5. října 2015 Integrace cizinců

Chorvatsko vítá uprchlíky šálkem horkého čaje

„Ve Švédsku jsou dobré školy a chci, aby mí synové vyrůstali v bezpečném prostředí, kde mohou získat dobré vzdělání,“ sdělil při popíjení horkého čaje na jednom z přechodů Suzaně Borko, pracovnici Charity Chorvatsko, syrský uprchlík Akram. Mluví perfektně chorvatsky, neboť v zemi před třiceti lety studoval.

Akram se se spolu se svými dvěma nejmladšími dětmi chystá spojit se zbytkem rodiny, žijící ve Švédsku. Patří k více než sto tisícům uprchlíků, kteří v posledních dvou týdnech po překonání Turecka, Řecka, Makedonie a Srbska dosáhli hranic Chorvatska.

Každý si nese svůj příběh. Někdo tragický, jiný smutný. Všichni přitom touží po lepším a bezpečnějším životě svém i svých rodin. Do jednoho za sebou zanechali život takový, jaký jej až doposud znali. Neví, co přinese další den na jejich nebezpečné cestě do „zemí zaslíbených“ v západní Evropě a Skandinávii.

Akram vypověděl, že uprchlíci jsou dobře informováni o každé části trasy, a to díky komunikaci s ostatními skupinami, které již dosáhly vytoužených cílů nebo skupinami jdoucími před nimi. „Chorvatsko je jedním z mála míst, kde nemusíme platit za jídlo, vodu nebo dopravu, a jsme proto velmi vděční za vaši laskavost a velkorysost,“ poděkoval, když vstupoval do autobusu, jenž ho i syny odveze z tranzitního tábora v oblasti Opatovac směrem k hraničnímu přechodu s Maďarskem.

Příliv uprchlíků do Chorvatska začal 16. září 2015. Hned toho dne se Charita Chorvatsko ve spolupráci s diecézními Charitami dotčenými krizí pustila do poskytování humanitární pomoci. Zahájila veřejné akce, organizovala dodávání darů do přijímacích a tranzitních center a mimo jiné mobilizovala i dobrovolníky.

Uprchlíci vstoupili do Chorvatska převážně z oblasti srbského Tovarniku a Bapska. Po příchodu byli převezeni do tábora Opatovac, kde prošli registrací a před tím, než nastoupili na vlak nebo autobus směrem k Maďarsku, mohli přespávat ve stanech. V táboře měli k dispozici lékařskou pomoc, jídlo, vodu, čaj a hygienické balíčky. Zvláštní pozornost se kladla na nejzranitelnější skupiny – ženy s novorozenci, malé děti, zdravotně postižené, seniory a nemocné.

Dobrovolníci z farnosti v Bapsku pracují na hraničním přechodu, kde poskytují teplé oblečení, chléb a marmeládu, potravinové balíčky, sušenky, vodu i čaj.  Právě čaj si v tomto počasí uprchlíci nesmírně cení. Mnoho z nich strávilo na cestě několik týdnů a horký nápoj je něčím, co neměli zřejmě už dlouhou dobu.

Charita Chorvatsko se v táborech Opatovac, Beli Manastir a Čepin spolu s příchodem chladnějšího počasí, deště a sněhu začala připravovat na zimu, což představuje nelehký úkol kvůli proměnlivé situaci. Je složité s předstihem zhodnotit potřeby, stejně jako koordinovat činnost s dalšími humanitárními organizacemi.

V táboře Opatovac pracují dobrovolníci 24 hodin denně po 7 dní v týdnu, a to v osmihodinových směnách. I když se jídlo distribuuje přes den, bývá i v noci mnoho práce. Právě noci jsou velmi náročné, protože nejvíce uprchlíků dorazí za tmy.

Ačkoliv mnoho z nich tvrdí, že pochází ze Sýrie, tlumočníci naznačují, že to není vždy pravda. Někteří přichází například z Iráku jako například jedna mladší žena, která svou cestu komentovala slovy: „Cestuji sama. Až přijdu do Německa, má rodina se ke mně připojí.“

Suzana Borko hovořila i s jednou uprchlickou rodinou z Damašku (manžel, manželka a tři děti). Z jejich úst slyšela: „Podívejte se dobře – celý náš život se skládá ze dvou batohů. Nejsme pro nikoho hrozbou. Válka je velmi špatná. Chceme se pouze dostat do Rakouska.“

Charita Chorvatsko zažádala v rámci celosvětové charitní sítě o 250 000 eur (zhruba 6 780 000 Kč), aby mohla pomoci uprchlíkům a migrantům přebývajícím v chorvatských přijímacích střediscích a tranzitních táborech.