Pět rad, jak ve vedru nezkolabovat
24. června 2022 Z domova

Pět rad, jak ve vedru nezkolabovat

Léto se je tu a mnohým z nás nedělají dobře vysoké denní teploty. V horku vyjíždějí zdravotničtí záchranáři nejčastěji k případům nevolnosti, ke kolapsům, úžehům i úpalům, stenokardiím a dušnostem. Přinášíme vám proto rady, jak přežít tropické dny bez vážné újmy.

Horko neprospívá ani těm nejzdravějším z nás, natož pak rizikovým skupinám obyvatel. Opatrní by měli být zejména pacienti s kardiovaskulárními chorobami, s chronickým onemocněním dýchacích cest, s vysokým tlakem, s nadváhou, dále pak ti, kteří užívají léky na depresi nebo nespavost, senioři nad 65 let, těhotné i kojící ženy a samozřejmě děti – zejména ty do 4 let věku. Osoby nejvíce ohrožené působením horka bychom měli raději několikrát denně kontrolovat (stačí po telefonu) a zjistit, zda jsou v pořádku.

Rada č. 1: Dodržujte pitný režim
Ve dnech, kdy panují vysoké teploty, je nesmírně důležité dodržovat pitný režim. To bývá problém zejména u malých dětí a též u seniorů, kteří často nemají pocit žízně, případně z nejrůznějších důvodů pít větší množství tekutin nechtějí. Je ale potřeba přijímat tekutiny více než jindy, a to nejlépe čistou vodu, kterou je dobré střídat s neslazenými minerálkami (ty totiž nahradí ztráty soli z pocení), doporučovány jsou rovněž ovocné čaje či nápoje obohacené vitaminy s tím, že například ovocné džusy je lepší ředit vodou. Je nezbytné vyhýbat se alkoholu a časté konzumaci nápojů s obsahem kofeinu (jde nejen o kávu, ale třeba i nápoje colového typu). Pokud už si dáte alkohol, volte nízkostupňové pivo či vinný střik.
Děti do dvaceti kilogramů by měly vypít přibližně dva litry tekutin denně, dospělí i tři litry a více, a to zejména při tělesné námaze, kdy je doporučováno vypít dvě až čtyři sklenice každou hodinu. Je prozíravé nosit vodu stále s sebou a průběžně pít. Lidé, kteří trpí potížemi zažívacího traktu, by měli dát přednost neperlivým nápojům, pacienti s onemocněním ledvin by se měli o individuálním pitném režimu poradit s lékařem.

Rada č. 2: Jezte lehká, snadno stravitelná jídla
V horkých dnech jsou doporučovány zeleninové saláty (bez majonézy a majonézových dresinků) nebo saláty kombinované (část surovin vařená, část syrová); do salátu lze přidat těstoviny, bulgur, kuskus, polentu a podobně. Masa jíme převážně světlá – drůbež či králíka, vhodné jsou i ryby a z ostatních bílkovin je doporučováno sójové tofu, které má ochlazující účinky. Výborné jsou také zakysané mléčné výrobky – jogurty a jogurtové nápoje. Polévky doporučují odborníci studené či odlehčené, bez tuku, řídké, hlavně ze sladké zeleniny s přidáním bylinek (pažitka, petrželka, bazalka a další zelené natě). Mořské řasy pomáhají doplnit tělu vypocené minerály. Ovoce, které právě dozrává, je dobré jíst mezi jídly jako svačinu, aby nám ve střevech nekvasilo. Ovoce tělo ochladí a zavodní – jako například miska jahod, třešní, malin, borůvek či přiměřený kousek vodního melounu. Jíst bychom měli v menších dávkách. Je bezpečnější z jídelníčku vyřadit v horku snadno se kazící potraviny, jako jsou měkké salámy či různé lahůdky, které mohou být zdrojem infekce.
Způsoby přípravy jídel volíme raději takové, které nezatíží trávení. Ideální je tedy vaření v páře či vodě, blanšírování nebo rychlé restování.

Rada č. 3: Vyhýbejte se fyzické zátěži i vypjatým situacím
Při fyzické zátěži totiž nejenže rychleji ztrácíme tekutiny, ale zvyšuje se nám i vnitřní teplota v těle, což znamená vážné ohrožení zejména pro kardiaky a seniory. Rizikem je třeba i obvyklá práce na zahrádce na prudkém slunci. Odborníci dále doporučují začínat každou činnost pomaleji a tempo zvyšovat postupně s tím, že při známkách únavy je lepší s fyzickou námahou přestat a odpočinout si ve stínu. V práci si dělejte během horkého dne přestávky, projděte se po místnosti, protáhněte se nebo – je-li možnost – si na chvilku sedněte s podloženýma nohama. Pokud máte pracovní pochůzky, je lepší vyřídit je ráno, kdy je přece jen chladněji.

Rada č. 4: Nepobývejte na přímém slunci a používejte krémy s ochranným faktorem
Nejrizikovější časové rozmezí slunného dne je 11. až 15. hodina, kdy lékaři vůbec nedoporučují pobyt na přímém slunci. Uvědomme si, že ostrému slunci čelíme i cestou na nákup, na pracovní schůzku či na oběd! Proto kdykoli jdeme ven, je třeba použít pokrývku hlavy, sluneční brýle a krém s ochranným faktorem 15 a vyšším. Krém nanášejte alespoň půl hodiny před tím, než vyjdete ven. Při pochůzkách, které nelze odložit, se pohybujte pokud možno ve stínu a pomaleji, v lehkém prodyšném oblečení světlé barvy, nejlépe s převahou přírodních materiálů. Pokud vás sužují kardiovaskulární choroby či chronické onemocnění dýchacích cest, odložte procházky na podvečer a večer.
V budovách je lepší pobývat v chladnějších místnostech, které bývají především v nižších patrech s okny orientovanými na sever a východ. Okna doporučují odborníci zastínit žaluziemi nebo závěsy; pomáhá i po určité časové úseky puštěná klimatizace a zapnutý ventilátor. Doma vám uleví také vlažná či studená sprcha. Větrejte až večer nebo brzy ráno.

Rada č. 5: Pozor na přehřátí organismu v zaparkovaných autech i kočárcích
Nenechávejte děti v kočárcích na přímém slunci nebo v autech na parkovištích. Hrozí jim nebezpečné přehřátí organismu. Totéž platí i pro domácí mazlíčky, kterým vedra vadí stejně jako lidem.

Přejeme vám krásné léto plné radosti, hezkých zážitků, pevného zdraví a tolik potřebného odpočinku!

Foto: Shutterstock

Simona Cigánková

tisková mluvčí
Tel.: 296 243 330 E-mail: %bzy4Z294%nx1~l7VX~mYZhaa8kmb