18. prosince 2020
Integrace cizinců
U příležitosti mezinárodního dne migrantů, který si připomínáme 18. prosince, zveřejňujeme výzvu generální sekretářky Caritas Europa. Na základě dlouhodobých zkušeností s poskytováním služeb pro osoby v obtížných životních situacích, mezi které patří i migranti, vyzývá charitní síť Caritas Europa k prosazování takových politik, které umožní a posílí inkluzi migrantů, neboť takové politiky prospějí všem, jednotlivcům i komunitám.
Proč covid-19 ukazuje, že integrace migrantů v Evropě je významnější než kdy jindy
Migranti, zejména ti ze zemí mimo EU, mají po celou dobu pandemie obrovskou zásluhu na udržení provozu supermarketů, veřejné dopravy, domácí sociální péče a zdravotnických služeb – tedy v sektorech, které již před pandemií čelily nedostatku pracovních sil, navozenému zpravidla nízkými mzdami a nepříznivými pracovními podmínkami.
Migrace je nezbytná pro udržení chodu našich ekonomik a fungování společnosti. Přesto však migranti na cestě k socioekonomické inkluzi čelí závažným překážkám, a to nejen proto, že jsou v hostitelské zemi noví, ale také z důvodů strukturálních, jako je diskriminace nebo administrativní překážky.
Migranti by mohli společnosti poskytnout ještě větší přínos, ale zmíněné překážky brzdí jejich potenciál a omezují možnosti většího uplatnění pro společnost. Výzkum ukázal, že například v Rakousku pracuje každý třetí migrant na nižší pozici, než odpovídá stupni jeho vzdělání, přičemž u rodilých občanů je to jen jeden z deseti (Arbeiterkammer, 2020). Migranti napříč Evropou jsou častěji zaměstnáváni na dobu určitou nebo pracují mimo standardní pracovní poměr, aby bylo možné využívat jejich práce jen na omezenou dobu, například v sezóně, nebo jim vyplácet nižší mzdy (Fasani and Mazza, 2020). Proto patří migranti k prvním, na koho dopadají ekonomické otřesy, včetně toho současného, způsobeného pandemií covidu-19. To jasně vyplývá i z poslední prognózy Světové banky, podle níž letos pošlou migranti v remitencích do svých zemí původu o 20 % méně prostředků (Světová banka, 2020).
V rámci své sociální práce s migranty ve zranitelných situacích se síť Charit setkává s narůstající poptávkou po potravinové pomoci a ubytování. Pozorujeme také bezprecedentní potřebu pomoci u zahraničních studentů, kteří přišli o možnost přivýdělků a nemají dostatek prostředků na zajištění každodenních životních potřeb. Zatímco místní obyvatelé mohou využít sociální podporu státu, pro migranty to často neplatí. Hlavně zahraniční studenti by totiž v případě zažádání o státní podporu mohli přijít o povolení k pobytu a tím i o právo setrvat v dané zemi a pokračovat ve vzdělávání.
Chraňme lidská práva migrantů a usilujme o řešení, které bude výhodné pro všechny
Evropa potřebuje migraci, protože na ní závisí její další rozvoj a zajištění potřeb jejích občanů. Přesto však vyvíjí relativně malé úsilí pro to, aby migrantům zajistila důstojné a stabilní podmínky pro život, sociální zabezpečení a přístup na trh práce. Tyto záruky by přitom znamenaly nejen splnění naší morální povinnosti, ale prospěly by společnosti jako celku.
Nedostatek uznání vůči zásluhám migrantů a nedostatek solidarity se odrážejí i v jednáních, která probíhají uvnitř EU a zejména při spolupráci EU se třetími zeměmi. To je zřejmé i z nového Evropského migračního a azylového paktu, ale také z nové Dohody mezi EU a skupinou afrických, karibských a tichomořských států nebo nového partnerství mezi EU a Afrikou. Přestože migranti dnes hrají klíčovou roli při našem zotavování z pandemie, navržená podoba zmíněných dohod a partnerství vykazuje velmi malý posun v celkovém přístupu EU a postrádá konkrétní kroky k usnadnění regulérní migrace. Naopak, návrhy směřují zejména k prvořadému posílení sekuritizace a ke krátkodobým opatřením, jejichž cílem je primárně posílení kontroly hranic a snižování počtu migrantů přicházejících do Evropy – často za cenu porušování lidských práv migrujících osob.
Přetrvávající nedostatek solidarity ukazuje nejen náš smutný ústup od základních evropských hodnot, ale i to, že EU a její členské státy nejsou schopné vybudovat podpůrné prostředí, které by migrantům umožnilo být větším přínosem pro země jejich původu. Platí, že čím více migrantů dokážeme přijmout a podpořit v jejich úsilí, tím více mohou z jejich výsledků profitovat hostitelské země a komunity. Covidová krize by se měla stát momentem, kdy se tomuto oboustranně výhodnému stavu o další krok přiblížíme, a ne kdy si k němu uzavřeme cesty.
Na základě našich dlouhodobých zkušeností s poskytováním služeb pro osoby v obtížných životních situacích, mezi které patří i migranti, vyzývá charitní síť Caritas Europa k prosazování takových politik, které umožní a posílí inkluzi migrantů. Jsme přesvědčeni, že takové politiky prospějí všem, jak jednotlivcům, tak celým komunitám.
Migranti by měli získat přístup k pracovním pozicím, které odpovídají jejich stupni vzdělání, měli by pracovat na základně standardních zaměstnaneckých poměrů, ve spravedlivých pracovních podmínkách a za stejnou mzdu jako místní obyvatelé na stejných pozicích. V obecnější rovině by měla Evropa mít dlouhodobou strategii založenou na lidských právech, zaměřenou na člověka, orientovanou na využití pozitivních aspektů migrace a zajišťující veřejné uznání dovedností a přínosu migrantů. Tento přístup je dnes důležitější než kdy jindy – naše politické vedení si nemůže dovolit přicházet o cenné příležitosti k řešení socioekonomických dopadů covidu-19 jen proto, že vytváří politiky na základě pokřivených představ o migraci. Je nejvyšší čas jednat tak, aby to bylo v souladu s lidskými právy migrantů, s hodnotami EU a s tím, jaký přínos pro naše společnosti migranti představují.
Maria Nyman, generální sekretářka Caritas Europa
