6. února 2015
Z domova
Článek Jak neziskovky kradou Wintonovy děti, zveřejněný v lednu v Parlamentních listech považujeme za mimořádně nepodařený a postavený na řadě nepřesných, resp. účelově překroucených faktů.
Článek pana Martina Ambrose považujeme za mimořádně nepodařený a postavený na řadě nepřesných, resp. účelově překroucených faktů. Proto na vysvětlenou alespoň k některým z nich.
Práva syrských uprchlíků hájíme proto, že nás k tomu zavazují Ženevské konvence z padesátých let minulého století o právech uprchlíků, k jejichž dodržování se tehdy zavázal i náš stát. Posláním a úkolem neziskového sektoru je zejména bránit zájmy lidí v ohrožení, lidí na okraji a v nouzi, kam patří také migranti a uprchlíci a také ti z válkou zmítané Sýrie.
Rozhodně se ohrazujeme proti nařčení ze střetu zájmů. Žádný z pracovníků Charity nesedí v žádném poradním orgánu ministerstva, který by měl přímý vliv na schvalování dotací.
U číselných údajů, které pan Ambros uvádí, není jasné, z jakých zdrojů čerpal, ani jaké období má na mysli. Náklady a výnosy naší organizace pravidelně zveřejňujeme ve výročních zprávách, které jsou veřejně dostupné, například na webových stránkách www.charita.cz.
Konkrétní informace o čerpání dotací z Evropského uprchlického fondu (EUF) z posledního období jsou zveřejněny na stránkách Ministerstva vnitra ČR. Z poslední výzvy EUF 2013 čerpaly jednotlivé subjekty, které Charita ČR zastřešuje, celkovou částku 4 758 000 Kč. Nejde tedy o žádné „desítky a stovky milionů“, které autor ve svém článku mylně předpokládá.
Případné další informace o problematice migrace a uprchlictví ráda poskytne Klára Boumová, migrační koordinátorka Charity ČR.
Reakce dalších organizací:
