Pomozme zajistit dostupnou zdravotní péči pro všechny potřebné

Pomozme zajistit dostupnou zdravotní péči pro všechny potřebné

Lidé bez domova s omrzlinami, kožní nemocí či otevřenou ránou se stávají psanci, kterým neumíme účinně pomoci. Podobně jsou na tom nemocní senioři, ponechaní bez pravidelné pomoci rodiny. Mnozí by mohli a chtěli zůstat doma, kde jsou zvyklí, jenže to často není možné. Nejsou jim dostupné potřebné zdravotní služby. „Poskytování sociálních služeb nemocným lidem, kteří se ocitli na okraji, drhne. Problém leží v nedořešené situaci na tzv. zdravotně-sociálním pomezí,“ říká Lukáš Curylo, ředitel Charity Česká republika.

Kvůli stávající legislativě totiž mnohdy nelze zajistit přiměřenou zdravotní péči pro klienty sociálních služeb. Charita Česká republika proto na pondělí 25. února svolala ke kulatému stolu zástupce poskytovatelů sociálních služeb, Ministerstva zdravotnictví, Ministerstva práce a sociálních věcí a zdravotních pojišťoven, aby společně hledali řešení problému.

V podvečerních hodinách zastavuje před azylovým domem sanitka. Sanitáři z ní vyvádějí šedesátiletého vrávorajícího muže, je dezorientovaný a bez cizí pomoci nemůže ani chodit. Vedoucí azylového domu má těžké dilema. Klienta nemůže přijmout, azylový dům není vybaven na potřebnou péči a budova není bezbariérová. Sanitáři však muže už nemohou vrátit zpátky do nemocnice. Jedinou řádnou možností je převoz do vybaveného domu pro seniory s proškolenými zaměstnanci, domova se zvláštním režimem nebo pobyt v léčebně dlouhodobě nemocných. Zajištění pracovnic pečovatelské a ošetřovatelské služby, které by za mužem do azylového domu mohly docházet, situaci také zásadně neřeší.

Takových příběhů zažívají pracovníci sociálních služeb desítky, určitou formu zdravotní péče potřebuje až polovina lidí bez domova. „Služby sociální prevence, tedy azylové domy, noclehárny a denní nízkoprahová centra, jsou zaměřeny na soběstačné osoby v relativně dobrém zdravotním stavu,“ upozorňuje ředitel Charity Česká republika Lukáš Curylo. V současnosti však nepracuje žádná sociální služba, která by v sobě kombinovala sociální prevenci (zacílenou na předcházení a řešení sociálního vyloučení) se sociální péčí (zaměřenou na podporu osob se sníženou soběstačností). Rovněž chybí tzv. sociální lůžka ve zdravotnických zařízeních pro lidi bez domova, kde by se tito mohli doléčit anebo čekat na přijetí do vhodné služby. Po hospitalizaci jsou totiž z nemocnic propouštěni přímo na ulici nebo do azylových domů, které na jejich doléčení nejsou připraveny.

„Lidé bez domova, vzhledem k podmínkám, v jakých jsou nuceni žít, trpí širokou škálou zdravotních problémů a tyto se zhoršují s jejich věkem a s dobou, kterou strávili bez přístřeší. Současné nastavení sociálních a zdravotních služeb, dané ze zákona, však zatím nedokáže na tyto situace adekvátně reagovat,“ říká Iva Kuchyňková, koordinátorka pro sociální oblast Charity Česká republika.

Problémy na sociálně-zdravotním pomezí se však netýkají jen lidí bez domova. Klienti služeb sociální péče velmi často užívají léky, potřebují aplikovat inzulin, pomoci s vyprazdňováním nebo se stravovat tzv. sondou. V běžných situacích s těmito úkony pomáhají rodinní příslušníci, podle zákona jde však o zdravotnické výkony. Pokud klient využívá sociální službu, je třeba, aby na základě předpisu lékaře tyto výkony prováděla zdravotní sestra. Zajistit pro klienta tento servis v terénu však není snadné – lékaři se zdráhají tyto výkony předepisovat a menší zařízení si nemohou dovolit zajistit nepřetržitou přítomnost zdravotní sestry. V zásadě stejná je ale i situace klienta, žijícího ve vlastní domácnosti, kterému nemůže pomoci rodina.


Paní Pavle je osmdesát let a žije sama ve třetím patře bytového domu. Obě její dcery bydlí daleko a bohužel ani jedna z nich nemůže pravidelně matku navštěvovat a pomáhat jí s činnostmi, které už sama nezvládá. Proto Pavle zajistily pečovatelskou službu. Paní Pavla sama zajde do obchodu a někdy zajede i k dceři, trápí ji však slábnoucí paměť. Ztrácí přehled, kde bydlí, zda už jedla, zapomíná vypínat elektrické spotřebiče, brát léky či zamknout vchodové dveře. A střídají se jí nálady – někdy nechce paní pečovatelku ani vidět a jindy ji naopak radostně vítá, vděčná, že k ní chodí. Paní Pavla však potřebuje také 3x denně aplikovat inzulín – s tím jí pečovatelky pomoci nemohou a klientka už kvůli problémům s pamětí není schopna si injekci píchnout sama.

„Domníváme se, že zdravotní systém by měl zajistit plnou dostupnost zdravotní péče i v těchto situacích, neboť ochrana zdraví lidí se sníženou soběstačností je zásadní. Vyřešení problematiky zdravotně-sociálního pomezí umožní klientům komfortní využívání jak pobytových, tak ambulantních a terénních sociálních služeb,“ doplňuje Ludmila Kučerová, koordinátorka pro zdravotní oblast Charity Česká republika.

Kulatý stůl byl svolán v rámci projektu Ke kvalitě v Charitě II, reg. číslo CZ.03.2.63/0.0/0.0/17_071/0007576, financovaného z Evropského sociálního fondu, OP Zaměstnanost. Akce se zúčastní zástupci poskytovatelů sociálních služeb, Ministerstva zdravotnictví, Ministerstva práce a sociálních věcí a zdravotních pojišťoven. Cílem akce je zprostředkovat relevantním institucím zkušenosti a postoje poskytovatelů sociálních služeb, a přispět tak k vhodnému nastavení legislativy a financování, aby byla zdravotní péče v těchto případech plně dostupná.

Charita Česká republika je největším nestátním poskytovatelem sociálních a zdravotních služeb. Pomáhá rodinám, mužům, ženám i dětem bez ohledu na jejich věk, víru nebo zemi původu. Po celé zemi poskytují organizace Charity 826 registrovaných sociálních služeb, 87 zdravotních služeb a 350 služeb jiného druhu. V České republice v roce 2017 Charita evidovala v rámci všech těchto služeb pomoc celkem 144 750 lidem.

Tříkrálová sbírka 2019

Tříkrálová sbírka

Aktuální výtěžek
119 184 358 Kč

100,0%

Rozpečetěno pokladniček

Chci přispět

Zobrazit podrobné výsledky z celé ČR

 
 
 

Napište nám!

DotazNenašli jste na webu potřebné informace?
Máte pro nás vzkaz?

Napište nám!