Nový průzkum Charity: pětina mladých je ohrožena chudobou

Ilustrační snímek Tomáš Pospěch

Podívat se blíž na mladé ohrožené chudobou i jejich největší potíže a také zjistit, nakolik jsou zažité představy o chudobě pravdivé, to byla základní motivace k přípravě průzkumu, který uspořádala Charita Česká republika a Česká biskupská konference společně se společností Median. Potvrzuje se, že klíčové problémy pro mladé představují otázky bydlení, zadluženosti a přístupu k zaměstnání.

 

Těmi nejzranitelnějšími se v Charitě i v katolické církvi zabýváme dlouhodobě. Mladé a chudobu jsme si vybrali pro letošní rok jako téma a v únoru jsme představili zprávu vycházející z expertních znalostí našich terénních pracovníků. Chtěli jsme však informace i od samotných mladých, lidí ve věku 18 až 30 let. Potvrdilo se nám, že nejvíc záleží na tom, do jakých podmínek se narodíte. Jako kritická se přitom jeví zkušenost se ztrátou bydlení: u toho, kdo ji zažil, se významně zvyšuje pravděpodobnost ohrožení chudobou. „Je zjevné, že část obyvatel České republiky si s sebou do života přináší znevýhodnění. Lidé z Charity Česká republika jim pomáhají z toho plynoucí překážky překonávat a v těžkých chvílích se snaží stát po jejich boku. Vedle přímé pomoci však usilujeme i o zlepšování sociálního systému prostřednictvím advokační činnosti směrem k zákonodárcům,“ uvádí ředitel Charity Česká republika Lukáš Curylo.


Rodina a vzdělání mají na prevenci chudoby největší vliv

Nejdůležitějším faktorem ovlivňujícím chudobu mladých v České republice je rodina, konkrétně její finanční situace a chování. Následují vlastní vzdělání a zaměstnání. Lépe se ohrožení chudobou brání širší typy rodin (široká, s oběma rodiči). Obecně je vyšší podíl ohrožených chudobou v domácnostech s malým počtem členů. Při prevenci chudoby tedy nejvíce záleží na podpoře rodiny, důležitá je ale i motivace ke vzdělávání. „Vidíme, že fungující rodina je nejúčinnější prevencí chudoby a pádu do dluhových pastí u mladých lidí. Dobré rodinné zázemí je pro start do samostatného života klíčové jak z hlediska formování osobnosti a motivace ke vzdělání, tak z pohledu hmotné a finanční podpory,“ říká Stanislav Přibyl, generální sekretář České biskupské konference. „Podporu rodiny a motivace ke vzdělávání proto považujeme za zásadní.“


Ohroženější jsou ženy, rodiče a méně vzdělaní lidé

Výrazně víc chudých mladých je mezi ženami (27 %) než mezi muži (18 %). Souvisí to s nižšími příjmy žen, jejich větší ekonomickou závislostí na rodině či partnerovi při studiu nebo péči o děti. Ohrožena chudobou je také třetina samostatně žijících mladých rodičů s dětmi (včetně samoživitelů). Lépe se přitom s rizikem chudoby vypořádávají širší rodiny či bezdětné páry. Výzkum také potvrzuje, že chudoba mezi mladými lidmi souvisí s dosaženým vzděláním. Nejvíce ohrožena je skupina mladých lidí bez maturity, jejichž rodiče také nemají maturitu (každý druhý). Celkem je ohroženo alarmujících 40 % mladých bez maturity ve srovnání s 13 % s dosaženým vysokoškolským vzděláním. Už maturita přitom statisticky výrazně snižuje riziko propadu do chudoby.


Přehled o svých výdajích mají všichni, náhlý 10 tisícový výdaj ale chudí nezvládnou

I když se hospodaření mladých, kteří jsou ohroženi chudobou, a těch, které chudoba netrápí, v lecčems liší, v něčem je překvapivě podobné. Z materiálních potřeb je pro mladé u nás nejméně dosažitelná dovolená a nový nábytek. Základní existenční potřeby jako vytápění či potraviny nejsou problémem ani pro ty ohrožené chudobou; dostatečně vytápět svůj byt či dům není schopno pouze 15 % z nich. Také finanční závazky chudých i ne-chudých mladých se (s výjimkou exekucí) podobají. Kdyby získaly 10 tisíc, obě skupiny by si je nejčastěji daly stranou. Ačkoliv se mohou lišit mírou finanční gramotnosti, mají zhruba stejný přehled o svých penězích: většina respondentů má alespoň hrubou představu o tom, za co peníze vydává, moderní způsob evidence výdajů (mobilní aplikace nebo nástroje v internetovém bankovnictví) používá více než čtvrtina (v průměru 27 %) mladých lidí.

Téměř tři čtvrtiny mladých chudých však mají problém vyjít s příjmy a rozdíl nastává i v případě nenadálého výdaje ve výši 10 tisíc korun, který nezvládnou. Pokud se tato situace zkombinuje s horším finančním zázemím rodiny nebo dokonce s absencí rodinného zázemí, je tato skupina mnohem náchylnější k předlužení. I proto využívá nestandardní finanční produkty (spotřební půjčka, kontokorent) a 9 % z nich se přiznalo k exekuci. Liší se také spotřební chování: polovina mladých chudých pociťuje namísto radosti ze středně velkého nákupu (například nových bot) obavy, že kvůli němu nebude schopna zaplatit například potraviny. V případě nepředvídatelných příjmů by pak chudí častěji uhradili spíše provozní výdaje, jako je nájem či splátka dluhu, nebo by pomohli rodině, zatímco mladí neohrožení chudobou by peníze raději věnovali na vlastní rozvoj, koníčky, dovolenou nebo by je investovali.


Zkušenosti z rodiny a dědičnost chudoby

Důležité jsou z hlediska rizika chudoby i zkušenosti získané v mládí a rané dospělosti. Ty pozitivní subjektivně pomáhají chudobu lépe překonávat. Častějším průvodním znakem mladých ohrožených chudobou je, že se jejich rodina několikrát zadlužila, že pocházejí z neúplné rodiny a že se často stěhovali. Jako kritická se pak jeví zkušenost se ztrátou bydlení. Méně ohrožení častěji absolvovali víceleté gymnázium a jejich rodiny je podporovaly ve studiu a cestování. Dědičnost chudoby přitom není absolutní a ne všichni, kteří trpěli materiální deprivací kolem 12 let, ji zažívají i v dospělosti. Pravděpodobnost tohoto vývoje je u nich ale téměř třikrát vyšší.

V dospělosti zažívají mladí ohrožení chudobou stejné problémy, jaké měli jejich rodiče, a to i v podobné míře. Častěji zakoušejí neplánové zadlužení, ztrátu bydlení či práce, narození dítěte, nebo osobní zkušenost s násilím. Naopak pozitivní zkušenosti jsou pro obě skupiny obdobné. Téměř stejná je i materiální a finanční podpora od rodiny či přátel. Mladí neohrožení chudobou však častěji dostávají dary, dědictví, spoření či kontakty, zatímco ti ohrožení čerpají od rodiny spíše pomoc v nouzových situacích nebo při péči o dítě (tedy prevence versus řešení důsledků).


Solidarita mladých s chudými ve svém okolí je překvapivě vysoká

Ohrožení chudobou znají častěji někoho chudého (65 %), polovina z nich má takového člověka v rodině nebo mezi nejbližšími přáteli; v 10 % případů se jedná o partnera. Z mladých ne-chudých zná někoho chudého každý druhý a o někoho blízkého se jedná ve 30 % případů. Jak výzkum potvrzuje, vliv prostředí je velký a blízkost chudoby často souvisí s postojem k ní.

Téměř polovina mladých, kteří mají ve svém okolí někoho ohroženého chudobou, svému vrstevníkovi ve finanční nouzi zkoušela pomoci. Z celkového počtu mladých je to pak více než pětina (22 %), která podala pomocnou ruku, ať již někoho takového má nablízku, nebo ne. Více přitom pomáhají ti, kteří mají někoho chudého v rodině, překvapivě o něco častěji chudí, než ti chudobou neohrožení (61 versus 51 %). Může to být i blízkostí lidí, kterým pomáhají, nebo extrémnější mírou chudoby a problémů. Blízkým lidem pomáhají mladí spíše peněžním darem, vzdálenějším půjčkou. Chudí také rodině častěji peníze darují a ne-chudí zase půjčují. Průzkum však nezjišťoval výši takové pomoci. Neohrožení chudobou také častěji pomáhají formou rady, motivace či zprostředkování pomoci. „Ochota mladých pomáhat potřebným v rodině i mezi vrstevníky je dobrou zprávou, která koresponduje s evangelijním ‚neboť jsem hladověl a dali jste mi jíst, žíznil jsem a dali jste mi pít, byl jsem nahý, a oblékli jste mě, byl jsem nemocen, a navštívili jste mě‘ (Mt 25,35-36) či starozákonním ‚rozděl se o svůj chléb s hladovým a o svůj oděv s nahým; z toho, čeho máš nadbytek, prokazuj milosrdenství‘ (Tob, 4, 15a, 16a),“ komentuje zjištění Stanislav Přibyl. „Jsme velmi rádi, že se nám u mladých lidí nepotvrzuje hypotéza o sobectví a uzavřenosti sociálních skupin.“


Stát by měl pomáhat víc, neziskovky provozovat jobs centra

Nejčastějšími příčinami chudoby jsou podle mladých Čechů faktory na straně jednotlivce (vlastní pohodlnost, neochota pracovat, vzdělávat se či závislost), velkou roli ale podle nich hraje i špatné rodinné zázemí a některé systémové nedostatky (exekuce a drahé bydlení). Pokud mladí lidé znají někoho chudého, jsou v hledání důvodů opatrnější a vliv přisuzují spíše sytému. Chudým podle mladých dostatečně pomáhá jen rodina a blízké okolí, zejména stát by podle nich měl pomáhat víc, než tomu je. Všechny skupiny respondentů se shodují na tom, že nejdůležitější v boji proti chudobě je předcházení zadlužení, dostupné bydlení a podpora pracovního uplatnění. 80 % mladých považuje za důležitou pomoc při získávání první práce a větší dostupnost školek.

Neziskové organizace by se podle všech mladých lidí měly zaměřit na pracovní (62 %), právní a občanskou pomoc (52 %). Sami mladí ohrožení chudobou by také uvítali asistenci v oblasti sociálního bydlení, materiální pomoc nebo zprostředkování sociálních půjček. Nejznámějšími opatřeními pomoci v nouzi, které Charita poskytuje, jsou mezi zkoumanými mladými azylové domy pro matky s dětmi či jednotlivce, sociální byty a materiální pomoc. Naopak respondenti často neznají nízkoprahová centra, domy na půl cesty, sociálně-aktivizační činnosti či sociální rehabilitaci, které jsou ve skutečnosti nejčastěji využívanými službami Charity. „Výzkum potvrdil, že pohled na chudobu a realita se značně liší. Zatímco obecný úsudek bývá, že chudoba je důsledkem individuálního selhání a nezodpovědnosti, data ukazují, že chudoba je výsledkem řady znevýhodňujících společenských faktorů. A mladí, kteří s chudobou mají přímou nebo nepřímou zkušenost, se pak na chudobu druhých dívají s menšími předsudky,“ dodává Lukáš Curylo.


K průzkumu

Téma Mladí a chudoba jsme si v rámci společného projektu České biskupské konference a Charity Česká republika podporovaného nadací Renovabis zvolili pro celý rok 2018. Průzkum Mladí a chudoba byl realizován v dubnu 2018 na reprezentativním vzorku 800 mladých ve věku 18–30 let žijících na území České republiky. Výzkum zpracovala pro Charitu Česká republika a římskokatolickou církev společnost Median. Na zadání průzkumu a jeho vyhodnocení se podílely PhDr. Kateřina Pulkrábková (ČBK), Mgr. Martina Veverková a Mgr. Simona Juračková, Ph.D., (Charita Česká republika) a tým společnosti Median v čele s Danielem Prokopem.

Průzkum je ke stažení zde.


Cyklus fotografiií k tématu:
K průzkumu Charity o mladých a chudobě vznikl cyklus fotografií Tomáše Pospěcha.

 

O Charitě

Charitu Česká republika zřizuje Česká biskupská konference a je to největší nestátní poskytovatel sociálních a zdravotních služeb. Charita Česká republika pomáhá rodinám, mužům, ženám i dětem bez ohledu na jejich věk, víru nebo zemi původu. Po celé zemi poskytují organizace Charity 822 registrovaných sociálních služeb, 85 zdravotních služeb a 329 služeb jiného druhu. V České republice v roce 2016 Charita evidovala v rámci všech těchto služeb pomoc celkem 135 171 osobám. Pro mladé lidi a rodiny Charita Česká republika provozuje 40 azylových domů pro rodiče s dětmi v tísni (v roce 2016 to bylo 1 219 rodin / 3 393 uživatelů), 4 domy na půl cesty (78 uživatelů), 69 nízkoprahových zařízení pro děti a mládež (9 389 uživatelů) a 59 sociálně-aktivizačních služeb pro rodiny s dětmi (2 444 uživatelů).

 
 

Tříkrálová sbírka

Aktuální výtěžek
112 375 686 Kč

100,0%

Rozpečetěno pokladniček

Chci přispět

Zobrazit podrobné výsledky z celé ČR

 

Napište nám!

DotazNenašli jste na webu potřebné informace?
Máte pro nás vzkaz?

Napište nám!