Nespravedlivý systém financování sociálních služeb poškozuje celou naši společnost

Ilustrační snímek Lubomír Kotek

Ačkoli se stále více našich spoluobčanů dostává z důvodu stáří, nemoci či kvůli ztrátě zaměstnání, dluhům a rozvodu manželství do tíživé životní situace, nejsou neziskové organizace, které jim z osobních trablů pomáhají, sami řádně zabezpečeny a jejich zaměstnanci žijí často v napětí a nejistotě. Na tento rozpor, zapříčiněný současným dotačním systémem, upozornil 3. března ředitel Charity ČR Lukáš Curylo při setkání s premiérem České republiky Bohuslavem Sobotkou.

Současný systém financování sociálních služeb měří poskytujícím organizacím dvojím metrem: stát sice přispívá na jejich provoz, organizacím v neziskovém sektoru však nezajišťuje plné pokrytí nákladů těchto služeb.

Novela zákona o sociálních službách totiž převedla kompetence k rozdělování finančních prostředků na krytí nákladů sociálních služeb na jednotlivé krajské úřady. Každý kraj dostal možnost nastavit si vlastní systém přidělování dotací. Současně tím došlo ke střetu zájmů, neboť zřizovatelem řady služeb jsou jednotlivé kraje a tyto služby mají zajištěné finančně krytí z veřejných zdrojů krajů. Kvůli snížením dotací dochází k ochromení nestátních neziskových sociálních služeb, některé byly i nuceny ukončit svoji činnost.

Zmíněné dotace navíc nejsou nárokovatelné, poskytovány jsou pouze organizacím, které jsou zavedeny do komunitního plánu kraje. Přičemž posuzování není jednotné, ale kraj od kraje se liší. Takto nejasně nastavená pravidla mohou vést k „odstavení“ od dotací těch neziskových organizací, které se ocitnou v neoblibě, například z politických důvodů. 

Také pravidlo, kdy poskytovatelé služeb dostanou část dotace v průběhu roku a teprve následně požádají o dokrytí rozpočtu, sebou nese celou řadu rizik – organizace poskytující služby nemohou rovnoměrně čerpat rozpočet a například ani zaměstnancům nelze vyplácet odměny. To způsobuje, že služby se nemohou rozvíjet podle skutečných potřeb okruhu osob a dané lokality. Pracovníci a klienti často žijí v nejistotě, zda služba dlouhodobě vydrží.

„Ještě loni jsme po dohodě s některými obcemi, kde působíme, na překlenutí krizového období prvních tří měsíců zřídili tzv. překryvný fond. Letos už je to kvůli nové legislativě méně časté, obce se z důvodu obav z nejednoznačnosti výkladu zákona o obecních dotacích tohoto postupu obávají a než by se utkávaly s finančními kontrolami, raději zpřísňují své nároky na využití dotace - příspěvků na jeden ucelený rok. Takže prostředků do překryvného fondu také rapidně ubývá,“ říká Stanislava Krejčíková z Farní charity Starý Knín.

Jiný příklad je z jižní Moravy ze služby pro mentálně postižené: „Od roku 2012 našemu zařízení soustavně klesají dotace, a proto jsme nuceni provádět stále další úsporná opatření,“ říká Ludmila Pavlišová, vedoucí Chráněného bydlení sv. Michaela Diecézní charity Brno. V roce 2015 hospodařili s rozpočtem o čtvrtinu nižším, než v roce 2012, o pětinu nižším, než v roce 2014. „Abychom zachovali službu, která se stala domovem pro mnoho lidí s mentálním postižením, museli jsme omezit také mzdové náklady a počet úvazků přímé i nepřímé péče,“ pokračuje paní Pavlišová. „Snížil se počet zaměstnanců, únava a nervozita pracovníků se nutně projeví v práci s klienty, i přes všemožnou snahu chovat se profesionálně. Kritéria pro financování se stále mění, není možné vybudovat koncepci, která by službě zajistila stabilitu. Tyto starosti nám odčerpávají energii, kterou potřebujeme věnovat rozvoji kvality služby a běžné každodenní práci,“ uzavírá vedoucí chráněného bydlení Ludmila Pavlišová.

Další příklad je litoměřického Domova pro seniory na Dómském pahorku s kapacitou 118 lůžek. Roční provoz vyjde na cca 36 milionu Kč, z toho šestinu vždy pokryly státní dotace. „Letos jsme však od krajského úřadu obdrželi pouze necelých 1,7 milionu korun,“ říká Pavel Szymański, zástupce ředitelky Farní charity Litoměřice. K tomu dodejme, že také zaměstnanci litoměřického domova pracují za velmi nízké platy.


Nízké mzdy v oboru

Rozvoj neziskových organizací pracujících v sociální sféře brzdí kromě trvalé nejistoty také nízké mzdy. „Aby uživili svoje rodiny, odchází řada kvalitních zaměstnanců do jiného sektoru, kde jsou za svoji práci lépe ohodnoceni. Jejich odchodem tratí celá naše společnost, protože svoji práci pro druhé vykonávají s velkým osobním nasazením a profesionalitou,“ uvedl ředitel Charity ČR Lukáš Curylo.

„Paradoxní jsou poté situace, kdy naši zaměstnanci s kvalifikací mají nižší příjmy než jejich klienti. Systém mezd v sociálních službách je proto potřeba změnit stejně jako stabilitu celého segmentu sociálních služeb. Hledání řešení by se měli političtí představitelé intenzivně zabývat, neboť vedle profesí jakými je např. školství, lékařství, záchranné sbory či státní správa jsou to právě sociální služby, které sehrávají klíčovou roli v oblasti pomoci lidem v nouzi,“ dodává ředitel Charity ČR Lukáš Curylo.


 

 
 

Tříkrálová sbírka

Aktuální výtěžek
112 375 686 Kč

100,0%

Rozpečetěno pokladniček

Chci přispět

Zobrazit podrobné výsledky z celé ČR

 

Napište nám!

DotazNenašli jste na webu potřebné informace?
Máte pro nás vzkaz?

Napište nám!