Finanční sbírka není určena na individuální adresnou podporu konkrétních dětí, ale na podporu péče o ně. Váš dar se promění v bezpečí charitních azylových domů, nízkoprahová dětská centra, posílení preventivní sociální práce, volnočasové aktivity dětí a mládeže nebo půjde na podporu práv dětí. 

Podpořte děti v nouzi.

Bankovním převodem nebo kartou

 QR platbou

QR platba

 

Převodem na sbírkový účet

 

 

44665522/0800

VS 9119

Děkujeme všem, kteří v těchto nelehkých časech pomáhají dětem v nouzi!

Daránek pomáhá plnit dětská přání

Sandra

Když se azylový dům mění v domov

Sandra s maminkou a malým sourozencem přišli letos v únoru o byt. Útočiště našli v azylovém domě ve vzdáleném městě. Jako ostatní školáci se i Sandra musela začít učit na dálku, jenže má jen starý mobilní telefon, který na to technicky nestačí. Učitelé jim posílají různé elektronické dokumenty, které děti doma doplňují a posílají zpátky ke kontrole.

Sandřina původní škola je od azylového domu, v němž nyní bydlí, příliš daleko, dokonce leží v jiném kraji, a přestup na školu v místě přechodného bydliště jí nebyl v době pandemie doporučen. Jedinou šancí na lepší komunikaci s učiteli je pro ni slušný počítač a tiskárna, bohužel ani jedno jí v azylovém domě půjčit nemohou a maminka nemá na pořízení dost peněz; je ráda, že se s dětmi vůbec nějak protlučou. Sandra je kvůli tomu smutná a její maminka se bojí, že holčička začne za svými vrstevníky zaostávat.

Elianka a Jasmínka

Pohádkové přání

Maminka s dvěma dcerami se do azylového domu nastěhovala teprve v únoru. Předtím žily v podnájmu, majitel jim však neprodloužil smlouvu. Obě holčičky jsou hodně živé a neposedné. Nejraději sledují dětské pořady v televizi nebo na počítači. Vzhledem k omezené kapacitě azylového domu byla rodině přidělena jedna z menších bytových jednotek – a bez televize. V azylovém domě je sice k dispozici notebook, ale slouží pouze pro vyhledávání informací a plnění školních povinností.

Děti jsou smutné, že se nemohou dívat na pohádky. Především starší Elianka se pořád ptá, proč nemají v pokoji televizi. Když venku prší a je zima, moc ráda by se se sestrou Jasmínkou na pořady pro děti dívala…

Damiánek

Malé zázraky

Každý pokrok u dětí s hendikepem je malý zázrak. A velká radost – nejen pro ně, ale i pro jejich blízké. Své o tom ví paní Ludmila, maminka tří malých kluků. Dvouletému Damiánkovi, nejstaršímu z nich, lékaři diagnostikovali poruchu autistického spektra se středně těžkým mentálním postižením. Do rodiny proto dochází pracovnice rané péče kutnohorské Charity, která rodiče učí, jak Damiánkovým projevům rozumět, a také jim radí, co s chlapcem procvičovat a na co se zaměřit, jakou dovednost rozvinout. 

Kromě toho je samozřejmě povzbuzuje a dodává jim sílu nelehkou situaci zvládnout… Damiánek už díky odborné pomoci a rodičovské péči začal více sledovat okolí a při hře udrží déle pozornost. Už si umí hrát s kostkami a začíná je stavět na sebe, s tatínkem si také vzájemně posílají míč nebo auto.

Prostřednictvím rané péče a aktivizační služby pomáhá Charita i dalším rodinám, které vychovávají děti se zdravotním hendikepem, autismem, ADHD nebo jinou vývojovou poruchou. V rané péči je možné při práci s hendikepovanými dětmi využít různé pomůcky – zejména k nácviku prostorové orientace a komunikačních dovedností. Děti s autismem mají svůj vlastní, uzavřený svět a často nerozumějí vlastním emocím nebo emocím lidí v okolí, ovšem například tzv. konstruktivní hra jim umožňuje zažít radost, když se stavbičky nezboří… Jde o různé typy stavebnic, které rozvíjejí jemnou motoriku, koordinaci rukou a očí, rozvíjejí dětskou fantazii a prodlužují schopnost udržet pozornost. Pro děti s pohybovým hendikepem existují jednoduché manipulační hračky, například magnetické stavebnice, které zajistí, aby výtvor malého stavebníka lépe držel tvar…

Aktivizační péči zajišťuje kutnohorská Charita ve svém středisku. Docházejí tam i starší děti, některé až do věku dospělosti, a tak by si moc přály nějaké společenské hry a rotoped, který pomáhá při trénování motoriky a stability. Navíc si u toho procvičují sociální a komunikační dovednosti – třeba když jim charitní pracovník radí, jak při cvičení správně dýchat. 

Kristýnka

Přání s vařečkou

Kristýna žila s rodiči a dvěma sestrami v paneláku v Havířově. Domácnost táhla především mamka ze svého platu, přitom stihla i péči o dcery. Otec většinu dne proležel na gauči, žil ze sociálních dávek, nejevil o nic zájem a nechal dcery, aby mu vařily a obsluhovaly ho. Když kvůli pandemii koronaviru probíhala výuka ve školách distančním způsobem, musela Kristýna se sestrami trávit většinu času doma. 

Musely se samy nějak zabavit – a také obsluhovat věčně hladového otce. Většinou se toho ujala Kristýna, protože ji odmala bavilo pomáhat v kuchyni při vaření a pečení a říkala si, že by nejspíš chtěla být kuchařkou nebo cukrářkou. Otec si však našel novou přítelkyni a manželku s dětmi z bytu vyhnal. Útočiště našly v charitním Domě pro matky v tísni v sousedním městě. Musely si zvykat na nové prostředí, ale Kristýna vlastně dostala příležitost dělat to, co ji baví – vařit. Maminka může odpočívat a Kristýna vaří nebo peče podle jejích pokynů a rad.

Co by jí udělalo největší radost? „Chci se naučit opravdu dobře vařit. Chtěla bych chodit na kurzy vaření a jednou mít vlastní kuchařskou knihu s recepty. Baví mě vymýšlet nová jídla nebo předělávat a upravovat recepty,“ říká dívka, která se právě při vaření dokáže v těžkých chvílích uklidnit, najít sebejistotu a zase cítit pevnou půdu pod nohama.

Jarmila

Školní trampoty a trénink paměti

Jarmila vyrůstala s rodiči a dvěma sestrami v jednom z havířovských paneláků. Ve škole měla spoustu kamarádů. Mamka chodila do zaměstnání a starala se o rodinu i domácnost, ale otec práci neměl – a ani ji nehledal. Přitom všechny pořád jen sekýroval a nic mu nebylo vhod, i když sám k ničemu ruku nepřiložil. Napětí doma se dalo krájet.

Jednoho dne mamka ztratila nervy a rozhodla se situaci vyřešit odchodem do charitního Domu pro matky v tísni v sousedním městě. Pro Jarmilu to znamenalo nový stres – musela opustit kamarády, zvyknout si na nové prostředí, a ještě ke všemu nemohla kvůli covidu chodit do školy. Státem nařízená distanční výuka je pro ni velmi náročná. Učení jí nikdy moc nešlo, z probírané látky si sotva něco zapamatuje, a tak v době distanční výuky, kdy se s přívalem úkolů musí vypořádat sama, je pro ni všechno ještě těžší.

Dokonce podstoupila vyšetření, aby se zjistilo, jestli není dyslektik, ale podezření se neprokázalo. Jednu stopu to v ní ovšem zanechalo: Jarmila by jednou chtěla být psycholožkou, přestože sama uznává, že se jí to těžko splní, když jí nejde učení. A co by jí tedy pomohlo? Uvítala by doučování a pomoc s trénováním paměti. Kdyby se naučila, jak si lze zlepšovat paměť, usnadnilo by jí to přípravu do školy a už by se jí nestávalo, že to, co se právě naučila, hned zase zapomene.

Kačenka

Bezpečí pro nejmenší

Kačence je sice teprve dvanáct, ale šrámů na duši už utržila bezpočet. Před otcem, hrubiánem, který všechny peníze na živobytí propil a prokouřil, nakonec musela s maminkou a třemi sourozenci utéct. Bezpečné útočiště našli v azylovém domě pro matky s dětmi v krajském městě. Kačenka mamince ze všech sil pomáhá, aby nebyla na čtyři děti sama. Je ale hodně citlivá a to, co má za sebou, ji pochopitelně poznamenalo. 

Pro děti z azylového domu naštěstí funguje klub Mariánek, v němž jeho pracovníci umějí rozptýlit dětské obavy a navodit chybějící pocit laskavého přijetí. Děti – a to nejen ty malé – tady najdou bezpečný prostor pro setkávání, mohou si zahrát různé hry nebo se věnovat rukodělné práci. Šijí si třeba kostýmy na karneval, zhotovují dárky pro maminky a vyrábějí výzdobu domova. V klubu však kromě toho probíhá i online vyučování a doučování a starší chlapci a děvčata v něm každoročně prožijí dobrodružství v podobě přespání v klubovně, na které se moc těší. V dobře vybaveném klubu chybí dětem i pracovníkům Mariánku jediná věc: je totiž v podkroví a v létě je v něm nesnesitelné horko. Kdyby tam měli mobilní klimatizaci, mohla by se v tomhle útulném místě pro setkávání, výuku i hry cítit příjemně po celý rok také Kačenka, jíž Mariánek pomáhá zaplašit její smutky…

Kam dál?

Daránek dětem: Proč investovat do dětí?
11. května 2021 Daránek dětem

Daránek dětem: Proč investovat do dětí?

Říkáme mu Daránek. Jméno dostal podle darů, které pomáhají dětem. Je symbolem bezpečí domova, potřebné péče i rovných příležitostí na startu do života, které jsou pro ty nejmenší nesmírně důležité. Naše nová sbírka s názvem Daránek dětem má za cíl pomáhat těm nejpotřebnějším: dětem, kterým v Česku hrozí sociální vyloučení. Z průzkumů, které jsme v předchozích letech připravili společně s agenturou Median, víme, že investovat do dětí má velký význam. Včasná pomoc totiž významně přispívá ke snížení pravděpodobnosti jejich budoucího ohrožení chudobou či zadlužeností.

Daránek dětem: Jak dětem pomáhají nízkoprahová zařízení
4. května 2021 Daránek dětem

Daránek dětem: Jak dětem pomáhají nízkoprahová zařízení

Tomášovi je devět a má bráchu-dvojče. Nějakou dobu s maminkou bydleli v azylovém domě pro matky s dětmi, ale maminka už naštěstí našla bydlení. Několik let pracovala v technických službách, ale nyní o práci přišla a jinou zatím nenašla. Když kluci nemohli kvůli pandemii chodit do školy, pomohlo jim nízkoprahové zařízení pro děti a mládež Zastávka. Mohou tam chodit na online hodiny a dělají tam s nimi domácí úkoly. Ve třetí třídě je podle Tomáše učivo těžké, ale třídní učitelka ho chválí, že se zlepšil a je teď nejaktivnějším žákem ve třídě. Je na sebe hrdý.

Daránek dětem: Život těch nejmenších v azylovém domě
26. dubna 2021 Daránek dětem

Daránek dětem: Život těch nejmenších v azylovém domě

Rostíkovi je pět let a většinu života prožil v azylových domech. V tom současném bydlí s maminkou a mladším bratrem Tomáškem teprve krátce. Oba kluci jsou moc šikovní a rádi si hrají s ostatními dětmi. Spoustu času tráví venku na zahradě nebo na blízkém hřišti, ale lítostivě pokukují po dětech, které se tam prohánějí na kole, koloběžce nebo na odrážedle.

Daránek dětem: Vojtovy trable s distanční výukou
20. dubna 2021 Daránek dětem

Daránek dětem: Vojtovy trable s distanční výukou

Vojtův tatínek vážně onemocněl a přišel o práci. Rodinu to rozdělilo; Vojta teď bydlí s maminkou a bráchou v azylovém domě pro matky s dětmi v tísni. Maminka intenzivně hledá práci, aby zase dokázala platit nájem a měla na živobytí pro celou rodinu. O Vojtovi říkají, že je šikovný, a do školy chodí moc rád. Po letních prázdninách se těšil, že zase uvidí kamarády, ale jako mnoho jiných dětí musel nakonec sedět doma. Vyučování přes počítač mu moc nejde, nemá náležité vybavení a připojení vázne. Tablet, který od kohosi dostali, mu starší bratr nerad půjčuje a máma počítačům nerozumí.

Daránek dětem: Maminka Věra by chtěla dát dětem vše, sama na to ale nestačí
13. dubna 2021 Arcidiecézní charita Olomouc

Daránek dětem: Maminka Věra by chtěla dát dětem vše, sama na to ale nestačí

Život běžné funkční rodiny zcela změnila tragická událost, kdy rodina důsledkem ničivého požáru přišla o dům, kde do té doby spokojeně vyrůstaly tři krásné zdravé děti. Otec dětí však situaci nezvládl a problémy začal řešit alkoholem. Velmi rychle propadl závislosti a následovalo to, co většinou v těchto situacích nastává. Přišel o zaměstnání a rodina se dostala do finančních potíží. Snaha o jakékoliv řešení byla z jeho strany nulová, přestal se zajímat o děti a mamince nezbývalo než vzít situaci do svých rukou. Následoval rozvod, děti byly svěřeny do péče maminky a ta zůstala na všechno sama.

Daránek dětem: Dětství Adélky v Domě pro matky v tísni
12. dubna 2021 Daránek dětem

Daránek dětem: Dětství Adélky v Domě pro matky v tísni

Adélka bydlela s maminkou a mladší sestrou v jednom pokoji malého panelového bytu; druhý pokoj obývali děda a babička. Společná kuchyň byla tak malá, že se v ní museli střídat. Adélka má ještě pradědečka, a když se mu přitížilo a už se o sebe nedokázal postarat, vzala si ho rodina k sobě. V nevelkém bytě se tak ještě víc mačkali a čtvrťačka Adélka přišla v době distanční výuky o jakoukoli možnost soustředit se na učení. Nemohla si ani v klidu volat s kamarády, kteří jí moc chybějí.

Daránek dětem: Sportovní přání čtyř sourozenců
6. dubna 2021 Daránek dětem

Daránek dětem: Sportovní přání čtyř sourozenců

Janička, Jitka, Dominik a Petr jsou čtyři sourozenci ve věku od devíti do čtrnácti let. Paní Jitka je samoživitelka. Bydlí v podnájmu ve vesnici, odkud děti donedávna denně pěšky doprovázela do nedalekého města do školy. Rodina musí vyžít z dávek, protože skloubit péči o čtyři školáky se zaměstnáním se paní Jitce nedaří – a v době distanční výuky je to nemyslitelné.

Sbírka na pomoc dětem: Charita představuje velikonočního Daránka!
1. dubna 2021 Z domova

Sbírka na pomoc dětem: Charita představuje velikonočního Daránka!

Říkají mu Daránek. Jméno dostal podle darů, kterými pomáhá dětem. Je symbolem bezpečí domova, potřebné péče i rovných příležitostí na startu do života. Připojte se k velikonoční vlně dobrých skutků a podpořte jeho poslání, aby to ti nejmenší měli co nejlehčí. Charita Česká republika spouští výzvu pomoci s názvem Daránek dětem. Její výtěžek pomůže těm nejpotřebnějším: dětem, kterým v Česku hrozí sociální vyloučení.